Němci to prý ve spolkových volbách kancléřce Merkelové spočítali za její migrační politiku, když se odvrátili od tradičních stran. Proč ne? Pokud nic jiného, její politika pomohla k vzestupu extremistickým stranám na obou koncích politického spektra. Na druhé straně prý většina voličů ve dvou ze tří spolkových zemí, kde se v neděli hlasovalo, schvaluje kancléřce způsob řešení migrační krize.
Připomíná to hodnocení v amatérském pořadu o vaření na tuzemské komerční televizi: „Jídlo mi moc chutnalo, zábava a dezert byly super, a proto dávám dva body.“
O brexitu ještě pár měsíců uslyšíme každý den. Hlavně o tom, kdo je pro a kdo proti a co by na ostrovech vystoupením ztratili. Na chudáky Brity také zacílili jejich odvěcí rivalové ze druhé strany kanálu. I francouzský ministr hospodářství Macron si kopl: vystoupení Velké Británie prý povede k útěku bankéřů z londýnské City do Paříže. Proč by se měli bankéři z celkem přátelského podnikatelského prostředí stěhovat do socialistické Francie, a nikoli třeba do Irska, které nízkými daněmi dlouhodobě láká americké firmy, ale nevysvětlil.
Patrně je to jen zmatené snění státníka země, která se stále nepřenesla přes to, že už ve světě nic neznamená, její metropole pozoruhodně upadla a nikoho nezajímá, co si její politici myslí. Dovolím si použít citaci z jednoho (amerického) filmu: „Ať se Francouzi vrátí k tomu, co umí – pečení chleba a prohrávání válek.“
Čtěte také zápisníky dalších redaktorů E15:
Markéta Žižková: Bez stresu, bez palem
