Ministrem práce a sociálních věcí byl Zdeněk Škromach od roku 2002 až do roku 2006 – ve vládách Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse i Jiřího Paroubka.
Autor: Isifa
Právě on stál u zrodu nové normy, která nahradila 40 let starou úpravu. Nyní je stínovým ministrem rezortu za ČSSD. S aktuálně navrženými změnami nesouhlasí a vlastně nevidí ani důvod, proč zákoník znovu měnit.
Z chystané novely zákoníku práce zůstala jen část, která se týká nemocenské a tarifních platů státních zaměstnanců. Co říkáte takovému ústupku ze strany vlády?
Nevím, jestli vláda ustoupila. Zřejmě jen přeskupuje síly. Každopádně by měla intenzivně jednat se sociálními partnery, zaměstnavatelskými a odborovými svazy, než udělá tak zásadní rozhodnutí, které ovlivní tisíce firem a miliony zaměstnanců.
Jak hodnotíte avizované změny nemocenské a tarifních platů? Pokud jde o nemocenskou, doplatí na ni zaměstnavatelé povinností platit zaměstnancům další týden navíc. Nečasova vláda nepočítá s žádnou kompenzací. Takže to má být jakási forma další daně. Zaměstnancům se sníží nemocenská u dlouhodobé nemoci. Už dnes je to problém hlavně u středně a výše příjmových skupin. Ty nejvíce doplatí na vládní opatření. Změna nemocenského pojištění nejvíce postihne drobné živnostníky, kteří ztratí výhodu levného pojištění, a zřejmě ze systému houfně odejdou a budou spoléhat na vlastní zabezpečení. Jaký to bude mít dopad na české hospodářství? Občané České republiky od nové vládní koalice očekávali především to, že bude řešit otázku vysoké nezaměstnanosti a stav české ekonomiky. Novela zákoníku práce, kterou chce Nečasův kabinet prosadit od začátku příštího roku, ale ukazuje cestu opačnou. Pokud chce vláda skutečně hledat řešení, měla by se zaměřit bezmála na 50 miliard korun, které jsou v rezortu ministerstva práce a sociálních věcí k dispozici z fondů Evropské unie. Tyto peníze, které svého času ministr práce Nečas nedokázal čerpat, mohou zajistit vznik nových pracovních příležitostí a podpořit českou ekonomiku. Je podle vás žádoucí úprava zákoníku práce kvůli omezeným prostředkům rozpočtu? Změny zákoníku práce nic neřeší. Snížená koupěschopnost občanů bude nejvíce ohrožovat drobné poskytovatele služeb a obchodníky. A povede k dalšímu tlaku na růst sociálních výdajů státu. Jaký je vůbec váš názor na aktuálně platný zákoník práce?
Nový zákoník práce je moderní norma, která je účinná necelé tři roky. Byl připraven po dlouholetém jednání se sociálními partnery a nezaznamenal jsem nějaké zásadní požadavky na jeho změnu.
Vládou navrhované změny jsou účelové a mohou vést k výraznému ohrožení ochrany zaměstnanců, která je již dnes v mnoha případech nedostatečná, a dochází mnohdy ke zneužívání ekonomického vlivu zaměstnavatelů na pracovní podmínky zaměstnanců. A to i díky nedostatečné kontrole ze strany ministerstva práce. Snaha o další personální okleštění Státního úřadu inspekce práce je jen příkladem nezájmu ministra Drábka o pracovní podmínky zaměstnanců.
Jak vnímáte další ohlášené změny zákoníku práce, například v oblasti odstupného, pracovní doby, podpory v nezaměstnanosti a podobně?
| ZDENĚK ŠKROMACH (53) |
| Je poslanec PS PČR, místopředseda ČSSD a bývalý i nynější stínový ministr práce a sociálních věcí. Studoval střední průmyslovou školu a v roce 1991 dokončil studium na Elektrotechnické fakultě VUT Brno. Sedm let působil v čele odborové organizace OS KOVO v Hodoníně, později vstoupil do ČSSD a v roce 1996 byl zvolen do sněmov- ny, kde pracuje dosud. V letech 2002–2006 byl ministrem práce a sociálních věcí, v letech 2004–2006 taky místopředsedou vlády. V podzimních volbách kandiduje do Senátu za obvod Hodonín. |
Navržené změny nijak nesouvisí s řešením ekonomiky státu. Jde jen o zneužití situace. Novela zákoníku práce potrestá občany za to, že přijdou o práci nebo sami dají výpověď. Postih státu tím, že zaměstnanec, který podá výpověď, nedostane podporu v nezaměstnanosti, nemá podle mého názoru obdoby. Jedná se vlastně o trest za to, že zaměstnanec hledá novou práci. Takové opatření nemá smysl ani význam.
A co možnost řetězení smluv na dobu určitou? Je to zásadní nešvar, protože lidé například nedosáhnou na půjčky či nebudou moci plánovat rodinu. Podnikatelé tak přenášejí vlastní riziko na zaměstnance, což není postup dopředu, ale spíš návrat do dob průmyslové revoluce. Vláda si plete koncepci „flexicurity“ a flexibility. Koncepce flexicurity je na jedné straně založena na flexibilitě trhu práce, organizace práce a pracovních vztahů, na straně druhé však dává jistotu zaměstnání a pracovních příjmů, možnost zaměstnatelnosti a sladění pracovního a rodinného života zaměstnanců. Třeba již pět let stagnující minimální mzda nedává šanci na slušnou obživu mnoha poctivě pracujícím zaměstnancům. Co si myslíte o snižování platů státních zaměstnanců? Vláda hovoří o boji s korupcí. Přitom návrh na zrušení zákona o státní službě nebo výrazné zhoršení podmínek zaměstnanců ve státní a veřejné sféře povede právě k většímu prostoru pro korupci. Pro lidi, kteří budou propuštěni, nenabízí vláda žádné programy podpory zaměstnanosti. Takže jen přibude uchazečů o zaměstnání na úřadech práce. Pokud jde o tarify, ČSSD dlouhodobě odmítá řešit problematiku státního rozpočtu snižováním platů policistů, hasičů, učitelů, zdravotníků, vojáků či dalších zaměstnanců veřejného sektoru, jak to chce dělat vláda Petra Nečase a Miroslava Kalouska. Na rok 2010 to navrhoval už ministr Janota, ale ČSSD tomu při projednávání rozpočtu na letošní rok ve sněmovně zabránila. Těmto opatřením měla předcházet diskuze o rozsahu a kvalitě veřejných služeb nabízených státem občanům. Nic takového se nestalo. Jaké budou důsledky chystaných změn?
Tento proces se promítne i do privátní sféry, kde zaměstnavatelé začnou po vzoru státu lidem snižovat mzdy a dále propouštět. V konečném efektu na všechna tato opatření Nečasovy vlády doplatí drobní živnostníci, kteří přijdou o zákazníky, protože ti si jejich služby již nebudou moci dovolit. A zřejmě rozšíří řady lidí, kteří si hledají práci.
