Zdravé, rychlé a levné

Největší zájem mají čeští spotřebitelé o taková jídla a pití, která jsou zdravá, rychlá a levná. Přestože ale stále více lidí zajímá zdravá výživa, nejvíc se stejně utrží za tradiční pivo.

Lidé v Česku i v dalších vyspělých zemích stále více kupují zdravé potraviny. foto: ČTK

Potraviny a nápoje patří k velmi podstatným výdajovým položkám každé domácnosti. Jak se však v posledních letech změnilo zaměření poptávky? Co si lidé kupují více než dříve a o co naopak zájem upadá?

V Česku se výrazně zvýšené oblibě těší nesycené nealkoholické nápoje, hlavně džusy a nektary. Vzrostl také zájem o sportovní a energetické nápoje, jogurtová mléka, dětskou stravu, oříšky či cereální snídaně.

Celosvětová studie agentury ACNielsen se zabývala hlavními důvody globálního růstu prodeje potravin a nápojů. Průzkum porovnával prodej jednotlivých skupin potravin a nápojů v červenci 2003 a v polovině loňského roku.

TŘI ROZHODUJÍCÍ MOTIVY PŘI NÁKUPU Motivy, které vedou lidi ke zvýšeným nákupům určitých skupin potravin a nápojů, jsou v zásadě tři. Prvním je touha po zdraví. Proto se zvýšenému zájmu těší ovoce a zelenina, balené vody, sójové nápoje či umělá sladidla. Druhou motivací spotřebitelů je nutnost šetřit čas. Chtějí si proto zajistit pohodlí třeba jednoduchou přípravou jídla či jeho snadnou a rychlou konzumací. Díky tomu jdou na odbyt chlazená hotová jídla nebo toustové chleby. Kombinaci zdraví a pohodlí odpovídá také zvýšení prodeje cereálních a müsli tyčinek, čerstvých salátů či jogurtových mlék. Ne že by spotřebitelé zanevřeli na staré dobré jogurty - ale raději si vypijí jogurtové mléko, protože k jeho konzumaci není třeba mít lžičku. Pohodlí a šetření času pak v případě předpřipravené dětské stravy zřejmě vítězí i nad touhou mít superčerstvé jídlo. Také její prodej totiž meziročně výrazně vzrostl. Třetí motivací je - podle očekávání - cena zboží. Spotřebitelé tento faktor vnímají stále velmi silně, což nahrává rostoucímu podílu takzvaných privátních značek, tedy zboží prodávaného nikoliv pod jménem výrobce, ale pod značkou konkrétního obchodního řetězce. Nižší ceny těchto výrobků přiblížily možnostem chudších zákazníků další skupiny potravin, například i dosud „nedostupné“ cereální snídaně. Prodej privátních značek zaznamenal meziročně desetiprocentní nárůst. Podle Christose Constantinoua, ředitele ACNielsen pro střední a východní Evropu, budou právě privátní značky nadále silně na vzestupu. „Česká republika je v tomto směru pět až šest let pozadu za západoevropskými zeměmi,“ dodává. Privátní značky sice tvoří v průměru pouze pět procent hodnoty prodeje jednotlivých sledovaných potravinářských kategorií, přesto zejména ony stojí za zvýšeným odbytem jako celku. Od všeobecných celosvětových trendů se obyvatelé Česka nijak výrazně neliší. I jinde ve vyspělých zemích lidé hledají zdravé produkty, jednoduchou a pohodlnou přípravu potravin a levnější nabídku. STEJNĚ VEDE ALKOHOL Ať už ale v relativním vyjádření vítězí jakkoli zdravá nebo rychlá jídla, v absolutních hodnotách v tuzemsku jednoznačně vedou alkoholické nápoje. Prodej piva meziročně rostl o tři procenta, vína o deset procent, tvrdý alkohol zaznamenal naopak mírný pokles o dvě procenta. Nejvíce se spotřebitelé odklánějí od likérů a alkoholů s hořkými bylinami - jejich prodej se propadl o šest procent. „Je vidět, že zvyklosti Čechů se pomalu mění a přibližují se zvyklostem na rozvinutých trzích západní Evropy,“ podotýká Jaroslav Samek z ACNielsen. Výzkum se však zabýval pouze prodejem v hypermarketech, supermarketech a prodejnách potravin či smíšeného zboží. Zcela mimo tak zůstala gastronomie, kde se například piva prodá nejméně polovina jeho celkového odbytu. Zanedbatelný zde není ani prodej lihovin nebo vína. Společnost ACNielsen do průzkumu nezahrnula ani prodejny u benzinových pump. Prodej piva v prodejnách meziročně vzrostl o přibližně 252 milionů korun, lidé tak za něj v tuzemských obchodech od srpna 2003 do července 2004 utratili téměř 99 miliard korun. Čísla o celkovém prodeji, tedy včetně gastronomických provozů, nejsou k dispozici. PIVO VÍTĚZÍ I VE SVĚTĚ Studie se nezaměřovala pouze na Českou republiku. Obsahuje data z 59 zemí, které vytvářejí více než 93 procent světového hrubého domácího produktu a v nichž žije přes 77 procent světové populace. Výsledky vypovídají o čtyřprocentním nárůstu hodnoty prodeje všeho sledovaného zboží. Nejvýrazněji vzrostly prodeje nealkoholických nápojů (meziročně o pět procent), největší zájem byl o sójové a jogurtové. Ještě více vzrostl prodej masa, ryb a vajec (o šest procent). V absolutních hodnotách však i ve světě, nejvíce vzrostl prodej piva o 3,1 miliardy eur, tedy asi o 93 miliardy korun. Konečná částka, kterou světoví pijáci piva za pěnivý mok vydali, není bohužel k dispozici. NEJRYCHLEJI ROSTOUCÍ KATEGORIE V ČESKU |Kategorie|růst v %|meziroční přírůstek v tisících eur|
| Nealkoholické nápoje nesycené |21 |3482 |
| Sportovní a energetické nápoje |15 |1106 |
| Jogurtová mléka |14 |4102 |
| Kojenecká mléka|13 |742 |
| Oříšky|13 |2170 |
| Cereální snídaně |12 |2918  |
| Cereální a müsli tyčinky|10  |357 |
| Víno|10 |8077 |
| Dětské kaše a dětská hotová jídla |9 |1050 |
| Pizza|8 |1086 | Pramen: ACNielsen KATEGORIE S NEJVĚTŠÍM ABSOLUTNÍM PŘÍRŮSTKEM V ČESKU |Kategorie|růst v % |meziroční přírůstek v tisících eur** |

 * pouze na trhu supermarketů a hypermarketů Pramen: AC Nielsen