Ministerstvo práce se v náboru zahraničních lékařů nehodlá angažovat
Zdravotnictví má být prvním oborem, který na vlastní kůži vyzkouší potenci zájmu obyvatel nejnovějších členských zemí EU o práci v Česku. Nedostatek některých lékařských specialistů - především anesteziologů a nemocničních ambulantních specialistů - není jev nový. Podle odhadů pracuje v zemích EU nejméně tisícovka českých lékařů zlákaných několikanásobnými platy. Česká lékařská komora každý rok vystavuje potvrzení o pracovní bezúhonnosti pěti stovkám lékařů a značná část ho určitě využije k tomu, aby se uchytila v cizině. Letos problém vyostřuje nový Zákoník práce, který omezuje počet přesčasových hodin a jinak definuje pracovní pohotovost.
Balkánská cesta.
Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek odhaduje počet chybějících doktorů na dva tisíce. Ale to jen v nemocnicích přímo řízených ministerstvem a v krajských příspěvkových organizacích. Jaké jsou potřeby dalších nemocnic - a celkem je jich v Česku téměř dvě stě -, se teprve zjišťuje. Ministr doufal, že platnost nového Zákoníku práce bude odložena. Když se tak nestalo, přišel se záměrem vyřešit problém náborem lékařů v Rumunsku, Bulharsku a na Slovensku. Prostě v těch státech EU, kde berou méně peněz než v Česku. Konkrétně rumunské zdravotnictví sice nemá nejlepší pověst, ale to v tomto případě nebylo akcentováno.
Zpočátku šlo pravděpodobně o nepropracovaný, momentální nápad. Postupem času se z něj ale stal oficiální plán, za kterým ministerstvo zdravotnictví stojí. Podle záměrů Tomáše Julínka zveřejněných loni v prosinci v televizní debatě by první „importovaní“ lékaři mohli po zaškolení a intenzivních jazykových kurzech začít v Česku pracovat za tři až šest měsíců. Platnost termínu potvrdil na dotaz týdeníku EURO i šéf odboru komunikace s veřejností ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt. Znamená to tedy, že zahraniční posily by mohly nastupovat do nemocnic letos v červenci. V té době by měl být také ve zdravotnických zařízeních vyčerpán „příděl“ přesčasových hodin.
Hezky česky.
Pochopitelně že myšlenka „rychlonáboru“ balkánských lékařů není ve zdravotnické veřejnosti přijímána bez výhrad. Tím spíše, že by mělo z valné části jít o doktory takzvané první linie, u nichž je - na rozdíl od třeba operatérů - klíčová komunikace s pacientem. Například Miloslav Kalaš, internista z nemocnice Na Homolce, tvrdí, že příčiny zdravotních obtíží jsou z nadpoloviční části psychosomatické povahy a komunikace mezi lékařem a pacientem je kardinální součástí úspěšné terapie. V této souvislosti se pozastavuje nad tím, že zahraniční lékař by měl být schopen kvalitně pracovat po krátkém, byť intenzivním jazykovém kurzu.
Vyjednávací pozice.
Ministerstvo zdravotnictví čelí výhradám argumentem, že konkrétní projekt se teprve zpracovává. Nyní například úřad oslovuje zastupitelstva v územních samosprávných celcích, aby zjistil potřeby tamních nemocnic. „Chceme jim v případě potřeby pomoci. Ale v první řadě pochopitelně záleží na manažerském rozhodnutí,“ uvedl Tomáš Cikrt a dodal, že jde nejen o nábor zahraničních lékařů, ale i o možnost zlepšení vyjednávací pozice ředitelů nemocnic vůči představitelům lékařů.
Úzká součinnost.
Konečná podoba projektu, který ale přece jenom nemůže být jiný než hlavně náborový, by měla být známa koncem ledna. Úředníci ministerstva zdravotnictví na něm podle Tomáše Cikrta pracují v úzké součinnosti s lidmi z ministerstva práce a sociálních věcí. Ti mají podle mluvčího zkušenosti se získáváním zahraničních pracovníků včetně pořádání jazykových kurzů a ministerstvo zdravotnictví je rádo využije. Otázkou také je, nebylo-li by možné prostřednictvím ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) získat na projekt finanční zdroje. Samo ministerstvo zdravotnictví je nemá.
Nic se nechystá.
Týdeník EURO se tudíž s otázkou, jak si představuje nábor zahraničních lékařů a zda má na tuto záležitost dodatečné prostředky, obrátil i na úřad Petra Nečase. Jeho tiskové oddělení ovšem oznámilo, že „žádná zvláštní opatření ve vztahu k zahraničním lékařům ze strany MPSV nejsou připravována“. „Obecně je pro ně stejně jako pro ostatní cizince z určitých cílových zemí otevřen pilotní projekt Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků, který jim umožní získat trvalý pobyt ve zkrácené lhůtě,“ zněla odpověď. Do tohoto projektu po vstupu Rumunska a Bulharska do EU ovšem již nejsou občané těchto zemí zahrnuti. Pokud jde o jazykové kurzy, zatím s nimi nemá zkušenosti ani MPSV. Počítá se s tím, že by se na dobrovolné bázi konaly v rámci projektu získávání zahraničních odborníků. Zatím ale neběží, protože podle manažerky projektu Zdeňky Caisové jejich přípravu provázejí organizační problémy.
