Reformovat zdravotnictví je dlouhodobá záležitost. Každý krok musí nejen projít ve vládě a ve sněmovně, ale musí se vyrovnat i s odborným a veřejným míněním.
Den po jednání skupiny vládních vyjednávačů, ve čtvrtek 2. června, představil ministr zdravotnictví Leoš Heger svou vizi zdravotnické reformy i to, co z ní zbylo po zasedání K9. Diskutovat o jednotlivých bodech s ním mohli hosté setkání Euro Regional v královéhradeckém hotelu Nové Adalbertinum.
„Jsem zvyklý brát věci, které přicházejí jakoby z vyšší moci. Pokud se s nimi nedá pohnout, musí se člověk podle toho zařídit. Zrušení spoluúčasti u amalgámových plomb představuje výpadek ve výši zhruba dvou miliard korun. Zátěž to určitě bude, ale bude možné se s tím vyrovnat,“ uvedl Heger s tím, že pro reformu je třeba udělat desítky postupných kroků a pohnout s určitými tabu, která české „zdravotnictví zadarmo“ provázejí.
Z publika dokonce zaznělo, že spoluúčast pacientů by měla být vyšší celkově, a potvrdil to i bleskový průzkum mezi hosty, který zajistila agentura Factum Invenio, jeden z partnerů setkání. Podle 30 procent zúčastněných by se měl limit posunout na deset tisíc korun ročně, dalších devatenáct procent by bylo i pro více než dvacet tisíc.
Pomohou i přísnější výběrová řízení
„Dalo by se říci, že v České republice nemáme pojištění, ale zdravotní daň, která se pohybuje podle výkonu HDP – klesá i roste s výkonem ekonomiky i úrovní zaměstnanosti bez ohledu na zdravotní stav obyvatelstva. Bez zásadních změn nebudou v budoucnu prostředky na zajištění vysoké dostupnosti a kvality péče. Jestli nechceme slevit, musí se sáhnout k vnitřním úsporám v systému i k soukromým zdrojům,“ řekl předseda představenstva Všeobecné zdravotní pojišťovny Marek Šnajdr s tím, že velkým problémem zdravotnictví je neadekvátně nastavená síť systému lůžkové péče, jejíž náklady za posledních pět let stouply o 50 procent.
V podstatě tím znovu shrnul vizi změn ve zdravotnictví, v níž se s ministrem Hegerem víceméně shodoval. Liší se ovšem v pohledu na bonusy a malusy pro pojištěnce podle toho, jak dbají o své zdraví. Zatímco podle ministra Hegera reforma s podobným opatřením nepočítá, Šnajdr principy vášnivě hájil. Zastává totiž názor, že kdo o své zdraví nepečuje, ohrožuje nezodpovědným chováním i ostatní.
Českému zdravotnictví by se dalo pomoci i z jiných směrů – například v intencích vládního návrhu novely zákona o veřejných zakázkách. „Cílem návrhu je zvýšit jeho transparentnost. I když to bude o něco nákladnější a administrativně složitější, snižuje limity pro vypisování zakázek a zároveň ruší téměř veškeré možnosti zkrácení lhůt. Zpřísňují se pravidla pro nadlimitní zakázky, a pokud na konci procesu zbudou méně než tři nabídky, musí se řízení kromě výjimečných případů zrušit,“ popsal Petr Solský, ředitel pro rozvoj vztahů s veřejným sektorem v advokátní kanceláři Havel, Holásek & Partners, která byla také partnerem setkání.
Srovnání s Evropou
Podobné problémy jako v Česku řeší zdravotnictví i jinde v Evropě. Pokud se o reformách jen nediskutuje, postupuje se většinou shodně, liší se jen priority a provedené změny. „Ve srovnání podílu soukromé spoluúčasti za evropskými zeměmi zaostáváme, u nás je ukazatel nejnižší, a na rozdíl od něj se sazba na sociální a zdravotní pojištění příliš zdvihat nedá. Ačkoli to může vypadat jinak, počet lékařů a sester u nás rozhodně není podprůměrný, a tak to vypadá, že máme spíše příliš zdravotnických zařízení. Ohrozit fungování systému by mohla i evropská direktiva o přesčasové práci, o níž se mluví v souvislosti s rokem 2013,“ shrnul zasazení českého zdravotnictví do evropského kontextu Zeno Veselík, ředitel v poradenských službách KPMG ČR. Jak dodal, reformě by prospělo, kdyby se zavedly audity nemocnic a do systému se více zapojili lékaři, kteří prozatím stojí spíše stranou.
Debaty na setkání se stočily i k otázce zisků ve zdravotnictví, které jsou částí veřejného mínění vnímány jako něco nekalého. To se v případě hostů Euro Regional nezdálo být většinovým názorem a na návrh Marka Šnajdra, podle něhož by se dal ve zdravotnických zařízeních prodat minoritní podíl, kde by státní většina garantovala kvalitu a slušný soukromý investor popoháněl k zisku, se přihlásilo hned několik zájemců.
Setkání Euro Regional podpořily i společnosti KPMG, GE Money Bank, Česká pojišťovna a euroskop.cz.
