K jaru neodmyslitelně patří, ale nejen k němu. Dodají jídlu šmrnc, neodolatelnou vůni a umí z něj udělat pastvu pro oči. Bylinky. Bonusem navíc je jejich pozitivní vliv na některé neduhy.
Foto: Profimedia.cz
I v dobách, kdy ještě neexistoval glutamát a další moderní aromata vyráběná v laboratořích, mělo jídlo chuť. Naše prababičky používaly pro dochucení jídel sušené koření a jeho mladší a čerstvější příbuzné, totiž bylinky. Dnes jsou zelené voňavé chomáčky opět v módě. Pokud nemáte vlastní zahrádku, můžete si bylinky pěstovat na okně v truhlíku, a i když zrovna nepatříte do skupiny pěstitelů, můžete si je předpěstované v květináčcích koupit v každém větším supermarketu nebo na farmářských trzích. V běžně nabízeném sortimentu nejčastěji potkáte bazalku, tymián, dobromysl, mátu, meduňku a koriandr, občas se objeví také kopr, estragon, kerblík, libeček, rozmarýn či šalvěj.
Kam s nimi?
Přinesli jste si ze supermarketu či trhu květníček a řešíte, co s ním? Supermarketové bylinky jsou určeny k okamžité spotřebě, tedy snědení. Pokud se chcete pokusit o jejich další pěstování, je namístě rychlé přesazení do většího květináče a postupné zvykání rostlinky na denní světlo, kterého se jí v regále obchodu většinou nedostává. Pro pěstování je tedy vhodnější vyrazit pro sazeničky na tržiště či do zahradnictví. Pojďme však přeskočit pěstitelskou fázi a přistupme rovnou k té gurmánsko-léčitelské.
Pokud bychom chtěli bylinky nějak rozdělit, mohli bychom mluvit o skupině italské, francouzské, typicky české a lehce asijské, ovšem toto rozdělení je poněkud vágní. Stejná rostlina se často vyskytuje ve více skupinách najednou a většina zmiňovaných bylinek je i v české kuchyni známá velmi dlouhou dobu, jen se na ně v minulé éře trochu pozapomnělo. Dnes se s nimi znovu seznamujeme prostřednictvím cizokrajných specialit.
Slavné italsko-francouzské duo
K nejznámějším reprezentantům Itálie se řadí bazalka. Hodí se ke všem pokrmům, ve kterých se potká s rajčaty. Neodmyslitelně patří do salátu caprese a omáčky pesto, ale vylepší i všechny další rajské saláty, polévky a omáčky. Kupodivu si dobře rozumí také s kokosovým mlékem a specifický druh bazalky patří do thajské kuchyně. V poslední době se bazalka poněkud nečekaně objevuje v podobě zmrzliny, tedy přesněji řečeno jako bazalkový sorbet. Listy bazalky mají vysoký obsah železa, působí proti křečím a bolestem břicha, upravují trávení a zažívání. Bazalka rovněž působí lehce protizánětlivě, podporuje činnost srdce, uklidňuje podrážděné nervy a mírní kašel.
Druhou proslavenou „italskou“ bylinkou je oregano. Má však také český název dobromysl a to znamená, že ji s oblibou používaly už naše prababičky. Dnes se s oreganem nejčastěji potkáme na italské pizze, patří ovšem i do směsi provensálského koření, které má svůj původ ve Francii. Jeho chuť a vůně trochu připomínají naši majoránku, je však méně nasládlé. Oregano lze použít do jídel, kam běžně patří majoránka, hodí se však také k zelenině, rybám a všem druhům masa, zvlášť dobře doplňuje ta tučnější a jehněčí. Léčivé vlastnosti oregana jsou velmi široké. Tato bylinka obsahuje vysoké množství thymolu, látky, která působí proti zánětům a svalovým křečím.
Oregano příznivě ovlivňuje záněty horních cest dýchacích, ulevuje při suchém dráždivém kašli a zahlenění, zmírňuje trávicí potíže, pomáhá při nechutenství. Český název dobromysl odkazuje k schopnosti pozvednout náladu. Pokud si budete oregano v jídle dopřávat pravidelně, funguje jako přírodní antidepresivum. Zajít si občas na pizzu je určitě příjemnější způsob boje proti splínu než zobání tabletek z lékárny, nemyslíte?
