Odpovědi na otázky čtenářů, praktické příklady
Obsah:
1. Účast na zdravotním pojištění, povinnost placení pojistného
2. Vliv zvýšení minimální mzdy
3. Pracovní volno bez náhrady příjmu, neomluvená absence
4. ‑Jak platit při změně zaměstnání a v případě nemoci při ukončení zaměstnání
5. Plnění věrnostní nebo stabilizační povahy
6. Zaměstnávání uchazečů o zaměstnání
7. Doklady vyžadované zdravotní pojišťovnou
8. Práva a povinnosti českých pojištěnců zdravotního pojištění v EU
1. Účast na zdravotním pojištění, povinnost
placení pojistného
Za jakých podmínek je po 1. lednu 2005 občan České republiky účastníkem veřejného zdravotního pojištění? Kdy podléhá povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění?
1. 1. Vznik zdravotního pojištění
Účast na zdravotním pojištění vzniká:
• dnem narození, jestliže se jedná o osobu s trvalým pobytem na území České republiky
• dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem (s respektováním nových podmínek v souvislosti se vstupem do Evropské unie)
• získáním trvalého pobytu na území České republiky.
1. 2. Kdo si pojistné platí sám
Plátcem pojistného na zdravotní pojištění jsou zaměstnanci v pracovním poměru účastní nemocenského pojištění, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů.
S účinností od 1. května 1995 byla zrušena kategorie tzv. osob s vlastními příjmy, na kterou se taktéž vztahovala povinnost platit pojistné na zdravotní pojištění. Zde byly zařazeny osoby, které měly příjem z kapitálového majetku, pronájmu nebo ostatní příjmy podle zákona o dani z příjmů, ale současně nebyly zaměstnány nebo nepodnikaly.
Ve srovnání s dříve platnou právní úpravou se od 1. ledna 2004 povinně účastní veřejného zdravotního pojištění také osoby bez trvalého pobytu na území České republiky, činné zde pro zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů. Podléhají tedy povinnosti placení pojistného jako ostatní zaměstnanci.
1. 3. Za koho platí pojistné stát
Stát je plátcem pojistného zejména za:
• nezaopatřené děti
• poživatele důchodů z důchodového pojištění
• příjemce rodičovského příspěvku
• ženy na mateřské a rodičovské dovolené
• uchazeče o zaměstnání.
Specifickými skupinami lidí, za které platí pojistné stát, jsou:
• osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání a nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti nebo nepobírají důchod z ciziny nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku minimální mzdy (7185 korun podle aktuálního kurzu koruny)
• osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku.
1. 4. Osoby bez zdanitelných příjmů
Pokud pojištěnec s trvalým pobytem na území České republiky neplatí pojistné jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná a není za něho současně plátcem pojistného stát, je považován z hlediska zdravotního pojištění za osobu bez zdanitelných příjmů. Od 1. ledna 2005 platí měsíční pojistné ve výši 970 korun. Typickým příkladem je například žena v domácnosti.
S účinností od 1. července 2002 je pojištěnec osobou bez zdanitelných příjmů pouze v případě, kdy je v této kategorii registrován u příslušné zdravotní pojišťovny nepřetržitě nejméně po dobu jednoho celého kalendářního měsíce.
2. Vliv zvýšení minimální mzdy
Kterých skupin plátců pojistného se bezprostředně dotýká změna minimální mzdy od 1. ledna 2005? Na které zaměstnance se povinnost odvodu pojistného v minimální zákonné výši nevztahuje?
Nařízením vlády České republiky se s účinností od 1. ledna 2005 zvýšila minimální mzda z dosavadních 6700 korun na 7185 korun.
Tato změna má přímý vliv na placení pojistného zaměstnavateli a osobami bez zdanitelných příjmů. Zaměstnavatel odvádí (až na zákonné výjimky) pojistné za zaměstnance z vyměřovacího základu, který je zpravidla roven hrubé mzdě zaměstnance, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu, tj. z minimální mzdy. Podobně je to také u osob bez zdanitelných příjmů (viz dále), kterým se měsíční částka zvyšuje z dosavadních 905 na 970 korun.
2. 1. Doplatek do minimální částky
U zaměstnance, jehož příjem nedosahuje (při splnění zákonných podmínek) ani minimální mzdy, je nutné provést doplatek do minimálního vyměřovacího základu. Od ledna 2005 se tedy musí provést dopočet do částky 7185 korun, tj. za takového zaměstnance se odvede pojistné ve výši 970 korun. Povinnost odvodu této minimální částky pojistného se nevztahuje na zaměstnance, u kterých není stanoven minimální vyměřovací základ. Odvodem doplatku pojistného pověřuje zaměstnanec zaměstnavatele. V případě, že zaměstnanec je zaměstnán u více zaměstnavatelů, pověřuje pro tento účel jednoho z nich.
Zvýšení minimální mzdy se projeví i při placení pojistného na zdravotní pojištění z poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmu (včetně neomluvené absence), pokud se nejedná o zaměstnance, u nichž se pojistné za toto období neodvádí.
Nerespektování zákonné povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy) způsobuje vznik dlužného pojistného zaměstnavatele včetně nároku zdravotní pojišťovny na penále. Veškeré případně vzniklé pohledávky uplatňuje zdravotní pojišťovna vůči zaměstnavateli, který je z hlediska placení pojistného partnerem příslušné zdravotní pojišťovny – nikoliv tedy vůči zaměstnanci.
Příklad:
Zaměstnanec, na kterého se vztahuje povinnost odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu, má jediný zúčtovaný příjem 3000 korun.
Při výpočtu výše a odvodu pojistného postupuje zaměstnavatel následujícím způsobem:
Při sazbě 13,5 % činí pojistné z dosaženého příjmu 3000 korun částku 405 korun.
Jednu třetinu (135 korun) strhne zaměstnavatel zaměstnanci, zbývající dvě třetiny (270 korun) uhradí zaměstnavatel ze svých zdrojů.
Za účelem zabezpečení odvodu pojistného ze zákonem stanoveného minima provádí zaměstnavatel i odvod doplatku pojistného z rozdílu mezi zúčtovaným příjmem a aktuální výší minimální mzdy 7185 korun.
Výše doplatku tedy činí 13,5 % z rozdílové částky 4185 korun, tj. 565 korun.
Za této situace je již zajištěn odvod pojistného z minimálního vyměřovacího základu.
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 zák. č. 592/1992 Sb., v platném znění, je uvedený doplatek povinen uhradit v plné výši zaměstnanec. Je-li však vyměřovací základ niž
