Doby povinného uchovávání a způsob zacházení se zdravotnickou dokumentací stanovuje vyhláška ministerstva zdravotnictví. Lhůty nejsou jednotné a liší se podle toho, kdo zdravotní péči poskytuje. O vyřazení dokumentace pak rozhoduje potřeba dokumentace pro potřeby pacienta.
| Dotaz z ordinace: Objednávala jsem se záměrně na ortopedii, kterou jsem už v minulosti navštívila, ale záznamy o dřívějším vyšetření a léčbě tam prý nemají. Jak dlouho musí lékař moji zdravotnickou dokumentaci uschovávat? |
Doby povinného uchování zdravotnické dokumentace, zásady pro archivování, postup při vyřazování a zničení po uplynutí dané doby jsou stanoveny vyhláškou č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci.
„Při vyřazování zdravotnické dokumentace se posuzuje, zda je nadále potřebná pro poskytování zdravotních služeb danému pacientovi. Nepotřebná se po uplynutí doby uchování navrhne ke zničení, v ostatních případech se má posoudit, jaká část dokumentace bude navržena k vyřazení a u které části bude doba uchování prodloužena,“ vysvětluje mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Ambulantní péče
U ambulantní péče se dokumentace musí uchovávat pět let po posledním poskytnutí zdravotních služeb pacientovi. Informace o průběhu a výsledku vyšetření zobrazovací metodou (rentgen, sonograf, apod.) se mohou skartovat po pěti letech po předání informace tomu, kdo si vyšetření vyžádal.
Stejná pětiletá lhůta platí pro výsledky laboratorních a dalších pomocných vyšetření, které se mohou po této době vyřadit, pokud nejsou potřebná pro další poskytování zdravotních péče.
NAŠE RADA: Nahlížet do dokumentace máte právo, i když je pouze v počítači
Praktický lékař
Praktický lékař je oprávněn dokumentaci svého pacienta skartovat za 10 let od změny registrujícího lékaře, tedy od doby, kdy pacient přejde k jinému praktickému lékaři.
Shodná desetiletá lhůta platí pro uschovávání dokumentace od data úmrtí pacienta. Tam, kde je lhůta počítána od úmrtí, se ale může stát, že lékař datum nezná. Proto vyhláška stanoví, že v takovém případě se za den úmrtí pacienta považuje den, ve kterém dosáhl 100 let věku. U praktických lékařů pro děti a dorost je ještě třetí možné kritérium pro vyřazení dokumentace, a to 10 let od dosažení 19 let věku pacienta.
U registrujícího gynekologa a zubního lékaře musí být dokumentace uchována pět let po posledním poskytnutí zdravotních služeb pacientovi.
Lůžková zdravotní péče
V rámci lůžkové péče je možno dokumentaci skartovat za 40 let od ukončení poslední hospitalizace pacienta nebo za 10 let od jeho úmrtí.
V případě následné a dlouhodobé lůžkové péče je skartace možná za 20 let od ukončení poslední hospitalizace nebo 10 let od úmrtí.
U jednodenní lůžkové péče se musí dokumentace uchovávat 10 let od posledního poskytnutí jednodenní péče nebo 10 let od úmrtí pacienta, u lázeňské léčebně rehabilitační péče pět let od jejího ukončení.
Nejste spokojeni se svou zdravotní pojišťovnou? Čtěte, jak ji změnit
Když lékař či zařízení zanikne
Nově je do vyhlášky 98/2012 Sb. s účinností od 24. července 2018 doplněno ustanovení o době uchovávání zdravotnické dokumentace převzaté krajským úřadem, nejčastěji při zániku daného poskytovatele zdravotních služeb.
Dokumentace pacientů se může skartovat za 10 let od jejího převzetí v případě všeobecných praktických lékařů nebo praktických lékařů pro děti a dorost a za pět let od převzetí v ostatních případech.
Bez časového omezení se musí uchovávat písemný záznam, který obsahuje soupis zničené zdravotnické dokumentace s identifikačními údaji pacienta, společně s informací o tom, kdy, jak a kým byla zdravotnická dokumentace zničena.
Přečte si více o zdravotní péči:
Lázeňská péče má svá pravidla. Nástup si nemůžete sami vybírat
Odmítli vám lázně? Můžete se odvolat
Čtěte také:
