V České republice každý rok vznikají desítky tisíc nových podniků. Ty z nich, které disponují nějakou inovativní byznysovou koncepcí a sázejí na nové technologie, se označují jako startupy. Startupů je u nás přibližně tisícovka. Jenže zatímco například vývoj IT řešení a aplikací se Čechům daří, v oblasti zdravotnických startupů zaostávají. Jejich zakladatelé si stěžují na složité testování produktu, náročný proces získávání certifikací a přístup zdravotních pojišťoven, kdy zařazení nového produktu mezi ty proplácené zabere klidně až dva roky.
„Vývoj léčiv trvá řadu let a může spolykat i mnoho miliard korun,“ nechal se před časem slyšet Václav Navrátil, jeden ze zakladatelů startupu DIANA Biotechnologies, který patří k nejúspěšnějším mladým výzkumníkům u nás. Jeho firma vyrostla k miliardovému obratu díky pandemii, kdy odložila projekt vývoje onkologických léčiv a věnovala se testování na koronavirus.
Konkurence v Německu a Asii je rychlejší
Nutno podotknout, že příběh DIANA Biotechnologies je v tuzemském kontextu spíše výjimečný, protože se jí podařilo hned v začátcích rozpoznat příležitost, kvůli které její vedení neváhalo bleskově změnit celý svůj byznysplán.
Jiným startupům se však často stává, že než nové řešení projde všemi fázemi testování a registruje se do databáze Státního úřadu pro kontrolu léčiv (SÚKL), tedy než se dostane na trh, předběhne je konkurence z Německa nebo Asie. Vyplývá to z odborného semináře Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny ČR, kterého se zúčastnili zástupci startupů, fondů a odborníků ze zdravotnického sektoru.
„Existuje řada zajímavých českých společností přinášejících inovace do zdravotnictví. Prezentace jejich aktivit na půdě Poslanecké sněmovny je jedním ze způsobů, jak otevřít debatu o jejich propagaci, podpoře a odstranění překážek k jejich úspěšnému vstupu na trh,“ říká Josef Flek (STAN), poslanec a člen zmíněného výboru, pod jehož záštitou se akce konala.
Je třeba změnit vzdělávání
Zakladatel akcelerátoru a investičního fondu Soulmates Ventures Hynek Sochor vidí problém už v samotném vzdělávání na zdravotnických školách, které jsou často zkostnatělé a změny odmítají. „Rovněž by se mělo pracovat na sociální osvětě mezi lékaři i veřejností, že inovace je potřebná a prospěšná. Aby v Česku vznikalo více startupů, je třeba se zaměřit na samotný počátek inovací – tedy kvalitní základní a aplikovaný výzkum, během něhož bude možné ověřit smysluplnost a reálné přínosy pro člověka,“ popisuje.
Podle Soulmates Ventures si řada zdravotnických startupů ve středoevropském regionu musí finance shánět na vlastní pěst – ať už prostřednictvím crowdfundingu, nebo různých úvěrů. Pozitivní je, že se tak naučí nakládat se zdroji mnohem zodpovědněji, než kdyby měly andělské investory, na druhou stranu ale platí, že investiční kola zdaleka nedosahují takových částek jako v USA či v západní Evropě.
Jako řešení problému s podfinancováním startupů se nabízí finanční podpora startupového ekosystému ze strany státu ve spojení s veřejnou sférou a propojení vzdělání, výzkumu, testování produktů a pomoci se vstupem na trh. „České zdravotnictví nikdy nebylo v lepší formě, nikdy nemělo víc zaměstnanců a lepší vybavení, ale zároveň před ním stojí mnohem větší výzva. Pokud chceme stávající model zdravotnictví zachovat, tak musíme počítat s tím, že bude stát hodně,“ upozorňuje v pořadu Českého rozhlasu Leonardo Koščík, přednosta Ústavu veřejného zdraví Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Populace totiž stárne a očekává se, že počet lidí starších 65 let se do roku 2050 zdvojnásobí. Situaci navíc nepomáhají ani hromadné odchody lékařů do zahraničí a zahlcení byrokracií. „Jediným možným řešením jsou inovace vedoucí k vyšší efektivitě, zejména pak na míru šitá péče o pacienta,“ myslí si Tomáš Skála, zakladatel Kardi AI, českého řešení v oblasti telemedicíny.
„Pokud například k internistovi přijde pacient s podezřením na arytmii, prakticky nikdy nemá dlouhodobá data o svém srdečním rytmu. V Kardi AI jsme vyvinuli softwarové řešení pro snadné, dlouhodobé monitorování EKG samotnými pacienty, včetně automatické analýzy rytmu umělou inteligencí a uživatelsky přívětivého rozhraní pro lékaře. Tvorba podobných inovativních řešení je velmi složitá. Při vývoji zdravotnického produktu neočekáváme zjednodušení legislativy, ale pomoc státu alespoň se snadnou dostupností informací s cílem rychlejší možnosti získání certifikace produktu,“ dodává.
