Program Phare financuje novou výsadbu
Kyselý déšť způsobil v Krušných horách devastaci lesů. Přicházela v několika vlnách a každá z nich šokovala. Lesy náporu oxidu siřičitého po dlouhá léta odolávaly. Ale pak se to náhle zlomilo a kyselý déšť smrkové porosty na náhorních planinách zdecimoval. Pohroma přišla v sedmdesátých letech a do poloviny osmdesátých už nestál na stovkách exponovaných hektarů Krušných hor jediný původní strom. Lesníci hledali náhradní odolnější dřeviny – listnáče a cizokrajné jehličnany. Krušné hory se zazelenaly mladým lesem a zdálo se, že je na desítky let vystaráno. I mladé smrkové porosty imisím odolávaly. Po zimě 1995–1996 už to nebyla pravda: celé hektary mladých smrků zčervenaly odumírajícím jehličím. Pohroma postihla i americký smrk pichlavý, a zpochybnila tak výsadbu cizích druhů stromů. O dvě sezony později začaly hromadně chřadnout břízy. A k dovršení všeho se po zimě 1999–2000, kdy už nikdo žádnou pohromu nečekal, protože emise díky odsíření poklesly na pouhých deset procent, ve velkém začalo žloutnout jehličí. Na kritických územích žloutnutí postihuje smrky všeho věku i původu. Les podržela EU. Přestože na mnoha místech krušnohorský les umírá, je vzápětí znovu vysazován. Nejnovější projekt regenerace lesa z podstatné části financovala Evropská unie prostřednictvím fondu Phare. Generální ředitel Lesů České republiky (LČR) Jiří Oliva uvádí, že v rámci přeshraniční spolupráce s Německem investovala unie do výsadby přes milion eur, což je 75 procent nákladů z celkové částky 48 milionů Kč (1,4 milionu eur). Nově zalesněná plocha se rozkládá na výměře 250 hektarů a zasahuje do tří polesí ve třech okresech: Most, Chomutov a Teplice. Vysazen na ni byl jeden a čtvrt milionu sazenic v druhové skladbě podobné přirozenému lesu. Tedy s velkou příměsí listnáčů. Aby výsadbu nespásli jeleni, byla obehnána vysokým plotem v celkové délce 24 kilometrů. Každá z 98 tisíc sazenic vysazených vně plotu dostala plastový chránič. Nejnákladnější a nejrizikovější je však boj proti pozůstatkům imisních spadů. Důležité místo v něm hrají vrtulníky, rozprašující mletý vápenec na překyselené plochy. Ke kořínkům každé sazenice se navíc musejí vkládat tabletky hnojiva s hořčíkem, aby rostliny vůbec byly schopny asimilace. Přirozený půdní hořčík už kyseliny z velké části ze země vyplavily. „Z elektráren už jde jen pouhá desetina původních emisí, zdůrazňuje Oliva. „Ale co je to platné, když i ta desetina je nad kritickou hranicí, kterou les unese, dodává. Ve vleklých soudních sporech Lesů České republiky s elektrárnami se zástupci energetiků nechtějí smířit s myšlenkou, že by měli lesům platit za imisní škody, když už vynaložili mnohamiliardové investice na odsíření. Proč Phare pomáhá? Představitelka delegace Evropské komise v ČR Nolwenn Treguerová uvádí tři důvody pomoci Krušným horám: aby se zdejší životní prostředí přiblížilo úrovni Evropské unie, aby se zachránily krušnohorské ekosystémy a zvýšila se biodiverzita a stabilita zdejších lesů a aby se prohloubila sousedská spolupráce s Německem. A také s Polskem a Rakouskem, protože i tam zasahují podobné projekty. Od roku 1997, kdy jsme začali z fondu Phare čerpat, tvoří přijatá pomoc už 26 miliard korun. A to program Phare zdaleka nekončí. Treguerová tvrdí, že si budeme moci žádat o podobné příspěvky až do doby našeho vstupu do Evropské unie. Předchozí projekt v Krušných horách měl stejný účel: vysadit les. Skončil v roce 1999, a přestože byl mírně větší investicí (1,5 milionu eur), příspěvek byl menší, „pouze 38 procent. S pomocí Phare však Lesy České republiky v roce 2000 zalesňovaly i v Jizerských horách (pomoc 43 procent z 2,7 milionu eur) a v Lužických horách (49 procent z 0,6 milionu eur). I přes tuto snahu jsou české lesy podle zdravotního a ekologického stavu řazeny ke konci evropského žebříčku. Na český způsob. Finanční memorandum o česko–německé spolupráci jsme v roce 1977 přijali podle německých zvyklostí a peníze na společné projekty jsme se zavázali investovat do tří let od získání prostředků. Přesto jsme k memorandu přistoupili po našem: místo jednoho roku jsem schvalovali a úřadovali dva a na vlastní výsadbu místo dvou let zbyl jen jeden rok. Avšak dodavatelská společnost Krušnohorské lesy se s výsadbou vypořádala v polovičním ročním čase ke spokojenosti investora. Mezinárodní a státní dotace na odstranění imisních zátěží Krušných hor jsou nezbytné, ale nestačí. Jak přispívají k ozdravění Krušných hor samy Lesy České republiky ze svého rozpočtu? Jiří Oliva říká, že z pokladny LČR do této oblasti každoročně směřuje 260 milionů korun. Letos k tomu navíc přibude 30 milionů na letecké vápnění a hnojení. Protože ministerstvo zemědělství má na tutéž činnost rezervováno dalších 60 milionů, tažení proti imisím a žloutnutí jehlic se nezastaví. Jen aby bylo účinné.
