Cenový nárůst lze téměř s jistotou očekávat ve druhém čtvrtletí 2003 Současný trend poklesu spotřebitelských cen potravin, trvající v některých případech i polovinu až tři čtvrtě roku, je v horizontu dalších měsíců neudržitelný.
Cenový nárůst lze téměř s jistotou očekávat ve druhém čtvrtletí 2003
Současný trend poklesu spotřebitelských cen potravin, trvající v některých případech i polovinu až tři čtvrtě roku, je v horizontu dalších měsíců neudržitelný.
Spotřebitelé v ČR by se měli v roce 2003 připravit na mírný růst cen potravin, a to v zásadě v celém spektru potravinářských produktů.
Tlak na zdražení bude z domova i ze světa
Pro zvýšení spotřebitelských cen mluví celá řada důvodů odrážejících vývoj nejen na tuzemském, ale i na zahraničním trhu. A to jak v oblasti vývoje cen zemědělských komodit, tak v oblasti „nezemědělských“ vlivů. Například podle posledních statistik W ASDE amerického ministerstva zemědělství by se v příštím roce měly mírně snížit světové zásoby prakticky všech základních zemědělských komodit, což je základní impulz k mírnému nárůstu jejich cen. Zejména ve druhé polovině letošního roku navíc již k celé řadě nárůstu cen došlo, známým příkladem je třeba kakao, a to díky nejasné politické situaci na Pobřeží slonoviny - zemi největšího světového exportéra této komodity. Dalším makroekonomickým impulzem se patrně stane alespoň dočasný nárůst cen ropy vzhledem k předpokládanému válečnému konfliktu v Iráku. K těmto cenovým impulzům se přidají v průběhu příštího roku ještě další, „tuzemské“ faktory. Hlavním z nich bude patrně oživení domácích cen zemědělských surovin - ty totiž klesly v průběhu posledního půl roku zhruba o deset procent a kromě vepřového nelze již další výrazný pokles cen jakékoli komodity očekávat. Díky letošnímu nárůstu mezd vzrostla v ČR takzvaná koupěschopná poptávka, což jinými slovy znamená, že si spotřebitelé budou moci dovolit vydat za potraviny více peněz, aniž by to nějak výrazně zatížilo rodinné rozpočty. Do cen potravin budou navíc muset jejich výrobci promítnout náklady na investice vynaložené v souvislosti s nákupy různých technologií zabezpečujících konkurenceschopnost potravinářů na společném trhu EU.
Předpokládaný vývoj v průběhu roku
Vzhledem k obvyklé stagnaci spotřebitelské poptávky po Vánocích a Novém roce nelze očekávat výraznější cenové pohyby spotřebitelských cen potravin zřejmě po dobu celého prvního čtvrtletí příštího roku. V tomto období může dojít u některých výrobků i k přechodnému, sezonnímu zlevnění, na druhou stranu je v zimním období obvykle dražší ovoce a zelenina. Celkově lze tak předpokládat počátkem roku cenovou stagnaci, od druhého čtvrtletí ale nejspíš k růstu cen potravin, řádově o procenta, s největší pravděpodobností dojde. Ve třetím čtvrtletí lze pak očekávat dočasnou cenovou stagnaci a v závěru příštího roku další mírný cenový nárůst. Ačkoli potraviny se obvykle příliš nepodílí na růstu inflace, v příštím roce lze tento vliv očekávat.
Změny orientace spotřebitelů
Trendy změn spotřebitelské poptávky v polistopadovém období budou pokračovat s menší razancí i v roce příštím. T o v praxi znamená nárůst poptávky po čerstvém ovoci a zelenině, míra tohoto nárůstu bude ovšem závislá na vývoji cen jednotlivých produktů. Stručně řečeno - čím příznivější (nižší) ceny ovoce a zeleniny na tuzemské trhu budou, tím výraznější nárůst poptávky nastane. Stejně tak lze očekávat další nárůst spotřeby nealkoholických nápojů všeho druhu, zejména ale energetických nápojů. Vyšší poptávka bude také po rostlinných tucích a po lehkém masu, zejména formou výrobků z ryb. Napomoci by tomu měla i letos dohodnutá zásadní liberalizace obchodu s EU v této oblasti. Naopak pokles zájmu lze očekávat u takzvaného červeného masa, a to více u masa vepřového než hovězího. Nižší zájem bude patrně také o živočišné tuky obecně, mléko a některé alkoholické nápoje, naopak spotřeba mlékárenských výrobků typu sýry a jogurty by měla ještě mírně stoupat. Na tuzemském trhu se budou více prosazovat „exotické“ komodity, jako je rýže, z příloh bude pokračovat nárůst využití těstovin.
Lidé požadují vyšší kvalitu potravin
Světový, evropský i domácí trend zvýšeného důrazu na výrobu a následnou konzumaci vysoce kvalitních potravin ústí v praxi do nárůstu cen takových produktů. Je to logické, neboť kvalitnější používané suroviny, zvýšená bezpečnostní opatření při výrobě produktů, včetně atraktivních obalů a náročnějších technologií znamenají pro výrobce vícenáklady, které se projeví v ceně finálních výrobků. V ČR navíc každoročně mírně roste podíl spotřebitelů, jejichž základním kritériem při výběru potravin není již pouze cena, ale také značka a kvalita. Důkazem je mimo jiné trvalý pokles spotřebitelského zájmu o levná stolní dovážená vína nebo některé typy výsekového masa. Dalším stále více se prosazujícím kritériem spotřebitelů je vliv příslušné potraviny nebo skupiny výrobků na lidský organizmus. Právě tento faktor je určujícím při změnách stravovacích návyků ve prospěch celých skupin produktů, představující menší zdravotní rizika z pravidelné konzumace. Ačkoli se trend restrukturalizace našeho jídelníčku směrem ke zdravější stravě v posledních letech například podle odborníků z organizace Fórum zdravé výživy téměř zastavil, lze i v příštím roce očekávat nárůst spotřebitelského zájmu o některé produkty na úkor jiných, z pohledu domácích gastronomických zvyklostí více tradičních.
Obr. - Zájem o nealkoholické nápoje i ovoce a zeleninu bude vyšší.
Tab. - Vývoj spotřeby některých druhů potravin v ČR v letech 1989 až 2000 (v kg na osobu a rok)
Potravina 1989 2000
Hovězí maso 30,0 12,3
Vepřové maso 49,9 40,9
Drůbeží maso 13,0 22,3
Ryby 6,0 5,4
Mléko konzumní 91,4 57,9
Sýry 7,8 10,5
Máslo 9,4 4,1
Rostlin. tuky 12,5 16,3
Chléb 56,8 56,0
Těstoviny 3,1 6,5
Brambory 82,8 77,0
Zelenina 68,7 82,9
Ovoce 70,5 75,0
Nealko. nápoje 108,5 206,0
Pramen: VÚZE
