Na začátku roku ta zpráva oběhla nejen českými médii – Evropská unie chce uvalit daně na maso. Jednalo se přitom jen o projednávání této možnosti uvnitř frakce Zelených Evropského parlamentu, kam patří například čeští Piráti, kam tento návrh přinesla nizozemská nezisková organizace. Nadto legislativu v Unii může předkládat jen Evropská komise a Brusel nemá pravomoci zasahovat do daňového řádu členských zemí. Nicméně debata tím byla, leč nešikovně, zahájena.
V posledních měsících se pak ukazuje, že návrh na zdražení či omezení produkce masa kvůli jeho dopadům na zemské klima, bude v dalších letech žhavým tématem. Například když Britská Zdravotnická aliance za změnu klimatu, která zastupuje desítku lékařských fakult a zdravotnické profesní organizace navrhla, aby vláda Borise Johnsona zakázala prodejcům slevové akce 1+1 na maso, zafinancovala osvětovou kampaň pro zdravější stravování nebo pobídla dvěma miliardami liber školy, nemocnice, pečovatelské domy nebo věznice k zavedení alespoň minimálních enviromentálních standardů na stravování.
Zástupci zdravotnických pracovníků a akademiků argumentují zejména dopady na životní prostředí a také na plýtvání jídlem. Podle průzkumu organizace YouGov pro alianci zdravotníků 60 procent britských obyvatel souhlasí s tím, že potraviny přívětivé k životnímu prostředí také mohou zlepšit zdraví člověka. Podle stejného průzkumu až 40 procent dotazovaných změnilo své stravovací návyky právě kvůli enviromentálním dopadům potravin.
Měla by být konzumace masa uměle omezena?
Odlišný příběh omezení spotřeby masa se odehrál v Dánsku. Tamní vláda chtěla, aby se dva dny v týdnu ve státních stravovacích zařízeních podávaly pouze vegetariánské pokrmy. Změna měla přispět snaze Kodaně snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 70 procent oproti roku 1990, k čemuž se vládní politici zavázali v minulém roce. Součástí plánu jsou i další opatření, která mají například vést k udržitelnějšímu zemědělství.
Nicméně nyní kabinet pod vedením sociálních demokratů musel otočit. Dotčených státním zaměstnancům se totiž představa dvou vegetariánských dnů týdně příliš nezamlouvala. Podle vlády tento krok měl být příkladem pro zbytek společnosti, jak je možné dosáhnout klimatických cílů, které si země loni vytyčila. Vegetariánské dny tak povinně zavedeny nebyly.
Návrh kabinetu byl kritizován i ze strany některých enviromentálních organizací, dánští producenti masa totiž z velké části své produkty exportují, snížení konzumace masa pouze v Dánsku by tak pravděpodobně žádný efekt nepřineslo. Přitom právě 28 procent v Dánsku vypuštěných emisí skleníkových plynů pochází z produkce masa a mléka, v přepočtu na obyvatele je Dánsko vůbec největším producentem masa na světě, řekla britskému Guardianu Helena Hagel z dánské pobočky Greepeace.
Podle dat OSN v roce 2014 průměrný Evropan snědl 43 kilogramů masa. Oproti roku 1961 je tak jedná de facto o dvojnásobně zvýšení konzumace. Mezi rekordmany patří Rakušané a Španělé, jejich roční porce se blíží k 90 kilogramům na obyvatele.
