České firmy si musejí postupně zvykat na novou situaci, kterou řadu let nemusely řešit. Potupně totiž začínají růst náklady na firemní úvěry, které si vzaly či berou u bank. ČNB zdvihla letos sazby po téměř 10 letech a nejen tento fakt se podepsal na růstu střednědobých a dlouhodobých sazeb a také sazeb pro zajištění. Díky tomu, že mnoho let úrokové sazby pouze klesaly, firmy toto riziko nemusely řešit.
Většina větších tuzemských bankovních úvěrů pro korporace je totiž navázána na tržní sazby na mezibankovním trhu. Úroky tedy nejsou v průběhu splácení pevné, ale jejich sazba je plovoucí.
V Česku se pro konstrukci úrokové sazby používá sazba PRIBOR – pohyblivá mezibankovní úroková míra, k čemuž si pak dané banka přidává svoji marži.
Klíčová sazba jménem PRIBOR
GRAF: Vývoj mezibankovní sazby PRIBOR
Od začátku roku 2013 do současnosti, v procentech
Zdroj: tradingeconomics.com
Nezapomínejme na swap
U velké části úvěrů ovšem banka požaduje u svých klientů finanční derivát, kterému se říká úrokový swap neboli IRS kontrakt.
Pomocí tohoto kontraktu firma vymění peněžní tok s protistranou derivátového kontraktu. Firma platí fixní úrokovou sazbu (tzv. Fix leg) a derivátová protistrana PRIBOR (Float leg).
Tím pádem většina velkých úvěrů se chová tak, že klient nenese riziko změny růstu úrokových sazeb, protože je proti tomuto pohybu zajištěn.
Jak je patrné z výše uvedeného grafu ještě na konci loňského roku byla úroková sazba PRIBOR 3M na hodnotě 0,27 procenta, její aktuální hodnota však již vzrostla na 0,72 procenta.
To znamená, že během 313 dní došlo k růstu o 166 procent. Reálné zdražení úvěrů pak bylo u navázání na tuto sazbu o 0,45 procenta ročně.
Podíváme-li se na šestiměsíční sazbu PRIBOR 6M, tak zde došlo během letoška k růstu z hodnoty 0,35 procenta na hodnotu 0,81 procenta. Rozdíl v reálném zdražení úvěrů je tedy 0,46 procenta ročně.
Cena pojištění proti pohybu úrokové sazby
Nicméně to je jen jedna část, která se podílí na reálné výši firemních úvěrů. Jak již bylo řečeno firmy se proti růstu sazeb zajišťují.
A zde došlo k daleko dramatičtějšímu růstu, protože se od ČNB očekává další růst úrokových sazeb, od kterých se odvíjejí i sazby na mezibankovním trhu – tedy i PRIBORu.
GRAF: Vývoj ceny 5letého úrokového swapu na PRIBOR
Za posledních 5 let, v procentech
Zdroj: Comsense, Thomson Reuters
Cena 5letého úrokového swapu na PRIBOR vzrostla z hodnoty 0,43 procenta na konci loňského roku na hodnotu 1,54 procenta.
To je změna od začátku roku o 1,11 procenta ročně. Tato změna v praxi mnohem více vypovídá o tom, o kolik se firmám zdražily zdroje z bankovního financování.
Zdražení jisté
V návaznosti na výše uvedené se logicky nabízí otázka: kam až se mohou ceny podnikatelských úvěrů vyšplhat?
Ti prémioví dlužníci z řad korporací si dokáží obstarat zdroje z bank za hodnoty mezi 1,5 až 2 procenty plus PRIBOR (nejčastěji PRIBOR 3M – který je v tuto chvíli na zmíněných 0,72 procenta).
O něco hůře na tom jsou středně kvalitní podniky, které si půjčují s řádově 2 až 3procentní marží plus sazba PRIBOR. A logicky potom mají dražší úvěr rizikovější projekty, které si peníze budou půjčovat ještě dráž.
Když budeme brát v tuto chvíli referenci 2 procenta + PRIBOR, tak současná úroveň je 2,72 procenta ročně. Se zajištěním úrokové sazby je to pak nějakých: 2 %+1,55 % = 3,55 % ročně.
Swapy se podívají nad dvě procenta
Dá se ale očekávat, že ceny úrokových swapů budou, stejně jako PRIBOR, dále růst. Je jen otázkou času, kdy dojde u ceny IRS k prolomení hranice 2 procent.
Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že tyto hodnoty nejsou českým firmám neznámé.
V roce 2011 se ceny 5letého úrokového zajištění vyšplhaly až na 2,95 procenta, v roce 2009 3,53 procenta a v roce 2008 byly dokonce na úrovni 4,76 procenta.
V průběhu příštího roku je potřeba počítat s dražšími úvěry. Řádově minimálně v úrovni 2procentní ceny 5 letého úrokového zajištění. Zajištění na kratší dobu pak bude o něco levnější.
Aktuálně stojí tříleté zajištění 1,33 procenta. To znamená, že je o 0,2 procenta ročně
levnější. I zde však dojde k dalšímu růstu.
České firmy si tak na začátku příštího roku budou pravděpodobně půjčovat o zhruba 1,6 procenta ročně dražší bankovní peníze, než za kolik si půjčovaly na konci loňského roku.
Článek vyšel na webu Peak.cz
