Čínská vláda v pondělí oznámila, že hodlá zrušit 25 let starý zákaz a povolit v „lékařském výzkumu nebo v léčitelství“ využívání tygřích kostí a rohů nosorožců. Vládní prohlášení podle agentury AP neuvádí žádný důvod pro zvrácení zákazu, ani nezmiňuje žádnou změnu zákonů. Místo toho uvádí, že úřady budou obchod s částmi těl ohrožených zvířecích druhů „kontrolovat“.
Tygří kosti a rohy nosorožců se v tradiční čínské medicíně používají, přestože neexistují důkazy o jejich účinnosti v boji proti nemocem a dopady na populace divokých zvířat, napsala AP. V roce 1993 Čína v zájmu ochrany tygrů a nosorožců zakázala distribuci údajně léčivých částí těl těchto zvířat v rámci globální snahy ochránit mizející zvířecí druhy. Podle deníku The New York Times (NYT) dnes ve volné přírodě žije na 3900 tygrů a méně než 30 tisíc nosorožců.
„Je to zdrcující rozhodnutí,“ komentoval avizované zrušení čínského zákazu Leigh Henry ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF). „Nemohu dostatečně zdůraznit potenciální dopady,“ dodal.
Čínská vláda uvedla, že kontroverzní způsoby léčby budou moci praktikovat pouze certifikované nemocnice a lékaři. Využívat při tom prý budou smět pouze kosti a rohy ze zvířat chovaných v zajetí, avšak nikoli v zoologických zahradách.
V Česku jsou v soukromí chovány stovky šelem. Stát zvažuje zákaz
„V rámci těchto speciálních podmínek bude posílena regulace prodejů a použití těchto produktů, jakékoli související úkony budou muset být autorizovány a objem obchodu bude přísně kontrolován,“ uvádí vládní legislativní směrnice. AP však podotýká, že v textu se nepíše o regulaci chovu tygrů a nosorožců.
Podle WWF poskytne zrušení dlouholetého zákazu ochranná křídla pytlákům a pašerákům v podobě legálního trhu. „Čína jednou ranou zcela zničila svou pověst nastupujícího lídra v ochraně přírody po domácím zákazu prodeje slonoviny ze začátku roku,“ uvedla zase britská ekologická organizace Environmental Investigation Agency (EIA). Ta však zároveň upozorňuje, že i přes omezení platné 25 let čínské úřady povolovaly existenci tygřích farem a zavíraly oči nad prodejem kostí těchto šelem.
Přečtěte si komentář Miroslav Zámečníka: Zde jsou lvi… a mrtví tygři taky
Podle NYT může pondělní oznámení Pekingu podkopat snahu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga budovat image své země jakožto zodpovědného ekologického hráče schopného řešit problémy jako globální oteplování a znečištění ovzduší. Deník napsal, že odborníci krok považují za součást vládní podpory rozvoje tradiční čínské medicíny, tedy průmyslu v hodnotě 100 miliard dolarů (2,28 bilionu korun) s více než půl milionem lékařů.
Rohy nosorožců používají tradiční čínští léčitelé při celé řadě zdravotních problémů včetně horečky, otrav z jídla nebo dny. Tygří kosti se často zpracují do takzvaného kostního vína či lepidla a jsou považovány za prostředek podporující celkovou kondici organismu či mužnost.
NYT uvádí, že lídři tradiční medicíny na oficiální úrovni od používání těchto metod odrazují, v zákulisí však obchod s tygřími kostmi a rohy nosorožců přežívá. Podle odhadů žije v Číně v zajetí 6500 tygrů, počet takto chovaných nosorožců prý není znám. Experti se údajně domnívají, že množství chovaných zvířat, která by mohla být použita pro léčitelské účely, nejspíše v Číně nebude stačit na pokrytí poptávky.
Přečtěte si také:
