Investice by měla přivábit zástupy turistů, plánuje šéf pivovaru Fusek i zastupitelé
Vedení černohorského pivovaru a starostové obcí Černá Hora, Bořitov, Žernovník, Malá Lhota posvětili minulou středu projekt, který by měl do kraje mezi Blanskem a Boskovicemi přivést zástupy turistů. Plán, jenž nemá podle mínění šéfa Odboru programů Evropské unie z ministerstva pro místní rozvoj Jiřího Horáčka v rámci tuzemských mikroregionů obdoby, počítá s tím, že kolem pivovaru v Černé Hoře i přímo v jeho útrobách vznikne během několika let turistické centrum za čtvrt miliardy korun. „Není vyloučeno, že konečná částka bude vyšší,“ řekl týdeníku EURO majitel pivovaru Černá Hora a prezident Evropského svazu malých pivovarů (ESMP) Jiří Fusek.
Vesnické rituály i aquapark.
Necelých dvacet kilometrů severně od Brna zřejmě vyroste aquapark, krytá hokejová tréninková hala, která bude sloužit i jako veřejné kluziště, několik restaurací, minigolfové hřiště i sály na bowling a kulečník. Zastupitelé také s pomocí pivovaru chtějí přebudovat místní rybník na přírodní koupaliště, které budou brázdit gondoly, ne nepodobné těm benátským. Mezi netradiční nápady patří i vznik zoologické zahrady, jejíž součástí bude statek a ekofarma. Ta turistům z města představí kromě zvířat i běžné rituály života na vesnici. Atrakce by měly návštěvníky přesvědčit, aby se v okolí Černé Hory zdrželi… a utratili více peněz. Zatím se tak neděje. Hosté, kteří do oblasti zavítají, si prohlédnou pivovar, případně najdou cestu do místní restaurace, větší sumy tam však nezanechají. „Po krátké návštěvě se turisté vrátí do Brna či do jiných regionů s lepším turistickým zázemím,“ stěžuje si starosta Žernovníku Roman Bartoš a doplňuje jej i kolega z Černé Hory Bohumil Hlavička, „chybí zde infrastruktura, lidé dojíždějí za prací do města, živnostníků je pomálu.“ Proto Jiří Fusek svorně s komunálními politiky tvrdí: „Uděláme vše, abychom to s pomocí nového projektu změnili.“ Zatím prvním lákadlem je v dubnu otevřené zábavní centrum s restaurací Sladovna, jež vzniklo s přispěním fondu Evropské unie SAPARD. Počátkem příštího roku začnou Černohorští v režii pivovaru stavět hotel. „Ten je základní podmínkou, abychom zde hosty udrželi,“ domnívá se černohorský starosta.
Využít kapacity.
Duchovním otcem velkorysého plánu je majitel pivovaru. Jiří Fusek. Do Černé Hory přišel v roce 1996, kdy v dražbě za 130 milionů korun místní zdevastovanou výrobu piva koupil. „Šéf podniku je hnacím motorem projektu, neděláme si iluze, že bychom bez něj něco podobného dokázali vymyslet a vytvořit,“ tvrdí starosta Černé Hory Hlavička. Stavební inženýr, kterému na investici vydělala především jeho stavební firma Prelax, vložil do přestavby pivovaru během sedmi let téměř půl miliardy korun. Při rekonstrukci využíval pivovarník synergie vlastních firem – většinu stavebních prací provedla jeho společnost Prelax, pivovar má vlastní dopravu, čerpací stanici, kaly z piva zpracovává na hnojivo, které vyváží do Rakouska a Německa. K vyšší spotřebě a propagaci černohorského piva přispívají i zábavně-sportovní komplexy, které Fuskova firma v moravských městech staví. Zatím fungují čtyři; v Přerově, Boskovicích, Velkých Pavlovicích a zmíněná Sladovna v Černé Hoře, další dvě jsou ve výstavbě a půltucet se připravuje. V každém centru je restaurace, která pivo z Černé Hory točí. Přestože je pivovar velikostí výstavu kolem 170 tisíc hektolitrů ročně na hranici svých možností, v některých oblastech má volných kapacit přebytek. A právě úvahy o jejich využití přivedly majitele na myšlenku, že by výrobu piva mohl spojit s cestovním ruchem. Například kotelna pracuje na čtvrtinu možného výkonu, zbytkem energie by pivovar mohl vyhřívat aquapark, hotel i restaurace. Chlazení, které běží pouze v letních měsících, hodlají pivovarští uplatnit při udržování plánované ledové plochy.
Akutní nedostatek rad.
O konečné podobě návrhu rozhodne, jestli se mikroregionu, jednotlivým obcím a pivovaru podaří zajistit dostatek peněz na jeho realizaci. Fusek se domnívá, že Černohorští zvládnou 30 až 50 procent rozpočtu pokrýt ze strukturálních fondů Evropské unie. V tom případě je, tvrdí šéf firmy, vedení pivovaru připraveno ze svých zdrojů do projektu vložit přibližně sto milionů korun. „Jsem přesvědčen, že připravená studie bude přesně odpovídat očekávání těch, kteří budou peníze z fondů rozdělovat,“ věří prezident ESNP. Také Jiří Horáček z ministerstva pro místní rozvoj se domnívá, že by projekt mohl u evropských úředníků uspět. „Je třeba, aby byl transparentní. Z předložené studie, která musí obsahovat i konkrétní finanční analýzu, by mělo jasně vyplývat, že je uskutečnitelná,“ tvrdí odborník. Výstavbu projektu ve výši čtvrtmiliardy korun doporučuje Horáček rozdělit do řady nezávislých etap. Díky tomu by žadatelé mohli čerpat finanční prostředky z jednotlivých podpůrných programů. „Část by mohla jít z fondů na rozvoj infrastruktury, stavby cestovního ruchu by mohly částečně dotovat další strukturální zdroje,“ domnívá se úředník. Zároveň doporučuje, aby – pokud to s ohledem na zainteresovanost v jednotlivých etapách bude možné – žadateli o dotaci z evropských fondů byly obce. „Zatímco privátní předkladatel může dostat finanční prostředky do výše 35 procent investice, zájemci z veřejné zprávy mohou získat až 75 procent z rozpočtových nákladů,“ vysvětluje. Ačkoliv Fusek i zastupitelé věří, že by peníze ze strukturálních fondů přijít mohly, nemají zatím jasno v tom, jak budou postupovat. „Nevíme, jestli bude vhodnější, aby žádost o dotaci zastřešily čtyři obce, či pivovar, pravidla čerpání prostředků ještě neznáme,“ projevuje rozpaky nad možnostmi financování Jiří Fusek a dodává, „v České republice není nikdo, kdo by nám poradil. V rámci mikroregionu tak velký projekt ještě nevznikl.“ S podporou kraje však počítat může. „Projekt vítáme a budeme ho při žádosti o dotace z evropských fondů podporovat,“ říká zástupce hejtmana Jihomoravského kraje Antonín Kment.
Šli by do toho i sami..
Pokud by Černohorští přesto evropské peníze nezískali, hodlá Fusek své plány uskutečnit s pomocí strategického investora. Hledal by ho, jak tvrdí, mezi bankami, investičními a finančními skupinami. „Nelpím na tom, aby byl pivovar v projektu dominantní,“ říká prezident ESMP. Zástupce jedné z finančních skupin, která na tuzemském trhu působí, týdeníku EURO sdělil, že by – při jasném podnikatelském záměru – finančníci o takovém projektu uvažovali. Přestože autor plánu věří, že významnou část plánovaných aktivit pokryje penězi z vnějšku, má v záloze řešení i pro situaci, že by evropské fondy nebo případní investoři do projektu nešli. „Spustili bychom to sami, byť v okleštěné podobě, místní region si to zaslouží,“ prohlašuje Jiří Fusek. Vidí totiž životaschopnost takových projektů v zahraničí. Jako příklad úspěšného rozvoje turistického ruchu a místa své inspirace jmenuje turistické oblasti kolem rakouských měst Klagenfurt a Štýrský Hradec či region jižně od německého Karlsruhe. Nejen on, ale i místní zastupitelé a představitelé kraje věří, že podobně jako v Rakousku a Německu se po výstavbě prvních atrakcí chopí iniciativy místní a nabídnou další služby včetně ubytovacích kapacit spojených s nabídkou agroturistiky. „Konečně by se menší vesnice v regionu mohly přestat vylidňovat,“ doufá starosta Černé Hory Jiří Hlavička. Ani Fusek nerozvíjí plán z ryzí filantropie. „Vycházím z podnikatelského záměru a věřím, že projekt bude pro nás ziskový a bude sloužit i jako vynikající propagace našeho piva,“ plánuje.
