Jaroslav Bašta podpořil vznik pobočky česko-ruské banky
Otevření dceřiné společnosti První česko-ruské banky (PČRB) v Česku podpořil Jaroslav Bašta, druhý muž pražské diplomacie. „Tato banka se výrazně podílí na financování obchodu mezi Českou republikou a Ruskem,“ řekl Bašta v rozhovoru pro týdeník EURO. První náměstek ministra zahraničí při nedávné bankovní konferenci v Praze také uvedl, že další rozvoj obchodních vztahů si žádá finanční podporu obou zemí. Česká pobočka PČRB by mohla v tomto směru sehrát důležitou roli.
PČRB zatím působí v Rusku a zaměřuje se mimo jiné na financování českého exportu do této země. Většinový podíl v bance drží společnost Strojtransgaz a spřízněné fyzické osoby. Menším spoluvlastníkem je Česká konsolidační agentura. Česká strana má však k dispozici opci, která ji umožňuje navýšit majetkový podíl až na padesát procent. Česko-ruská banka žádala o udělení licence pro svou dceru v tuzemsku již loni, ale ČNB příslušné řízení zastavila kvůli „nedostatečným náležitostem v předložené žádosti“. Letos PČRB požádala znovu.
Zatímco ruský velvyslanec Alexej Fedotov si na bankovní konferenci na půdě ČNB posteskl, že se zatím pobočku česko-ruské banky otevřít nepodařilo, členka bankovní rady Michaela Erbenová jen obecně uvedla, že v Česku nikdo nehodlá stavět jakékoliv umělé překážky při vstupu na zdejší trh. Konkrétnějšímu vyjádření se ovšem vyhnula. Dřívější odmítavé stanovisko ČNB dávají dobře informované zdroje do souvislosti s postojem evropských regulačních orgánů, které se údajně obávají expanze ruských bank do Evropské unie.
Česko může být první.
To, že by se Česko mohlo v případě kladného vyřízení žádosti PČRB stát jakousi branou do Evropské unie, očekává také prezident Asociace ruských bank Garegin Tosunjan. Pokud se totiž závory skutečně zvednou, šlo by o první případ, kdy by byla pobočka ruské banky v zemi unie zakládána „od nuly“, na zelené louce. Tosunjan v takovém vývoji vidí výhody pro všechny zúčastněné strany. Model PČRB označil za velmi atraktivní, neboť spojuje dvě země v jedné bance. Upozornil také, že v Rusku působí osmatřicet bank, které jsou pod stoprocentní kontrolou zahraničních vlastníků. Bylo by tedy logické, kdyby fungoval také opačný směr. Představitelé PČRB již dříve upozorňovali, že by se chtěli podílet nejen na financování českého exportu do Ruska, ale také ruského do Česka.
Otevření pobočky PČRB by také mohlo ukázat cestu dalším ruským bankám na český trh, i když rozhodně nelze očekávat nějakou mohutnou ofenzivu bankéřů z východu. Jan Mládek, ekonomický poradce českého premiéra, se nicméně domnívá, že zájem ruských bank o český trh vzroste s příchodem ruských investorů. Na českém trhu již působí firma OMZ, která koupila Škodu Jaderné strojírenství, a do železáren Vítkovice Steel vstupuje společnost Evraz Holding. Bankéři obvykle takové firmy následují, konstatoval Mládek v rozhovoru pro týdeník EURO.
Bašta i Mládek také na konferenci upozornili ruské posluchače, že český premiér Jiří Paroubek se hodlá v zahraniční ekonomické politice více zaměřit východním směrem - na Čínu, Indii, Rusko a další země Společenství nezávislých států. Jaroslav Bašta, který dříve působil jako český velvyslanec v Moskvě, se domnívá, že není důvod k nějakým zvláštním obavám ohledně přímých investic z Ruska. „Do Česka míří především soukromý ruský kapitál,“ řekl Bašta týdeníku EURO.
Spojit síly s Rusy.
Na nové možnosti v česko-ruských vztazích na konferenci upozornil Josef Tauber, generální ředitel České exportní banky (ČEB). Uvedl, že se rýsují příležitosti pro české firmy v oblasti ruské infrastruktury a stále více se uvažuje o přímých investicích v Rusku, či přímo o podílu na tamní privatizaci. Tauber se vyslovil pro zapojování bank cílových zemí českých exportérů, v tomto případě tedy ruských bank. Jen tak je možné docílit pro české podnikatele maximálně výhodných podmínek a zabezpečení rizik. Také proto ČEB vítá konsolidaci ruského bankovního sektoru.
Zástupce předsedy Centrální banky Ruské federace Gennadij Melikjan v této souvislosti uvedl, že se jeho instituce zaměřuje na posilování bankovního dohledu a zvyšování důvěry vkladatelů. Podíl bankovních aktiv a kreditů na hrubém domácím produktu Ruska je pořád relativně nízký, Melikjan však upozorňuje, že Rusko začínalo prakticky od nuly. Výrazně se zlepšila transparentnost bank. „Donedávna jsme věděli málo o skutečných vlastnících bank, ale teď tyto informace máme,“ prohlásil Melikjan. Za další cíl označil zvýšení odpovědnosti vlastníků.
Nadějnou vizi nastínil Josef Tauber, když mluvil o tom, že se vzájemným prorůstáním evropských ekonomik musí přijít doba společného postupu na třetích trzích. Takové spolupráce by se mohly účastnit firmy z Ruska, Česka a dalších zemí střední Evropy. Výhodou má být možnost spojit zdroje, služby a know-how.
