Nová bankovní rada nechala stát úroky tam, kam je umístila její předchůdkyně. Výsledky jejího prvního zasedání však lze považovat za zvednutí prstu. Centrální bankéři si chtějí nechat během nastávajících dvou týdnů zpracovat analýzy a 11. března znovu posoudí situaci a přijmou rozhodnutí.
Lze pochybovat, že výsledkem odloženého rozhodnutí bude další snížení sazeb. Diskuse na posledním zasedání byla podle mluvčího ČNB Martina Švehly velmi kritická k růstu mezd v podnikatelském sektoru. ČNB se zjevně obává především rychlého obnovování vnější nerovnováhy v případě, kdy se kupní síla, jejíž přírůstek neodpovídá produktivitě, promítne do dovozů spotřebního zboží. Sílí rovněž přesvědčení ČNB, že rostoucí mzdy při stagnující produktivitě tlačí na růst nákladů a mohou v druhém pololetí letošního roku negativně ovlivnit inflaci.
Zdá se také, že dosud poměrně harmonický souzvuk vlády a centrální banky bude mít jen krátké trvání. Kritika ČNB ve zprávě o stavu společnosti i nová střednědobá hospodářská strategie vstupu ČR do EU se podstatně rozcházejí s názory ČNB na možnosti dalšího vývoje v zemi. Navíc ministr financí Svoboda, který si s bankovní radou poměrně dobře rozuměl, ztrácí pozice při formulování hospodářské politiky vlády ve prospěch keynesiána Mertlíka. Již před měsícem přitom bankéři vyjádřili potřebu znovu jednat o nastavení mixu vládní hospodářské politiky a měnové politiky.
Pozorovatelé z toho všeho nejsou příliš moudří, a tak i kurs české koruny setrvává ve stabilní poloze nad devatenácti korunami za marku při minimálních objemech. Nikdo se nechce nechat zaskočit nějakým razantním krokem dosud nečitelné bankovní rady.
