Roste riziko, že se zvolený způsob prodeje akcií ČEZ nebude líbit EK
Prodej sedmi procent akcií společnosti ČEZ v držení státu a zároveň nákup deseti procent vlastních akcií samotným ČEZ, tedy původně dvě nezávislé transakce, se pomalu splétají do jedné. Poslední důkaz, že nákup je s prodejem propojený a úzce koordinovaný, přinesl uplynulý týden. MF Dnes upozornila, že kdyby podíl státu v ČEZ klesl pod 66,7 procenta a znovu se nad tuto hranici dostal poté, co ČEZ stáhne deset procent svých akcií z trhu, vznikla by státu povinnost nabídnou minoritním vlastníkům odkup akcií. Místo zisku z prodeje akcií by stát musel nabídnout odkup třetiny akcií v hodnotě řádově dvou set miliard korun.
Politici i ČEZ vzápětí přispěchali s prohlášeními, že popsaný scénář rozhodně nehrozí. Argumentují tím, že s akciemi v držení společnosti nelze hlasovat. Jinými slovy - dokud drží vlastní vykoupené akcie firma, nesmí s nimi hlasovat. A bude-li podíl státu klesat jen tak pomalu, jak zároveň ČEZ stahuje akcie, v žádném momentě prý povinnost státu nabídnout odkup minoritním akcionářům nenastane.
Po tomto vysvětlení už lze těžko považovat obě transakce za nezávislé a na místě je obava, že zpětný odkup vlastních akcií společností ČEZ přímo od ČR - byť prostřednictvím obchodníků s cennými papíry - bez vyhlášení transparentního výběrového řízení by mohl být Evropskou komisí považován za nepovolenou státní podporu. Jedinou cestou, jak se tomuto obvinění vyhnout, je anonymní nákup akcií na burzách za aktuální tržní cenu. Stále častěji jsou slyšet hlasy těch, kdo tvrdí, že blokové obchody, tedy transakce uskutečněné mimo regulovaný trh, avšak formalizované a vypořádané prostřednictvím burzy, v Bruselu neprojdou, protože je nelze za obchody uzavřené na anonymním trhu považovat.
Kdyby se tak opravdu stalo, ČEZ by byl v krajním případě nucen vrátit nabyté akcie státu. Takovýto scénář se zdá být po posledních prohlášeních stále reálnější.
