Slevové servery mají největší boom za sebou. Slabé portály krachují a silné se rozvíjejí hlavně na úkor internetových obchodů
Žádné odvětví české ekonomiky se v posledních dvou letech nevyvíjí tak dynamicky a rychle jako obor slevových serverů, který je často – podle názvu lídra trhu – souhrnně označován jako „slevomaty“. První lokální projekty v oboru takzvaného hromadného či kolektivního nakupování vznikly na začátku roku 2010. Loni v létě již na trhu působilo přes 200 slevových portálů, ve kterých Češi za celý rok 2011 utratili zhruba 1,8 miliardy korun. Od té doby se počet hráčů na trhu průběžně snižuje, ale i tak by letošní „kuponové útraty“ měly dosáhnout hranice tří miliard a odhady pro rok 2013 počítají s tržbami na úrovni 3,5 až 4 miliard korun.
Místo řízku tričko Přes všechna atraktivní a růstová čísla se na trhu slevových serverů začíná hovořit o stagnaci byznysu, především pak v původních slevových oborech, jako jsou služby lokálního charakteru, restaurace či pobytové balíčky.
Naopak obrovským tempem roste segment zboží, především oblečení a módních doplňků. Slevové servery navíc tyto artikly nakupují často samy, na vlastní náklady, čímž se z nich de facto staly specializované internetové obchody. „Nárůst v oblasti zboží je mnohasetprocentní. Pokud jsme loni ve srovnatelném období prodali 150 kusů triček od jednoho modelu, letos jich je klidně 1500. Kromě oblečení se velmi dobře prodává i drogerie,“ říká Tomáš Čupr, zakladatel a spolumajitel největšího českého portálu Slevomat.cz.
Firma, která by měla za letošní rok utržit přibližně miliardu korun, rozšiřuje svůj záběr do oblasti klasických internetových obchodů, byť sám Čupr nevnímá Slevomat jako konkurenci pro Mall.cz, Kasa.cz a další webové obchody. „Část trhu e-shopům zřejmě ubereme, ale už jen z hlediska psychologie nákupu se naše a jejich podnikání liší. Navíc oblečení v takové šíři jako my na českém internetu nemá nikdo jiný, drogerii zase děláme spíše jednorázově, byť velké množství, než že bychom měli široké portfolio,“ vysvětluje Čupr.
Letošní tržby ze zboží by měly dosáhnout nízkých stovek milionů korun, příští rok to však může být již miliarda, i protože 99 procent prodávaného zboží na portálu Slevomat.
cz je jeho vlastní prodej. „Nespecializujeme se na nějaký typ oblečení či drogistického sortimentu. Jediným kritériem, než uděláme rozhodnutí, je otázka: Jsme schopni to prodat lépe, než za kolik zboží pořídíme? Takto jsme třeba za čtyři hodiny vyprodali plný kamion Arielu,“ vzpomíná Čupr. Větší riziko, vyšší marže Dvojka trhu, portál Vykupto.cz, by z letošních téměř půlmiliardových tržeb měla ze segmentu zboží generovat přibližně 45 procent.
A většinu prodávaného oblečení či módních doplňků jede firma čistě ve vlastní režii. „Důvodem, proč jsme se do zboží pustili sami, včetně vlastního skladu a logistiky, bylo chování našich partnerů. Často to byli jen překupníci, kterým jsme donesli objednávky od našich zákazníků až pod nos, a oni teprve pak začali objednávat zboží. Tak jsme si vyzkoušeli, že to umíme taky, a lépe, a těchto zbytečných překupníků jsme se zbavili,“ popisuje Jiří Musil, jednatel a spolumajitel Vykupto.cz.
Druhý ze zakladatelů portálu Tomáš Bátrla připouští, že segment zboží představuje pro provozovatele slevového serveru lepší marži než „klasické“ vouchery na jídlo či ubytování, na druhou stranu představuje nový obor zvýšené náklady a také investiční riziko. „Hrubá marže u zboží dosahuje 30 až 50 procent, ale z toho odvádíme DPH a platíme logistickodistribuční výdaje. Navíc je to artikl náročný na investice do skladových zásob, běžně máme v oblečení a drogerii deset až patnáct milionů, před Vánocemi to jsou násobky,“ dodává Bátrla.
Konkurenti z jedné rodiny Kvůli stále se navyšujícímu obratu ze segmentu zboží se dva největší české portály, Slevomat.cz a Vykupto.cz, rozhodly v Liberci vybudovat zbrusu nový sklad a logistické zázemí. Celková investice nově založené společnosti SG Logistics by měla dosáhnout několika milionů korun a podle Čupra by díky tomu měly klesnout náklady na balné a distribuci prodávaného zboží na třetinu až čtvrtinu původních nákladů, kdy Slevomat do oboru zboží vstoupil.
Jakkoli se společná investice dvou konkurenčních portálů zdá zvláštní, opak je pravdou.
Slevomat vlastní ve Vykupto 40procentní podíl a celá tato skupina je pod manažerským dohledem jablonecké společnosti Miton, která provozovala a úspěšně prodala několik internetových projektů, třeba srovnávač Heureka. cz, reklamní systém AdMarket.cz, portály se softwarem Stahuj.cz a SW.cz a v neposlední řadě cestovatelské servery Hotel.cz, Turistik.cz nebo Spa.cz.
Majitelé Mitonu – čtyři mladí manažeři z Jablonce nad Nisou – dokázali na přelomu roku 2009 a 2010 rozklíčovat obří potenciál slevových serverů a v momentě rozvoje českého trhu se domluvili na majetkovém vstupu do Slevomatu i Vykupto. Donedávna ovládali i třetí největší portál Zapakatel.cz, ale po roztržce se zakladateli serveru svůj podíl snížili na přibližně čtvrtinový. „Celou dobu našeho podnikání se díváme po celém světě, hledáme zajímavé internetové projekty a obchodní modely a analyzujeme je – po uživatelské i ekonomické stránce. Pokud si myslíme, že by podobný model mohl fungovat i v Česku, jdeme do toho,“ říká spolumajitel Mitonu Ondřej Raška.
Směr Maďarsko a Pobaltí Byznys slevových serverů byl jedním z oborů, které Miton sledoval již od začátků amerického serveru Groupon – průkopníka celého slevového oboru – ale firma podle Rašky neměla dostatek manažerského času, aby založila vlastní projekt. Proto se do týdne od vzniku Slevomatu a Vykupto – mimochodem, spuštění těchto serverů na jaře roku 2010 dělí pouhé tři dny – domluvil Miton na majetkovém vstupu. Ve Slevomatu dnes Miton ovládá majoritních 51 procent, ve dvojce trhu, Vykupto, drží 40procentní podíl. „Naše investice zpočátku nebyla ani tak o penězích, jako o manažerské radě, kontaktech a pomoci v marketingu a propagaci,“ vzpomíná Raška.
V rámci skupiny pojmenované jako Slevomat Group časem expandují servery pod vedením Mitonu na Slovensko (Zlavomat.sk), do Maďarska (Bonuszbrigad.hu), ale také do Pobaltí (Cherry.ee, Cherry.lv a Beta.lv). V letošním roce by celá skupina Slevomat Group měla dosáhnout tržeb ve výši 100 milionů eur, tedy asi 2,5 miliardy korun. „Z českého trhu by měla pocházet asi polovina celkového obratu skupiny,“ konkretizuje šéf Mitonu.
Exit jen za velkou ránu Se svými investicemi do slevo-serverového segmentu je jablonecká firma nadmíru spokojena, nabízí se proto otázka případného prodeje celé skupiny nebo jednotlivých projektů. Ten podle Rašky zatím není aktuální a následujících dvanáct měsíců nebude, z dlouhodobého hlediska je však odprodej finančnímu či strategickému investorovi reálný. „Nabídek nám již několik přišlo, dokonce jsme o tom před rokem i uvažovali. Ale nic nebylo vyloženě atraktivní. Dnes už nejsme ničím tlačeni, firma roste a je zisková, proto nevidím moc důvodů exitovat právě teď,“ řekl Raška týdeníku Euro.
Zároveň ale připouští, že největší boom mají slevové servery za sebou a trh je saturován. „Lokální kuponový byznys, tedy tradiční sektory služeb, jídla a ubytování, je na svém maximu. Trh bude v tomto směru již jen stagnovat a přeskupovat se ve prospěch silnějších a především spolehlivějších portálů. V tom vidíme potenciál pro růst Slevomatu i Vykupto. A rozvíjet se bude i vertikála s módou a luxusním zbožím. Odhaduji, že do dvou let bude drtivá většina slevového byznysu v oblasti e-commerce, tedy ve zboží,“ soudí Raška. Zakladatel Slevomatu Tomáš Čupr dokonce předpokládá možnost exitu až v horizontu tří či pěti let. „Dosud jsme portál hnali jen za růstem objemu byznysu, teprve nyní začínáme generovat velmi zajímavý profit. Ten budeme dál reinvestovat a budovat opravdu velkou a hodnotnou firmu, abychom potenciálnímu kupci neslibovali budoucí zisky, ale reálnou ekonomickou hodnotu,“ tvrdí Čupr. Dodává, že za pět let může mít Slevomat větší hodnotu, než stál portál Mall.cz. Jen pro informaci: největší český „internetový obchoďák“ letos na jaře koupila jihoafrická firma Naspers za 230 milionů eur, tedy asi 5,7 miliardy korun.
„Naše touha prodávat se bude odvíjet od výše nabídky. Pokud by na stole leželo 150 milionů eur, tak se nad tím určitě hodně zamyslíme, ale 20 milionů eur je málo,“ řekl Čupr týdeníku Euro.
Elektroniku tu nehledejte Slevomat je v rámci českého trhu kuponového
nakupování jasným „hegemonem s více než třetinovým podílem. Jen pro ilustraci: firma dnes zaměstnává 120 lidí, v databázi má 1,2 milionu e-mailových adres svých klientů, přičemž asi tři čtvrtě milionu lidí je zařazeno do seznamu na zasílání novinek e-mailem, takzvaného newsletteru. Zároveň je výjimečné postavení Slevomatu na sociální síti Facebook, kde má více než 200 tisíc fanoušků, a v rámci Česka se řadí mezi tři největší skupiny.
Za Slevomatem bojují o pozici dvojky portály Vykupto.cz a Zapakatel.cz, s tržním podílem těsně nad deset procent. Další slevové servery jsou z hlediska tržeb menší a překvapivě všichni shodně přiznávají, že ekonomicky rozumně fungujících projektů zůstane na českém internetu maximálně deset.
„Trh jako celek je zdravý a stále dochází k růstu, avšak ne celku, ale jen největší desítky či patnáctky portálů. Naopak, desítky projektů již ukončily svou činnost a další konsolidace trhu bude následovat,“ tvrdí Lukáš Uhl, ředitel pro marketing a rozvoj společnosti Centrum Holdings, která provozuje server Amplion.cz. Vladimír Hlaváček, marketingový manažer portálu Zapakatel.cz, zároveň připomíná, že kromě zavírání slevoserverů a rušení značek budou nové, malé portály zase vznikat. I proto, že rozjezd takového byznysu je velmi levný z hlediska nutných investic: „Vždy se najdou provozovatelé slevoserveru, kterým bude stačit dvacet tisíc měsíčně.“
Petr Sýkora z portálu Pepa.cz k tomu dodává: „Očekávám, že větší servery budou ukrajovat stále významnější díl z celého koláče na úkor menších subjektů, to vše za očekávané stabilizace tržeb a jejich případného růstu v oblasti zboží.“ Podle Petra Beneše, výkonného ředitele portálu Hyperslevy.cz, však slevové servery prodávat nebudou – ani nemohou – všechno zboží nebo sortiment šíří připomínající nákupní galerie. „Z dlouhodobého hlediska bude náš obor reálnou konkurencí pro české e-shopy, ale je jasné, že se to nebude týkat netrvanlivých potravin nebo elektroniky a IT vybavení. V tomto segmentu nemůže prodejce poskytnout 50procentní slevu a ještě dát 20procentní provizi slevovému portálu,“ řekl Beneš týdeníku Euro.
Nechtění, ale potřební Celkově dnes na českém internetu funguje zhruba sto slevových serverů, některé odhady hovoří o 130 projektech, jiné o 90 fungujících portálech. Nad všemi slevovými servery stojí skupina takzvaných agregátorů, což jsou internetové portály, které shromažďují aktuální nabídky a uživateli zobrazují vše na jednom místě. Od slevového serveru, který službu či produkt prodá koncovému klientovi, si pak agregátoři vyinkasují provizi.
V podstatě se jedná o marketingový nástroj pro provozovatele slevových serverů.
Ti mezi řádky přiznávají, že se jim podnikání agregátorů, kteří stále zvyšují požadavky na provize, nelíbí, ale bez zákazníků přesměrovaných z agregátorských webů se zatím neobejdou. „Pro nás je to jeden z mnoha marketingových nástrojů, podíl na celkových tržbách našeho portálu je do 20 procent,“ odhaduje Beneš. V případě serveru Pepa.cz je to kolem 25 až 30 procent, u portálu Zapakatel.
cz 17 procent z hlediska tržeb a 20 procent z celkového objemu návštěvníků webu.
Petr Kováčik, ředitel největšího tuzemského vyhledávače slev Skrz.cz, dokáže s ohledem na data, která přes jeho server „protečou“, poměrně dobře popsat trendy, jež se na trhu odehrávají. Například ví, že roste nejen celkový objem tržeb v oboru, ale i průměrná výše objednávky. „Češi na slevy hodně slyší, ale na rozdíl od loňského roku, kdy na slevových serverech nakupovali hodně impulzivně a spousta kuponů propadla nevyužitých, nyní víc přemýšlejí. I proto se délka nabídek prodloužila z jednoho dne na tři až čtyři a výjimkou není ani týden,“ vysvětluje Kováčik. V podobném duchu hovoří i Michal Menšík, šéf dvojky mezi agregátory, portálu Slevin.cz: „Dříve byla na slevových portálech spousta úspěšných nabídek na blbosti, které by se jinak neprodaly. To se v poslední době mění a Češi, byť jsme národ, který reaguje na slevy, si začínají vybírat.“
Podle šéfa Skrz.cz nelze další vývoj trhu predikovat, byť je zřejmé, že objem útrat ještě dál poroste. „Dvacet či třicet procent růstu pro příští rok není nereálných, ale hodně bude záležet na tom, jak půjdou slevové servery dolů s maržemi, které mají u oblečení a módy poměrně vysoké,“ říká Kováčik. „Primárně je slereport vový server marketingový nástroj, lepší a díky cílení i účinnější reklama než billboard u silnice nebo inzerát v novinách. Pokud se s tímto formátem naučí hoteliéři, restauratéři a další poskytovatelé služeb pracovat, může se dál rozvíjet i celý trh,“ dodává.
Ředitel konkurenčního Slevinu odhaduje, že celý obor slevových serverů a agregátorů nabídek dnes dává práci dvěma až třem tisícům lidí a dalších až deset tisíc pracovních míst vzniklo nepřímo, v návaznosti na zakoupené a využité kupony. „Především pak v oblasti ubytování, krátkých dovolených na tři až čtyři dny a v gastro oboru, tedy v restauracích, hospodách a barech,“ dodává Menšík.
Bacha, kamion Jak již bylo řečeno, trh slevových serverů, respektive kolektivního nakupování, je přes svůj třímiliardový objem stále velmi mladým a rychle se měnícím odvětvím. V IT branži se stále objevují nové produkty, nápady či inovátorské přístupy a dnes zřejmě nikdo nedokáže odhadnout, jaký vliv toto vše bude mít na dynamiku podnikání slevových serverů. Poměrně trefný je popis Jiřího Carby, ředitele portálu Zapakatel.cz: „V roce 2010 jsme se narodili, přes rok 2011 jsme se dostali do puberty, kde nás kamarád stáhl na rušnou dálnici. Tam nás nechal a řekl ‚bacha, kamion‘. Tím vším jsme si prošli, a byť to bylo náročné, posílilo nás to.“ l
Na Facebooku má Slevomat.cz více než 200 tisíc fanoušků a v rámci Česka se řadí mezi tři největší skupiny
Nad všemi slevovými servery stojí skupina takzvaných agregátorů, což jsou internetové portály, které shromažďují aktuální nabídky a uživateli zobrazují vše na jednom místě
Graf
Slevomat vládne trhu
Největší slevové servery podle podílu obratu za posledních 6 měsíců (v %)
pramen: Skrz.cz
Obor táhne ubytování Podíl jednotlivých segmentů na celkovém obratu slevových serverů (v %)
pramen: Skrz.cz
Cenu zvedají prázdniny Průměrná cena objednávky na slevových serverech (v Kč)
pozn.: průměrná cena za celé období dosahuje 826 korun
pramen: Slevin.cz
O autorovi| Ondřej Hergesell • hergesell@mf.cz
