Ze světa lesních samot

Padlo podezření, že management podniku spáchal trestné činy

Komisařka Jana Šrámková z českobudějovické expozitury Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality po patnácti měsících vyšetřování zbavila v červnu dva klíčové představitele původního vedení státního podniku Lesy ČR Jiřího Olivu a Františka Veselého podezření, že spáchali trestný čin. Jejich management byl ale mezitím už dávno rozprášen a na jejich místa nastoupili noví ředitelé a pracovníci.

Nevinní, leč ztrestaní.

K všeobecnému překvapení vyšlo z policejního usnesení najevo, že trestní oznámení nepodal tehdejší ministr Jaroslav Palas, jako představitel zakladatele státního podniku, ale po Olivově odvolání nově jmenovaný ekonomický ředitel Lesů ČR Zdeněk Cába a jeho kolega, výrobní ředitel Vladimír Blahuta. Ten se mezitím stal generálním ředitelem. „Vyšetřování policie, která se zabývala hospodařením bývalého vedení podniku, a naše zjištění naznačovala takové skutečnosti, že jsme okamžitě reagovali podáním trestního oznámení,“ konstatuje dnes Blahuta. Tehdejší generální ředitel Kamil Vyslyšel, který byl ovšem později stejným ministrem rovněž odvolán, byl ve vysvětlování pohnutek, které vedly k podání trestního oznámení, trochu sdílnější: „Byli jsme na rozpacích, zda něco nezanedbáme, když nás policie požádala o spolupráci při vyšetřování tak závažných podezření. Já jsem v tom oznámení nefiguroval jen proto, že všechny sporné věci spadaly do pravomoci mých kolegů.“ Nové vedení Lesů ČR se snažilo co nejvíce odlišit od metod svých předchůdců, i když jedenáct let, po která podnik vedli od jeho založení, bylo ekonomicky úspěšných. Když však nyní nebylo na počínání Olivy a Veselého zjištěno nic trestně podezřelého, vezme nové vedení některé změny zpět? „Nepočítáme s tím,“ ujistil Blahuta. A nevidí ani žádný důvod pro to, aby se vedení Olivovi a Veselému za podezírání z trestných činů omlouvalo.
Jiří Oliva to samozřejmě cítí jinak a nehovoří pouze o autorech trestního oznámení: „Jsem samozřejmě rád, že se prokázala pravda a byli očištěni lidé, kteří se zasloužili o dobré hospodaření podniku v minulosti. Bohužel, na začátku byli zostuzeni, a za to se nikdo z aktérů, ať už to byl bývalý ministr Palas, či pánové z Nejvyššího kontrolního úřadu, neomluvil.“

Omlouvat se? Nikdy.

„Policie začala vyšetřovat management Lesů ČR ještě předtím, než jsem odvolal generálního ředitele Olivu (v září 2003 - pozn. red.). Ani nevím, co všechno vyšetřovala, to šlo úplně mimo mě. A tak když ona zjistila, že její podezření nejsou opodstatněná, nemám se já za co omlouvat,“ tvrdí bývalý ministr Palas.
Jako nejvěrohodnější zdroj svých informací uvádí Palas kontrolní závěry Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Jenže znalecký ústav Vox Consult, na který se při vyšetřování obrátila Policie ČR, a z jehož závěrů vycházela, se s těmito závěry neztotožnil. Jak uvádí v policejním usnesení komisařka Šrámková, “…zejména z pohledu celkového hodnocení vedení účetnictví z hlediska jeho průkaznosti, úplnosti, pravdivosti, způsobu vedení a řádnosti účetních postupů.“ Policie tak vlastně došla k opačnému závěru než NKÚ, totiž že účetnictví lze považovat za průkazné a věrně zobrazující stavy majetku, závazků i výkonů společnosti v posuzovaném období. Se závěry NKÚ se naopak ztotožňuje Palas mimo jiné i proto, že z jeho poznatků mu vycházely stejné indicie. Doplňuje je svým hodnocením: „Parta Oliva, Rybníček, Domes a další zavedla na začátku devadesátých let neprůhledný systém, aby se dřevní hmota netransparentně dostávala od vlastníka, kterým je stát, k soukromým subjektům.“ Exministrovo stanovisko zůstává neměnné. „Kdybych byl v podobné situaci, opřel bych se o závěry NKÚ a odvolal bych Olivův management znovu,“ ujistil týdeník EURO.

Palas nebyl první.

Dlouholetý člen dozorčí rady státního podniku Lesy České republiky (od 1994) a posléze její předseda (od 1998 do jara 2004) Miroslav Sloup uvádí, že snahu obsadit významné místo ředitele státních lesů svým oddaným člověkem měli i Palasovi předchůdci. „S nějakými pokusy si pohrával také Josef Lux. Byl to však velice chytrý člověk a brzy přišel na to, že když něco dobře funguje, nemělo by se do toho šťourat,“ vzpomíná Sloup. „Nastoupil Jan Fencl, a zase totéž: Rozbijeme to, je to stará éra, měli bychom to srovnat, tvrdil. Skupina kolem sociální demokracie už už vybírala možného nástupce. Nakonec vybrala čtyři a já jsem byl jeden z nich. Tak jsem za Olivou jel a řekl jsem mu, že kdyby ho sesadili, že bych to vzal,“ uvádí Sloup. Jenže uplynul nějaký čas a po několika jednáních, zda změnit, či nezměnit vedení Lesů ČR, došel i Fencl k tomu, že má v zemědělství tolik problémů, tak proč si přidělávat další, navíc v odvětví, které vydělává a má dobré jméno. Následující soužití Fencla s Olivou líčí Sloup takto: „Najednou se přestal do něj navážet. Občas nám dal nějaký úkol, že cosi zaslechl: Dozorčí rado, podívej se na ty a ty smlouvy… A už jsme prověřovali a prověřovali.“ „Největší paradox jsem ale zažil až s Palasem,“ pokračuje ve vzpomínání Sloup. „Chodil jsem s ním do lesa s flintou, ještě když byl ve sněmovně předsedou zemědělského výboru. Byli jsme spolu velice často, byl prvním ministrem, kterého jsem dobře znal dřív, než přišel do funkce. Jenže Palas začal ministrovat a také nedůvěřovat. Vytvářel si skupinu lidí, kteří do všeho mluvili, a to ne z podřízených, k těm neměl důvěru, ale z lidí okolo. Většinou zapšklých z éry před rokem 1989, kteří se marně pokoušeli dostat do současných schémat. Tak se alespoň snažili urvat něco pro sebe.“ V pozici předsedy dozorčí rady už Sloup dlouho nevydržel. Ministr mu sdělil, že má o radě jinou představu, a nominoval do ní nové členy - poslance Petra Zgarbu a Jana Grůzu. „Doporučil mi, abych odstoupil a na místo předsedy rady za sebe navrhl Grůzu,“ vypráví Sloup. Brzy na ministerstvu Sloup skončil i v roli ředitele odboru tvorby lesa. Změně v managementu Lesů ČR předcházela reforma lesnických odborů na ministerstvu. Bez náhrady byl odvolán náměstek ministra Jaromír Vašíček, odejít musel i ředitel Martin Chytrý, sesazen na místo vedoucího oddělení byl ředitel Miroslav Kubů. „Vyhodil mě deset měsíců před důchodem. Ale odcházel jsem spořádaně, protože vím, že to bylo jeho právo,“ komentuje svou osobní situaci Sloup. A připomíná, že Grůza ve Sloupově pozici v dozorčí radě taky dlouho nesetrval a s aférou kolem Lesů ČR padl.

K lizu chtějí jiní.

Přes deset let se v hospodaření státních lesů prosazovaly vztahy nastavené při jejich privatizaci. Jen malá část lesníků se stala hospodáři ve státním podniku Lesy ČR, ti ostatní přešli do soukromých akciových společností, které podnikaly ve službách, a to v těžbě, výsadbě i v prodeji dřeva, které od Lesů ČR nakoupily „na pni“. Přestože se lesní akciové společnosti všelijak přeskupovaly, upadaly i rostly, především se zdokonalovaly a modernizovaly, celkové poměry dlouhodobě zůstávaly neměnné. Mimo tento systému zůstávaly firmy, které přišly zvnějšku a chtěly by v oboru rovněž podnikat. V konkurenci těch osvědčených se však obtížně prosazovaly. Vždyť velké zavedené firmy mohly nasadit i dumpingové ceny, aby se ve vyhlášených výběrových řízeních zbavily konkurence. Navíc přibývalo smluv na dobu neurčitou, u nichž se výběrové řízení nekonalo. Po odborné stránce však všechno rutinně fungovalo.
Nové firmy proto začaly tlačit na politickou cestu změn v managementu Lesů ČR. Exministr Palas jim naslouchal. Kdo byl představitelem takových tlaků zvenčí? „Vojtěch Slówik a na něj navázané firmy,“ tvrdí Sloup. „Moc dobře to znám, se Slówikem jsem tři roky spolupracoval. Přišel za mnou právě v době, kdy se o mně hovořilo jako o kandidátovi na ředitele Lesů ČR. Chtěl po mně, abych mu řekl, co se mi na podniku nelíbí a o čem si myslím, že by bylo dobré změnit. Tenkrát se bojovalo o velikost Národního parku České Švýcarsko, do nějž jsou zahrnuty i plochy, které v něm dle mého názoru být nemají. Slówik skutečně našel poslance, který mé nápady, které jsem mu napsal, přednesl. Bojoval tak, že park nakonec nebyl vyhlášen v rozloze, jakou chtěli ochranáři. I když to byl jen nějaký kompromis. Jindy jsem si postěžoval, že se těžko dostávám k Fenclovi, a tak mi s ním domluvil schůzku. Připadlo mi ale, že ty Slówikovy kontakty trošku smrdí. Strašně nám pomohl, když jsme prosazovali potřebu vápnění v lesích. Pak však přišel s některými osobními věcmi, které jsem nebyl ochoten vyplnit,“ vzpomíná Sloup.

Kouzlo Slówikovy osobnosti.

S jistým roztrpčením sleduje podezření zbavený Oliva současný vývoj výběrových řízení na lesnické zakázky. Tvrdí, že ve výběrových řízeních, která v současnosti vypisují Lesy ČR, jsou kritéria postavena tak, že cena ovlivňuje výběr nabídky pouze z padesáti procent. „To umožňuje přidělit zakázku komukoli, koho si kdo přeje,“ komentuje to Oliva. „Minulá výběrová řízení jsou toho dokladem. Nejvíce jednotek získala firma Lesy Hluboká, a. s., kterou vlastní bývalý Palasův kontroverzní poradce Vojtěch Slówik. V jednom případě - v revíru Bukovinka na lesní správě Bučovice - dokonce firma zvítězila s druhou nejhorší nabídkou! V devíti výběrových řízeních znamenal rozdíl mezi nejlepší nabídkou a nabídkou, která byla vybrána, škodu pro stát kolem 90 milionů korun,“ tvrdí Oliva. Současný generální ředitel Blahuta se ovšem odmítl na toto téma bavit. „Ke smlouvám a výběrovým řízením se budeme vyjadřovat až po skončení výběrových řízení,“ sdělil striktně.
Z uvedených indicií si ovšem Oliva dělá docela chmurné závěry: „Současné dění v Lesích ČR jednoznačně potvrzuje skutečnost, že důvodem pro změnu vedení nebylo špatné hospodaření podniku v minulosti, ale korupční politika bývalého ministra Palase, nahrávající jemu blízkým osobám a firmám. Přestože jsou tyto věci velmi průkazné, nový ministr Zgarba v nich pokračuje. Věřím, že se jim bude Policie ČR věnovat se stejnou pečlivostí, s jakou prověřovala hospodaření Lesů ČR v minulosti,“ říká Oliva.

Politika za kubík

Na Olivův politicky namířený špílec na svou osobu zareagoval ministr Zgarba neosobně: „Důvod výměny vedení Lesů ČR byl dán nutností změnit neudržitelný způsob obchodování s dřevem a potřebou využít potenciálu podniku. Ostatně nález NKÚ jednoznačně hovořil o tom, že je třeba jeho ekonomiku zlepšit. Státní podnik se po změně vedení vydal cestou, která by mu v budoucnu měla přinést odpovídající postavení na trhu Evropské unie.“ Zgarba se při tom dovolává zkušeností lesníků z Bavorska, Finska, Švédska a Rakouska. „Přestože změny nastávají postupně, hospodářské výsledky letošního pololetí ukazují na správně otočené kormidlo řízení. Meziroční zisk státního podniku Lesů ČR vzrostl o dvě třetiny na více než miliardu korun. Rovněž těžba meziročně roste a ukazuje se, jak liché byly obavy odborářů, že lesní dělníci nebudou mít práci. Přitom přírůstek lesů je takový, že se přes rostoucí těžbu zvyšují zásoby,“ pochvaluje si Zgarba.
„V lese je velká hmotná rezerva, takže teoreticky mohu vytvořit takový roční ekonomický výsledek, jaký právě potřebuji,“ komentuje tato ministrova slova Sloup. Zároveň upozorňuje na záludnosti trhu se dřevem, na němž vedle sebe figuruje množství cen. „Těžko někdo uhlídá, že něco, co bych mohl prodat dráž za lepší sortiment, prodám za ten horší a ještě se mohu holedbat, že jsem dostal 900 korun za kubík, zatímco ostatní prodávali jen za 800. Přitom jsem ve skutečnosti velice prodělal, protože za lepší sortiment bych vydělal o dost více,“ tvrdí Sloup.

Podezření budí podezření.

Boj o objektivnost výběrových řízení stále trvá. Nespokojené jsou nyní převážně tradiční společnosti s velkou lesnickou zkušeností. Vyčítají současnému vedení státního podniku vysokou míru subjektivního posuzování žadatelů, které převažuje vysoko nad rozhodováním na základě cenové nabídky. Totéž ovšem vyčítali inženýři Cába a Blahuta Olivovu vedení: „Některá výběrová řízení nedopadla, jak měla, trvání smluvních vztahů s obchodními partnery bylo posuzováno příliš subjektivně s malým zřetelem na zájmy podniku…“ Rozdíl v těchto výrocích ale přece jenom je, citovaná věta je z policejního protokolu, kde už tolik nejde o věcnou diskusi.
V tomto vzájemném osočování překvapuje vysoký podíl odborníků, kteří očekávali, že policejní usnesení o jednání Olivy a Veselého nemůže dopadnout jinak, než, že oba budou zbaveni podezření z trestného činu. Profesor pražské lesnické fakulty, člen dozorčí rady Lesů ČR Luděk Šišák upozorňuje, že ministr má právo odvolat ředitele státního podniku, který spadá do jeho resortu, bez udání důvodů. „Je to daleko více otázka politická než lesnická nebo právní,“ zdůrazňuje Šišák. „Palas to skutečně tak udělal, Olivu odvolal bez udání důvodů a teprve dodatečně hledal odůvodnění v neuzavřeném, navíc rozporuplném posudku Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ),“ připomíná profesor. Kdyby si Palas byl svou věcí jist, měl připravené vysvětlení pro veřejnost, a kdyby postupoval vůči odvolávanému úspěšnému manažerovi citlivě, nemusela aféra vůbec vzniknout. Místo toho byl exministr mezi prvními, kdo šířil kriminalizující obvinění. Vše je naruby: exministr se opírá o věcně nesprávný závěr NKÚ, vyšetřovaný Oliva chválí policii: „Policie postupovala velmi profesionálně. Důkazem je, že neváhala přizvat renomovaný znalecký ústav z oboru ekonomiky VOX Praha. Kdyby takto postupoval NKÚ, dověděl by se ještě před uzavřením zprávy, že závěry jeho pracovníků jsou nekompetentní a amatérské. Na tyto chyby jsem v několika dopisech upozornil člena NKÚ pana Kalivodu ještě před uzavřením protokolu. Pochybení jsou tak triviální, že vzbuzují podezření, že byl kontrolní závěr dělán na politickou objednávku,“ soudí Oliva.

Všeho do času.

Bývalý člen dozorčí rady Sloup i Šišák, který zasedá v té současné, neschvalují pokus kriminalizovat staré vedení. „Věděl jsem, jak policejní vyšetřování dopadne, ani chvilku jsem nezapochyboval, že základní věci mají obvinění v pořádku,“ říká Šišák. Sloup připomíná: „Olivu vynesla do čela státních lesů transformace, a o té rozhodoval parlament. Současné změny dělal jediný člověk o své vůli bez jakéhokoli předchozího politického jednání. To je mnohem horší než předtím. Proto myslím, že ti noví to také budou mít horší,“ říká Sloup.
Oba se shodují v názoru, že Olivův tým ztratil vnitřní potřebu něco měnit. „Jak začal, zalíbilo se mu to a po dvanáct let si udržoval stereotyp. Každá organizace časem zpohodlní a když sama nepřichází se změnami, musejí změny přijít zvenku,“ míní Sloup. „Oliva je člověk, který ze všech lesníků této generace na sobě nejvíc pracoval. V něm osobně ta pohodlnost není, ale byla v tom systému,“ dodává.
„Ten systém byl nastaven na podmínky devadesátých let. Ty se změnily, reakce na to však z Lesů ČR nepřicházela. Změny bez přípravy, vynucované Palasem, ale způsobily jen další zmatek,“ připomíná Šišák. Lesy ČR procházejí změnami, které moc nových jistot zatím nepřinášejí. O novém řediteli Blahutovi si Sloup myslí, že je vstřícný člověk. „Získal si mne tím, že si na své původní místo vybral Karla Luňáka, který nepřistupuje na žádnou nečistou hru,“ říká Sloup. „A nemyslete, že si chválím názorového příznivce. Já preferuji dosavadní způsob prodeje dříví prostřednictvím akciovek, Luňák je pro přímý prodej Lesy ČR. Máme mezi sebou celý spor o Lesy ČR v kostce,“ vypráví Sloup.
Nejhorší pověst mezi lesníky bude mít na dlouhá léta Palas. „Ještě v padesátých létech se nám posmívali, že jsme placení turisti. A když se pověst lesnické profese po desetiletích opět pozvedla, přijde Palas a vytvoří na veřejnosti obrázek lumpů, co chtějí jen kácet a těžit,“ shrnuje Sloup.