Nejrůznější aféry ztěžují rok od roku shánění partnerů
Pokud sečteme aktuální roční rozpočty všech klubů nejvyšší domácí fotbalové soutěže, dobereme se k jedné miliardě a zhruba stu milionům korun. Když z této hromady peněz odebereme netypické rozpočty Sparty a Slavie a výsledek podělíme čtrnácti, zjistíme, že průměrný český klub potřebuje k životu na sezonu asi padesát milionů korun. Každý sportovní divák si může udělat sám názor, zda úroveň zábavy, kterou mu jeho oblíbený tým poskytuje, má hodnotu padesáti milionů.
Dát takovou sumu dohromady se zdá být v domácím fotbalovém byznysu stále složitější. Zhruba deset procent rozpočtu klub dostane od agentury STES, která prodává reklamní a televizní práva k celé soutěži. Dalšími deseti až patnácti procenty doplní kasu diváci a tržby z prodeje suvenýrů. Stále je ale uspokojena pouze asi jedna čtvrtina potřeb. Pouze u nejlepších klubů lze počítat s penězi vydělanými v mezinárodních soutěžích. Většinu rozpočtu si kluby musí poskládat z financí získaných na bázi reklamy a sponzoringu, prodejem hráčů.
Jenomže firem, které by byly ochotné své obchodní značky na veřejnosti zvi–ditelňovat prostřednictvím české profe–sionální kopané, ubývá. Sami funkcionáři oddílů tvrdí, že shánění partnerů je rok od roku těžší, a přisuzují to vlivu nejrůznějších afér a aférek. Jména fotbalových činovníků, která se v minulosti vyskytla a stále ještě vyskytují v kriminálních kauzách, nedávají marketingovým ředitelům záruku, že takový druh firemní prezentace bude efektivní. Po trávnících proto běhají hráči v dresech bez reklam jako před dvanácti lety. Typický je příklad celku FK Chmel Blšany, marně hledajícího náhradu za Raiffeisen stavební spořitelnu, která byla jeho hlavním partnerem v minulých dvou ligových ročnících.
Není pochyb o tom, že je to důsledek kauzy bývalého předsedy Českomoravského fotbalového svazu Františka Chvalovského. V situaci, kdy „otec blšanského fotbalového zázraku sedí v pankrácké vazební věznici kvůli obvinění ze stamilionových úvěrových podvodů v Komerční bance, se chmelařský klub jako ideální kanál marketingové komunikace právě nejeví. A tak nezbývá než rozpočtový deficit klubu překonat prodejem nejlepších hráčů. Samozřejmě do Sparty a do Slavie. Ty dnes slouží jako podniky zahraničního obchodu, vyvážející nejlepší zboží do Německa, Itálie, Anglie, Španělska, Portugalska…
Mohlo by se zdát, že tento způsob zalepování rozpočtových děr může fungovat do nekonečna. Není to pravda. I z odborných kruhů se stále častěji ozývají hlasy, že permanentní výprodej nejcennějších „nohou , za něž není nakupována odpovídající náhrada (utržené peníze se spotřebovávají k běžnému provozu), se již začíná odrážet na úrovni domácí klubové scény. Výkony „nejlepších celků, Sparty a Slavie, z posledních týdnů tomuto názoru dávají za pravdu. V ostatních sektorech ekonomiky se pro odčerpávání aktiv z firem vžil trefný výraz tunelování.
Snížení úrovně soutěže může vést k dalšími poklesu zájmu diváků a sponzorů, k další potřebě výprodejů hráčů… Říká se tomu spirála smrti. Navíc stále není zažehnáno „nebezpečí , že Evropská unie se zasadí, aby se standardní pracovní právo a volný pohyb pracovních sil vztahovaly i na sport. Hráči by tak mohli opouštět kluby bez finanční náhrady, a to nejen po ukončení kontraktu, ale i na základě klasické výpovědi. Je nabíledni, co by to pro export českých fotbalistů znamenalo.
Trenér pražských Bohemians Vlastimil Petržela 7. srpna v rozhovoru pro deník Sport řekl: „Mrzí mě, že v Bohemians stále nemáme dvaceti nebo alespoň desetimilionového sponzora, jakým je třeba v Liberci Preciosa. Britská pojišťovna Commercial Union nám dávala šest milionů korun, ale když prošly všemi možnými agenturami, byla z toho sotva polovina. Nemáme ani hloupé dva miliony na švédského Afričana Nyarka, který by byl oživením týmu a kvůli němuž by chodili lidi do ochozů. Proto musíme stále prodávat hráče… Z výpovědi upřímného trenéra si lze udělat obrázek o tom, jaké problémy dnes řeší klub, který působí v hlavním městě země, jehož rozpočet patří k těm bohatším a který v minulém týdnu vedl ligovou tabulku. O to složitější je situace v menších oddílech. Nutno podotknout, že smlouva Bohemians s hlavním partnerem, pojišťovnou Commercial Union, končí 31. prosince a nebude již obnovena. Fotbal jako nosič reklamy zřejmě selhává.
