Zaměstnanci méně využívají e-mail k soukromým účelům, naopak se na pracovních počítačích častěji komunikuje po sociálních sítích či Skypu. Na vzestupu je také on-line nakupování. Celkově se ovšem míra zneužívání pracovního času za loňský rok snížila o tři minuty za den a aktuálně činí 51 minut na zaměstnance.
Foto: Profimedia
Míra zneužívání pracovního času na firemních počítačích v průběhu roku 2011 poklesla o 5 % na aktuálních 51 minut denně na jednoho zaměstnance. „Během jednoho roku se firmám podařilo stáhnout čas strávený u počítače mimopracovními aktivitami o tři minuty. Trend v monitorování zaměstnanců je jednoznačný: zaměstnavatelé pokračují v úsilí o vyšší efektivitu svých zaměstnanců,“ interpretuje výsledek Martin Hnízdil, AuditPro manager ze společnosti truconneXion. Společnost vyvíjí a prodává softwarový nástroj pro monitorování zaměstnanců a zveřejňuje míru zneužívání pracovního času pravidelně již třetí rok po sobě. „Od roku 2009 průměrný čas, který zaměstnanec věnuje na počítači soukromým aktivitám, poklesl o více než 43 %,“ dodává Martin Hnízdil.
Podle společnosti LMC, provozovatele portálů Jobs.cz a Prace.cz, budou někteří zaměstnavatelé nadále využívat monitorovací technologie k tomu, aby si udrželi přehled o činnosti svých zaměstnanců. „Využití výstupů monitorovacích nástrojů může firmám pomoci pro případ analýzy selhání některého ze zaměstnanců. Pokud vyjde najevo, že věnoval neúměrné množství času mimopracovním aktivitám a pravděpodobně kvůli tomu nedokázal řádně a včas splnit své úkoly, je to jasný signál pro vyvození důsledků,“ říká Tomáš Ervín Dombrovský, mluvčí společnosti LMC, a dodává: „Monitoring může posloužit například jako vhodný nástroj pro rozhodování v případě sporů, vždycky by se však k němu mělo přistupovat s rozumem.“
Vítězové roku: sociální sítě, on-line nakupování a Skype
Aktuálně platí, že čtyři z pěti firem mají zájem dozvědět se za pomoci specializovaného softwaru, zda se jejich zaměstnanci na počítači věnují práci, anebo si hrají či vyřizují soukromé věci. V průběhu času jsou ovšem zřetelné různé trendy ve formách zneužívání. První trend je spojen se vzrůstajícím podílem sociálních sítí, které během jednoho roku dokázaly podstatně stáhnout dříve jednoznačnou dominanci e-mailu. „Zatímco v roce 2010 průměrně zaměstnanec strávil na sociálních sítích osm minut denně, o rok později to bylo již přes deset minut. Ve stejném období se zkrátila doba vyřizování soukromých věcí prostřednictvím e-mailu ze čtrnácti minut na dvanáct,“ komentuje statistická čísla Martin Hnízdil.
Vedle rostoucí popularity Facebooku a dalších sociálních sítí jde nahoru i on-line nakupování a nástroje instant messagingu, jako je například Skype. V mnoha firmách je však Skype už součástí běžné pracovní komunikace a k posuzování, co je ještě v rámci normy a co už nikoli, je třeba přistupovat na základě zvyklostí v dané firmě a konkrétního pracovního zařazení uživatele.
Soumrak stahovačů: zaměstnanci se raději baví on-line
Jednoznačným „propadákem roku“ na žebříčku mimopracovních aktivit zaměstnanců se v roce 2011 stala kategorie stahování multimédií, v níž došlo k propadu bezmála na polovinu, na cca čtyři minuty. Martin Hnízdil upozorňuje i na klesající podíl hraní her na PC, jež s tím souvisí. „V roce 2011 jsme zaznamenali viditelný přesun k rychlým a bezprostředním formám komunikace. Hrát hry, pouštět si videa a další multimédia lze přímo přes internet bez nutnosti stahování jakýchkoli souborů,“ vysvětluje Martin Hnízdil, který dává propad stahování do souvislosti s rostoucí uvědomělostí uživatelů a současně s lepším zabezpečením firemních sítí.
Jak jsme pracovali v roce 2011?
88 minut – tolik času stráví zaměstnanci v pátek na internetu soukromými aktivitami
51 minut stráví v průměru zaměstnanci denně mimopracovními aktivitami
32,5 minuty – nejvíce práce na počítači uděláme mezi 11.00 a 12.00
13 minut z práce odkrojí mimopracovní činnost na internetu mezi 13.00 a 14.00
Tento odvrat od stahování ovšem nemusí být nevratný a mohl by se nešťastně otočit zpátky, pokud by byly do konce dotaženy snahy o restrikci internetu a podobné iniciativy spojené se zavíráním serverů jako MegaUpload, MegaVideo apod. „Jakmile by mezi uživateli zmizela elementární důvěra v dostupnost obsahu na internetu, je velmi pravděpodobné, že si videohry, filmy a další autorsky chráněný obsah začnou opět ukládat na discích, místo aby ho otevírali přímo z prostředí internetu,“ poznamenává Martin Hnízdil na okraj snah o regulaci internetu.
Pirátství ve firmách klesá o 3 % ročně
Monitorovací software je rovněž nekompromisní k případnému stažení nelegálního softwaru, hudby či filmů, které jsou autorsky chráněny. „Majitelé firem a manažeři se tak mohou účinně preventivně bránit šíření nelegálního obsahu ve firmě. To je důležité zejména od letošního roku, kdy jsou firmy trestně odpovědné i za šíření nelegálního obsahu ve firmě,“ upozorňuje Hnízdil.
Podle protipirátské organizace BSA míra softwarového pirátství ve firmách dlouhodobě v České republice klesá, a to i díky intenzivnímu nasazení monitorovacích nástrojů. V Česku je podle poslední analýzy BSA v počítačích instalováno 36 procent softwaru nelegálně. Hodnota ukradeného softwaru představuje 3,7 miliardy korun.
