Dělají skvělou čokoládu, umějí si vládnout sami a jejich bankovnictví je vzorem pro všechny. Švýcarsko je zkrátka symbolem země s příkladně fungující veřejnou i soukromou sférou. Že to není jen dojem, potvrzuje mimo jiné i pravidelné místo Švýcarska na samém čele žebříčku nejinovativnějších států světa, který každoročně vyhlašuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) sídlící – kde jinde než – ve švýcarské Ženevě.
Vítězná šňůra země helvetského kříže v žebříčku WIPO sahá až do roku 2011, i proto výsledky aktuálního ročníku překvapily nejspíš jen málokoho. Švýcaři se na první příčce pravidelně nacházejí například z toho důvodu, že jsou zdaleka nejlepší v takzvaném procesu vytváření znalostí a druzí, pokud jde o hodnotu doma vyprodukovaných značek s globálním přesahem.
V této kategorii je celkem úspěšné i Švédsko, kterému v rámci žebříčku nejinovativnějších zemí světa patří místo druhé. Na třetím pak skončily Spojené státy americké, jež pro změnu vynikají třeba v IT. Bez zajímavosti není ani čtrnáctá příčka Číny, která se může chlubit největším počtem registrovaných patentů vůbec, nebo dvaačtyřicátý Vietnam, jehož čistý export produktů spadajících do kategorie hi-tech je – možná trochu překvapivě – druhý největší na světě.
Ukazatelů, podle nichž WIPO svůj žebříček již od roku 2007 sestavuje, je daleko víc. „Globální inovační index“ (GII) se stanovuje na základě sedmi hlavních skupin kritérií, ty pak ale mají ještě dalších zhruba 80 podkategorií. Například počet publikovaných vědeckých článků v odborných časopisech, celkové výdaje státu na výzkum a vývoj, kvalita univerzitního systému či třeba úroveň ekologické udržitelnosti.
Česká republika se v konečném pořadí umístila na obstojné 24. pozici a ve srovnání s předchozím rokem si o dvě příčky polepšila. Dobře si vedeme na poli výroby, dovozu i vývozu hi-tech produktů (5., 8., respektive 7. místo celkově). Doslova vynikajících výsledků pak Česko dosáhlo v podílu objemu kreativního zboží na celkovém vývozu – v tomto ohledu na nás žádná jiná země nemá. Naopak ve srovnání s ostatními zaostáváme mimo jiné v investicích (76.), procesu e-participace (89.) či jednoduchosti založení nové firmy (103.).
Žebříček nejinovativnějších zemí světa podle WIPO
| Pořadí | Země | Skóre |
| 1 | Švýcarsko | 66,1 |
| 2 | Švédsko | 62,5 |
| 3 | USA | 60,6 |
| 4 | Velká Británie | 59,8 |
| 5 | Nizozemí | 58,8 |
| 6 | Dánsko | 57,5 |
| 7 | Finsko | 57,0 |
| 8 | Singapur | 56,6 |
| 9 | Německo | 56,6 |
| 10 | Jižní Korea | 56,1 |
| 11 | Hongkong | 54,2 |
| 12 | Francie | 53,7 |
| 13 | Izrael | 53,6 |
| 14 | Čína | 53,3 |
| 15 | Irsko | 53,1 |
| 16 | Japonsko | 52,7 |
| 17 | Kanada | 52,3 |
| 18 | Lucembursko | 50,8 |
| 19 | Rakousko | 50,1 |
| 20 | Norsko | 49,3 |
| 24 | Česká republika | 48,3 |
| 39 | Slovensko | 39,7 |
| 129 | Myanmar | 17,7 |
| 130 | Guinea | 17,3 |
| 131 | Jemen | 13,6 |
Na posledních deseti místech žebříčku WIPO najdeme převážně nejchudší africké země jako Benin či Togo. Překvapivé může být až 121. místo Alžírska, které se přitom z hlediska příjmů v globálním měřítku řadí do „vyšší střední“ kategorie. Na 129. místě figuruje Myanmar, kde čerstvě proběhl další vojenský převrat, následuje západoafrická Guinea a nelichotivé poslední místo obsadil válkou zničený Jemen.
