Firma, která získala desetinu trhu, je na prodej
Největší domácí stavební firma IPS bude mít začátkem příštího roku nového majoritního vlastníka. Současní majitelé - fondy Komerční banky, České spoři telny a Živnostenské banky - se rozhodli prodat zhruba pětapadesát procent akcií podniku.
Zájem o IPS projevilo osm investorů. Mezi nimi jsou potenciální strategičtí partneři, jedna investiční společnost a jeden venture fond. Do dvou týdnů by měla Komerční banka, která prodej organizuje, vybrat dva až čtyři vážné zájemce. A na konci ledna by již měl být znám vítěz.
Stavební firma je vzhledem ke svému postavení a výsledkům jedno z mála lákavých soust na tuzemském trhu, ucházejí se o ni investoři ze všech branží: venture fondy, investiční společnosti i významné stavební firmy. „Obecně si myslím, že pro domácí podnik je lepší strategický investor, který mu pomůže uplatnit se na náročných zahraničních trzích. Tam je totiž obrovský lobbying, a podnik bez takového zázemí nemá šanci se prosadit, míní analytik Ladislav Kovář z Patria Finance.
Generální ředitel IPS Zdeněk Burda říká, že výhody i nevýhody skýtají všechny typy investorů. „V každém případě určitě vyhraje ten, kdo nabídne jednoznačně nejvyšší cenu za balík akcií, dodal.
Kralují desetině.
IPS dosáhne letos svého dlouhodobě plánovaného cíle - na domácím trhu obsadí již desetinu. Na konci roku totiž očekává obrat celé skupiny téměř třiadvacet miliard korun, zatímco rozsah stavebních prací v celém stavebnictví přesáhne dvě stě miliard korun. „IPS má dobré postavení na trhu, je to jedna z mála ziskových firem ve stavebnictví. V poslední době se začíná dostávat k takovým zakázkám, k nimž dosud měly přístup jen zahraniční společnosti, a pak působí jako hlavní dodavatel celé akce, což je ta nejzajímavější činnost, vysvětluje analytik Kamil Goca z Wood and Company.
Za letošek si celá skupina připíše do černých čísel zhruba tři sta šedesát milionů korun čistého, což je téměř dvojnásobek roku předchozího. Mateřská firma letos vydělá 244 milionů korun, tedy o šest procent více než v roce minulém. Její obrat letos vyskočí na třináct miliard korun, loni to bylo téměř o miliardu méně. V roce 1997 však podnik utržil přes čtrnáct miliard korun. „Vysoké číslo bylo způsobeno velkým objemem nedokončené výroby v prosinci ve výši tři a půl miliardy korun. Nyní ten objem podstatně klesá, vysvětlil obchodní ředitel IPS Jiří Poletín.
V IPS pracuje 3700 lidí, v celé skupině přes osm tisíc. S tím, jak podnik snižuje stavy zaměstnanců, roste přidaná hodnota na pracovníka i celkem. Podnik však nedosahuje takové ziskové marže, jakou by si přál. „Momentálně je to mezi třemi až čtyřmi procenty. Ideální by bylo pět procent. Ale trh je malý, padá a je tu vysoká konkurence. Momentálně to asi lepší být nemůže, soudí Burda.
Rozvoj dokončen.
Část rostoucího obratu - zhruba pět miliard - má na svědomí poslední akvizice pražské stavební společnosti. Na sklonku loňského roku totiž koupila majoritní podíl ve skupině Dopravní stavby Holding. Firma IPS tak naplnila jeden ze svých plánů: dostat se na trh silničních a dopravních staveb. „Tato akvizice stoprocentně splnila naše představy nejen po stránce obchodní, ale i z hlediska synergických efektů, podotkl Jiří Poletín.
V minulosti IPS vstoupil například do společností Železniční stavitelství Praha, Silnice Litomyšl, Stavomont. Nakoupil výrobní kapacity od Montovaných staveb Praha a spolu s firmou Cementárny a vápenky Prachovice založil společný podnik Transbeton IPS.
Skupina tak podle svého ředitele dokončila plánovaný rozvoj. Podařilo se jí rozšířit pole působnosti o další stavební obory a rozložit podnikatelské riziko. „Musíme ještě dokončit restrukturalizaci firmy tak, aby každý dělal jenom to, co umí. Tedy odebrat rušivé provozy a využít synergií, dodal Burda.
Jako nejdůležitější obory činnosti se vyprofilovaly silniční a železniční stavby, bytová a občanská výstavba. IPS není závislý jenom na veřejných zakázkách, více než polovina obratu mu proudí od soukromých zadavatelů. „Prožíváme teď konjunkturu právě občanských staveb, jako jsou například hypermarkety, upřesnil Burda. Firma staví v Ostravě obchodní centrum pro Carrefour, jinde zase pro Makro či Kaufland, samozřejmě také Kongresové centrum Praha. Největší podíl zakázek spadá na stavby pro železniční koridory. Letošek byl také úspěšný ve vlastních developerských projektech, například objekty v pražských Vysočanech se už ze dvou třetin podařilo prodat. „Výrazně se také zlepšil prodej bytů, doplnil Poletín.
Na příští rok má skupina IPS už dnes nasmlouvány zakázky za jedenáct a půl miliardy korun. Absolutně největším kontraktem od dob revoluce je obchvat Olomouce za více než pět miliard. „Za posledních sedm let je pro nás situace úplně nejlepší. Už nevítězí jenom nejnižší cena, ale i kvalita, vysoký komfort garancí. Stavba pro nás nekončí jejím předáním, ale poskytujeme i další servis, konstatoval obchodní ředitel. Očekává, že příští rok se situace zlepší i na straně eráru a bude více peněz na zakázky ve fondu bydlení a dopravy, nějaké peníze půjdou také z předvstupního fondu Evropské unie.
Je to těžší, než jsme čekali.
Během příštích šesti let chce nejsilnější domácí stavební skupina dosáhnout významné postavení i na trzích střední a východní Evropy. „Do tří let plánujeme získat deset procent obratu za hranicemi republiky. Půjdeme tam jenom s tím, co nejlépe umíme, tedy železnice, silnice, produktovody, upřesnil generální ředitel.
Nevylučuje přitom, že koupí v zahraničí některou stavební společnost. Další možností je spojit se za takovým účelem s jinou domácí firmou. Expanze je totiž podle jeho slov náročnější, než původně čekali. IPS už má své pobočky v Rusku, Polsku a na Slovensku.
Podnik se nyní účastní soutěže na obchvat Krakova, v Bratislavě zase postavil výrobní závod pro Volkswagen. A až dá ruská centrální banka souhlas s úvěrovým zatížením, bude moci rozjet plynofikaci a teplofikaci petrohradské oblasti.
Generální ředitel Burda soudí, že se IPS kvalitou, použitou technologií a materiály vyrovná západoevropským společnostem. Domácí trh se podle něho příliš svojí vysokou konkurencí neliší od západních. „Mají však zkušenější lidi, management, jsou schopni lépe komunikovat a vyjednávat, znají lépe zvyklosti. Děláme vše pro to, abychom na vstup do Evropské unie byli připraveni, dodal.
Stavebnictví Smutný pohled
Již třetím rokem se produkce ve stavebnictví propadá. Růst vyvrcholil v roce 1995, kdy byl osm a půl procenta proti roku 1994, o rok později se přírůstek snížil na 5,3 procenta. V roce 1997 se však tři roky trvající růstová tendence zlomila a stavební práce poklesly o 3,9 procenta proti roku 1996. Loni propad pokračoval - produkce stavebních podniků se snížila o dalších sedm procent, letos odborníci očekávají podobný výsledek.
Propad podle odborníků odstartovaly vládní úsporné balíčky z roku 1997, které seškrtaly investice do infrastruktury. Na klesající stavební výrobě se podepsalo také rapidní zhoršení v průmyslu a prudce poklesly investice finančních institucí do svého zázemí. „To vše mělo za následek negativní ekonomická očekávání, a tedy investiční pesimismus, shrnul situaci na stavebním trhu analytik Patria Finance Ladislav Kovář.
Dnes nechuť investovat stále ještě podle něho trvá, průmysl se i nadále zhoršuje, u bank se také nic nezměnilo. Vysoké úroky z úvěrů vystřídal credit crunch, tedy pokles úroků doprovázený však výraznou neochotou bank půjčovat. Na druhou stranu se začíná pozvolna probouzet bytová výstavba, lze pociťovat pomalý náběh investic z veřejných zdrojů.
Stavební společnosti si stěžují na nízkou míru rentability, zisková marže se pohybuje pod třemi procenty. „Podniky, aby zaplatily alespoň fixní náklady, braly zakázky pod reálnou cenou, čímž si stlačily zisky, konstatoval analytik Wood and Company Kamil Goca. Navíc klesá produktivita práce, kapacity ve stavebnictví jsou totiž zbytečně veliké, větší než poptávka. Odborníci dodávají, že domácí firmy musí přidat v otázce organizace práce a maximálně zefektivnit využití pracovní síly.
Vysokou konkurenci na trhu, kde operuje přes dva tisíce firem, některé podniky přestávají zvládat a trh se pomalu začíná čistit. „Tím se situace zlepší i pro ty ostatní. Z těch velkých se stahují například Vodní stavby Praha, Vojenské stavby, dodal Goca. Lze tedy očekávat vlnu bankrotů, a naproti tomu také fúzí. Slučování podniků totiž v důsledku povede k poklesu nákladů. Zatím se vyděluje úzká skupina schopných, které mají dobrý management, systém řízení, kapitálové zdroje - například IPS, Metrostav, Stavby silnic a železnic. Nemají problémy se získáváním úvěrů za výhodnějších podmínek, část kapacit mohou financovat z vlastních zdrojů. „Naštěstí už investoři neupřednostňují jenom nejnižší cenu, ale i kvalitu, uvedl Goca.
Rozdíl mezi českými firmami a podniky ze západní Evropy z hlediska technického či technologického není výrazný. „Potřebují však na totéž více lidské pracovní síly, nerozjel se pořádně marketing, neumí si ošetřit trh, míní Kovář.
V příštím roce se situace ve stavebnictví podle odborníků o něco zlepší, trochu vzrostou prostředky na veřejné zakázky, nějaké peníze na infrastrukturu přijdou z předvstupních fondů Evropské unie. Snad se zlepší situace v průmyslu a vzroste stavební aktivita, projekty by měly přijít i ze strany NATO. „Pozitivní vliv bude určitě mít i podpora přímých zahraničních investic, z investic na zelené louce také přijdou zajímavé zakázky, doplnil Kovář. Budoucnost je v bytové výstavbě, vlastních developerských projektech, které umožňují vyšší zisky, ve výstavbě pro obchodní řetězce.
(myš)
