Bankéři a finanční poradci se už brzy budou muset svých klientů ptát také na to, zda chtějí své úspory investovat „zeleně“. Jinými slovy, zda si chtějí koupit například podílový fond, dluhopisy, akcie firem, jejichž byznys je dlouhodobě udržitelný. „Pokud klient řekne ano, bude s tím muset finanční poradce adekvátně naložit,“ řekl týdeníku Euro Martin Špolc, jeden z nejvýše postavených českých úředníků v Bruselu, který šéfuje oddělení udržitelných financí.
Podle Špolce bude příslušná legislativa schválena už na začátku letošního roku. „Klient nebude moci vyjádřit jen preference, že chce investovat do udržitelných aktiv, ale také že například nechce investovat do uhlí či do určité konkrétní oblasti, například zbrojního průmyslu či hazardu,“ dodává.
Úprava navazuje na revoluční legislativu, kterou evropský parlament schválil na sklonku minulého roku. Takzvaná taxonomie stanovuje, které podnikatelské aktivity budou napříště považovány za zelené. Představte si například energetické štítky na budovách, které říkají, jak je konkrétní stavba úsporná. Podobné „štítky“ budou muset v příštích letech mít všechny finanční produkty, které budou poskytovat firmy působící v Evropské unii.
Bankovní kontroverze
Neznamená to přitom, že všechno bude muset být úplně zelené. U podílových fondů, akcií, dluhopisů nebo i hypoték by však mělo být jasné, kolik procent podkladových aktiv je v souladu s ambiciózními záměry Evropské unie. Starý kontinent si předsevzal, že bude do roku 2050 klimaticky neutrální, tedy nebude produkovat víc oxidu uhličitého, než dokáže pohlcovat.
Komise chce taxonomií zvrátit současný stav, kdy banky, pojišťovny a další velcí účastníci finančního trhu financují projekty a firmy, jejichž aktivity vytvářejí emise, které odpovídají scénáři globálního oteplení přibližně o tři až čtyři stupně Celsia. Pařížská dohoda, kterou se Evropská unie zavázala dodržovat, přitom stanovila závazek udržet oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia, respektive co nejvíc se přiblížit scénáři oteplování planety o 1,5 stupně.
Čtěte také:
Klimatické změny převrátí svět. I finanční, říká Marek Loula z ČSOB
K tomu je však potřeba masivně investovat do zelených technologií, aby nedošlo k dramatickým škodám následkem změny životních podmínek pro člověka. Nebude to zadarmo a finanční sektor má posloužit jako jeden z nástrojů financování této přeměny. Jedná se o astronomická čísla - Evropská komise odhaduje nezbytné investice v rozmezí 180 miliard až 290 miliard eur ročně, aby bylo dosaženo klimatické neutrality v EU do roku 2050. Veřejné prostředky stačit nebudou, a proto se podle Unie „musí sáhnout na soukromé zdroje“.
V tom je však největší kontroverze a revolučnost navrhovaných změn, které mohou celý finanční sektor obrátit naruby. Evropská komise se totiž posouvá dál k aktivnímu managementu privátních prostředků a privátní podnikatelské aktivity. V podstatě říká, kam má trh alokovat své zdroje, čímž velmi výrazně omezuje rádius působení soukromých aktérů trhu.
V Česku je to aktuální zejména v souvislosti s jadernou energií, kterou vláda plánuje využít jako hlavní náhradu energie vyráběné z fosilních paliv, zejména uhlí. V uhelných elektrárnách se dnes v tuzemsku vyrábí polovina elektrické energie, kterou bude napříště třeba vyprodukovat jinak.
Jaderné Česko
O úlohu jaderné energie v Evropě se při schvalování taxonomie strhla největší bitva. Evropský parlament chtěl jadernou energii explicitně vyloučit tak, aby bylo jasně řečeno, že to - podobně jako energie vyrobená z uhlí - není druh zdroje, který má v Evropě místo. Pod tlakem členských zemí, jako jsou Francie, země Visegrádu, včetně Slovinska, však zůstal zachován princip technologické neutrality. „Jaderná energie není v textu dohodnuté legislativy ani explicitně uznaná, ani explicitně vyloučená a bude, stejně jako jakékoliv jiné technologie, analyzována Evropskou komisí. Ta do konce roku 2020 rozhodne, zda jadernou energii bude možné považovat za udržitelnou ekonomickou aktivitu či nikoli,“ řekl Špolc, který za Evropskou komisi vyjednávání vedl.
Ďábel však tkví v detailu. Jádro splňuje podmínku schválenou v legislativě, že „daná aktivita (tj. jádro) je považována za udržitelnou, když výrazně přispěje k redukci emisí“. Problémem však zůstává druhá podmínka, že „aktivita nesmí ohrozit ostatní cíle životního prostředí“, čemuž jádro odporuje zejména tím, že produkuje jaderný odpad.
Boj bude pokračovat v letošním roce, kdy na základě taxonomie vznikne podrobný seznam aktivit, které budou považovány za zelené. Od prosince roku 2021 tak budou investoři a ostatní aktéři finančního trhu povinni zveřejnit, do jaké míry jsou jejich zelené produkty v souladu s klimatickými cíli a od prosince roku 2022 v souladu s ostatními cíli ochrany životního prostředí.
Německý ekonom Sinn: Kdo zaskočí za reaktory, když nebude foukat a svítit?
Pro banky a finanční instituce se zvýší hlavně povinnost přesně popisovat své aktivity s ohledem na životní prostředí. Věc je zatím nová a většina tuzemských bank podle průzkumu týdeníku Euro zatím nemá konkrétní představu, jak to bude vypadat. Více věc řeší globální banky, pro které to bude znamenat zhoršení konkurenceschopnosti oproti neevropským rivalům. „Největší obavy máme primárně z dat a globální konzistentnosti,“ uvedl pro týdeník Euro Ilan Jacobs ze Citigroup, který má na starost vládní záležitosti. „Taxonomie udržitelného financování najde uplatnění pouze tehdy, když budeme mít jasná, spolehlivá a srovnatelná data, jimiž budeme moci měřit ekonomickou aktivitu, na níž jsou investice založeny,“ dodal.
Podle Jacobse by mohlo v krajním případě dojít až k masivním kapitálovým tokům, které mohou destabilizovat některá odvětví. „Je možné, že postupně budou trpět nedostatkem kapitálu ty činnosti a aktiva, která taxonomie neprohlásí za udržitelná, avšak pro společnost jsou pořád velmi zásadní,“ řekl. Za následek by to mohlo mít obrovské změny v hodnotě aktiv, kdy například firmy prohlášené za neudržitelné budou mít problém sehnat financování a jejich hodnota výrazně poklesne, respektive jejich produkty zásadně zdraží, na což doplatí ve finále spotřebitelé. Jde typicky o všechny činnosti spojené s uhlím, potenciálně také jádrem, výrobou cementu, nehospodárnými budovami či technologiemi v zemědělství. Pro Česko, které je nejprůmyslovější zemí v Evropě, tak bude zásadní, jak si vyjedná podporu na postupnou změnu struktury ekonomiky, která potrvá desetiletí.
Radikální kroky
Zelená je nyní jedinou barvou Evropské unie, která prostupuje veškerými aktivitami a dotýká se útrob a základů bankovního systému. Evropský orgán pro bankovnictví například pracuje na návrzích, na jejichž základě by se upravovaly kapitálové požadavky pro banky. „Pracují i na tom, aby bylo možné uvalit dodatečný kapitálový požadavek v případě, že banka má ve své rozvaze aktiva, která mohou mít ve finále nepříznivý dopad na stabilitu banky z hlediska jejich udržitelnosti, resp. neudržitelnosti,“ uvedl Špolc. Pokud bude tedy banka financovat nadále například uhelné elektrárny a bude jim poskytovat úvěry na dalších dvacet třicet let, bude za to perzekvována tím, že bude muset držet víc vlastního kapitálu, aby kryla potenciální rizika.
I zde je kontroverze obrovská, protože jsou - znovu - banky tlačeny k tomu, aby preferovaly určitý typ aktiv. Z průzkumu týdeníku Euro vyplývá, že zatím nikdo netuší, jak klimatická rizika do oceňovacích modelů integrovat. „Potíž je vtom, že toto klimatické riziko je spíše dlouhodobé nebo střednědobé, takže když se klasicky díváte na úvěr, který poskytujete na několik let, těžko tuto metriku nějak prokazatelně můžete aplikovat. Přinejmenším já zatím nevidím jak. Jsem sám zvědav,“ uvedl nedávno v rozhovoru pro týdeník Euro exguvernér ČNB Zdeněk Tůma.
Přečtěte si rozhovor se Zdeňkem Tůmou:
Zdeněk Tůma: Zatím se neříká, které země jsou ty špinavé
Komise přitom bude postupně přitvrzovat. „Samozřejmě že pokud za pět let zjistíme, že se finanční sektor nepohnul dostatečně, jak by měl, a bude stále financovat do udržitelných investic jen jedno až dvě procenta svých aktiv jako v současnosti, tak není vyloučené, že nová komise, Evropský parlament a členské státy Unie přistoupí k daleko radikálnějším krokům,“ řekl Martin Špolc. Ze současných doporučení, kam investovat, by se tak napříště mohla stát povinnost. „Je to skutečně zelená pětiletka, protože pokud finanční sektor nezmění své chování a investování zásadním způsobem, bude mít za pět let velký problém,“ dodává. Čekají nás dramatické časy.
Přečtěte si také:
Drahé, ale reálné: přechod na čistou energii do roku 2050 bude stát 73 bilionů dolarů
Greta nestačí. Zapojme více dětí do debaty o klimatu, vyzvala OSN
Ne stromy, ale velryby mají spasit lidstvo. „Klimatická hodnota“ jednoho kytovce je 46 milionů
Klima, nebo biodiverzita? Vědci řeší, jak ochránit netopýry před smrtícími turbínami
