ING. RITA LEČBYCHOVÁ ZE ZLÍNSKÉ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY: Díky spolupráci s univerzitou a podpoře kraje se firmy mohou zaměřit na inovační projekty a nové technologie. „Právě tato oblast totiž patří k nejperspektivnějším,“ říká Rita Lečbychová, ředitelka Obchodní a hospodářské komory ve Zlíně a tajemnice Krajské hospodářské komory Zlínského kraje.
ING. RITA LEČBYCHOVÁ ZE ZLÍNSKÉ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY: Díky spolupráci s univerzitou a podpoře kraje se firmy mohou zaměřit na inovační projekty a nové technologie. „Právě tato oblast totiž patří k nejperspektivnějším,“ říká Rita Lečbychová, ředitelka Obchodní a hospodářské komory ve Zlíně a tajemnice Krajské hospodářské komory Zlínského kraje. * Díky sdružení v hospodářské komoře mohou podnikatelé vystupovat jednotně směrem k veřejné správě. Jak byste tuto spolupráci zhodnotila?
Vždy záleží na lidech, kteří zasednou k jednacímu stolu. V posledních letech jednoznačně cítím snahu veřejné správy o partnerský dialog se zástupci podnikatelské sféry i institucemi, které je zastupují.
* V čem si se zástupci kraje nejvíce nerozumíte?
Spolupráce se zástupci kraje je dobře nastavena, nelze hovořit o neporozumění. Zástupci kraje zcela jasně deklarují zájem o spolupráci na principu partnerství s podnikatelskou sférou.
* Co komoře a jejím členům nejvíce vadí na podnikatelském prostředí v České republice? Myslím, že výhrady k podnikatelskému prostředí jsou v kraji identické s výhradami, které jsou prezentovány v jiných krajích či na republikové úrovni. Jako největší překážky bránící rozvoji podnikání vnímají podnikatelé hlavně špatnou vymahatelnost práva, přílišnou byrokracii, vysoké odvody a daňové zatížení firem. Dále také špatné právní normy či ztížený přístup k úvěrům. * Existuje přesto nějaký problém trápící podnikatele speciálně ve Zlínském kraji? Ano - špatná dopravní dostupnost kraje. Ta zdejší region velmi handicapuje z pohledu jeho atraktivity a rozvoje. * V čem vidíte hlavní přednost vašeho kraje z hlediska podnikání? Je to především úspěšná tradice řady firem v odvětvích, jako jsou strojírenství, plastikářský a gumárenský průmysl nebo stavebnictví. I přes špatnou dopravní infrastrukturu máme velmi výhodnou pozici, pokud jde o přístup na další trhy Evropské unie, především ale na trhy střední a východní Evropy. Máme zde kvalifikovanou pracovní sílu, velkým přínosem je mimo jiné i existence Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Velmi vítám také kroky učiněné krajskou samosprávou vedoucí k větší podpoře inovací a nových technologií v našem kraji. * Pociťují firmy nedostatek některých profesí? Stejně jako v jiných částech republiky vidíme i ve Zlínském kraji nedostatek určitých profesí, především kvůli nižšímu zájmu o některé učňovské obory. * Nepociťujete odliv investic na blízké Slovensko, které má nyní podnikatelsky příhodnější podmínky?
Současné podmínky na Slovensku jsou skutečně považovány za velmi atraktivní a přitahují řadu zahraničních investorů. Tamní model pozitivně vnímá i řada odborníků či prestižních institucí. To, jak se firma rozhodne, záleží vždy na její konkrétní strategii - je to o trzích a především o efektivitě a zisku.
* Co se pro malé a střední firmy v regionu změnilo po vstupu do Evropské unie?
Největší změny nastaly již před vstupem do Unie. Řada firem byla nucena investovat, aby splnily požadavky dané evropskou legislativou. Díky tomu v mnoha případech nastala větší transparentnost, daná právě uplatněním evropské legislativy. Také zdejší trh se otevřel světové konkurenci již dávno před vstupem do Unie, což znamenalo velký tlak na konkurenceschopnost firem. Firmy, které jsou úspěšné na unijních trzích, tam byly úspěšné už před naším členstvím. Změny však nastaly v souvislosti s třetími zeměmi, což na některé firmy působící v kraji mělo i negativní dopad.
* Jaké nejčastější problémy řeší podnikatelé při podávání žádostí o unijní i jiné dotace? Jde především o změnu pravidel hry v průběhu jednotlivých programů. Kritizována je také zdlouhavá administrace celého procesu u některých programů. * Která odvětví podnikání v regionu byste označila jako nejperspektivnější?
Perspektivní je každá firma, která je konkurenceschopná a má výrobky či služby, s kterými dokáže proniknout na evropské či světové trhy. A každé takové firmy a jejích aktivit je třeba si vážit. Moc bych si přála, aby zde ve spolupráci s univerzitou začaly vznikat nové společnosti založené na výsledcích výzkumných aktivit a s vysokým inovačním potenciálem. Kraji by také pomohl příchod sofistikovaného investora v oblasti nových technologií, biotechnologií či servisních služeb. Mimo jiné i proto, aby absolventi zlínské university zůstali i po dokončení studia v regionu, tedy aby nepokračoval odliv mozků.
