Kouzelná formulka nese název „budovy s téměř nulovou spotřebou energie“. Každý dům, který si lidé rozhodnou postavit od roku 2020, bude muset takovou nálepku mít. Nejde o malé číslo. Rodinných domů se ročně v zemi postaví kolem 16 tisíc za 51 miliard korun a číslo stále roste. Za zelenou novinkou tkví tažení Evropy proti klimatickým změnám a klidně snese srovnání s limity emisí pro nová auta. Připomeňme, že ty musejí od roku 2030 vypouštět o 35 procent méně CO2 než v roce 2021, což ekonomicky převrátí celý obor a nové vozy prodraží.
Ale bylo by na druhé straně laciné Unii hanit. O tom, že začnou přísnější pravidla pro nové domy platit, se ví osm let. Konkrétní podmínky pak nechala EU na vůli členských států a v Česku jsou známé zhruba čtyři roky. Potíž je v tom, že se na ně nikdo nepřipravil.
O co tedy jde. Nové domy budou muset být zhruba o 20 procent úspornější než ty, které se stavějí teď. Začnou pro ně platit přísnější požadavky na obálku budovy, vytápění, větrání i osvětlení a dům bude muset být zásobován do určité míry z obnovitelných zdrojů energie, případně sám energii produkovat. Naštěstí nepůjde o pasivní nebo plně soběstačné budovy, ale i tak jde o velké změny.
Čtěte také: Evropa se chystá obrátit naruby finanční svět. Důležité nemají být výnosy, ale ekologičnost investic
Právě v tom je háček. Konkrétně jde o výpočty ministerstva průmyslu, co je vlastně čistá energie, která je čistší a jestli se dá špinavý zdroj umazat čistým. Do konkrétních koeficientů se nemá cenu v tomto textu pouštět. Pro potřeby laika stačí uvést, že leccos se bude dát „dohnat polystyrenem“ nebo okny s trojskly, případně krbovými kamny, ale tam, kde není zavedený plyn a musí se topit elektřinou, celkový výpočet budovy už stěží vyjde.
A bez „áčka“ na energetickém štítku nebude ani stavební povolení. I proto se mimochodem kvůli vhodným lokalitám začnou překreslovat cenové mapy pozemků.
Uhlí jako plyn
Celá věc je samozřejmě ještě o něco složitější. Pokud vezmeme jen hodnocení „špinavosti zdrojů“, vycházejí na topení velmi dobře dřevěné peletky či dřevní štěpka, o stupeň výše jsou v jedné řadě uhlí a plyn (uhelná lobby se tady zřejmě snažila, ale kdo by chtěl dnes skládat u novostavby metrák uhlí), špatně pak vycházejí dodávky tepla ze zdrojů mimo budovu a nejhůře elektřina.
Tady si dovolme malou odbočku a zkusme pochopit, co nám stát těmito výpočty chce říct. Jednak zajímavý fakt, že když topíme uhlím doma, je to lepší, než když uhlím topí elektrárna, která dodá domů elektřinu. Vlastně nezáleží na reálném původu energie, ale jen na splnění podmínek na energetickém štítku. Klidně tedy topme dál uhlím, když si dům obalíme polystyrenem a ucpeme plastovými okny, protože štítek je důležitější než původ energie.
600 tisíc korun je orientační cena, o kterou se prodraží po roce 2020 stavba rodinného domu kvůli novým pravidlům na energetickou náročnost. V úsporách se cena vrátí zhruba za 15 let.
16 000 rodinných domů se v průměru postaví ročně v Česku. Od roku 2020 se začnou týkat nová pravidla všech. Platit budou i pro bytové domy. Veřejné budovy je musí plnit už od letoška.
2000 fotovoltaických panelů se postaví na střechy rodinných domů ročně. Po roce 2020 to bude až sedm tisíc. Firmy varují před tím, že je nebude mít kdo instalovat.
Jak už bylo řečeno, spousta věcí se dá dohnat. A něco se dá také umazat. Řeč je tu o kombinaci, tedy vykoupení se čistým zdrojem energie, tepelným čerpadlem nebo fotovoltaikou. I když i tady je to na pováženou, protože fotovoltaika pracuje zejména v létě a nedá se tedy říct, že by reálně odmazala spotřebu elektriky na topení, kterou potřebujeme v zimě.
Země panelů
Nicméně firmy, které čisté zdroje prodávají, se těší na žně. „Očekáváme velký nárůst zájmu o fotovoltaické panely. Jestliže se jich nyní v Česku instalují zhruba dva tisíce ročně, po roce 2020 to odhadujeme na sedm tisíc ročně,“ říká Jaroslav Šuvarský, jednatel firmy S Power, která patří ve svém oboru mezi největší firmy v zemi. Ročně instaluje přibližně 800 panelů při 75 zaměstnaných lidech. Na boom solárů se pochopitelně chystají i velcí hráči, jako je například ČEZ, a obor bezesporu chytne forsáž, které pomohlo už to, že padlo clo na dovoz panelů z Číny a jejich cena klesla meziročně o 30 procent.
Boom s sebou samozřejmě přinese negativa. O jaká půjde, není těžké uhádnout. „Je jasné, že se začne velmi prohlubovat nynější nedostatek pracovních sil,“ doplňuje Jan Vonka, obchodní ředitel Solid Power Distribution. Poptávka bude podle něj mezi firmami hlavně po projektantech či elektrikářích, kteří nejsou k mání už teď. „Trh je vybraný. Jsou tu sice nějaká nová pravidla, ale nikdo neřešil, jak je naplnit,“ doplnil Jaroslav Šuvarský. Postavit dům tedy bude trvat pro koncové zákazníky déle a také to bude dražší.
I když budou na nové standardy zřejmě k dispozici státní dotace, někdo to nakonec bude muset celé zaplatit. Ceník je následující: Instalace fotovoltaických panelů a jejich zapojení do domu vyjde dnes zhruba na 260 tisíc korun. Návratnost záleží na cenách elektrické energie, ale pohybuje se kolem osmi let. Pokud se domácnost rozhodne mít k tomu systém baterií, bez dotací se do toho nemá cenu ani pouštět.
Tepelné čerpadlo v cenách vyšších desítek tisíc se pak zaplatí zhruba za 17 let. Přísnější pravidla, která budou znamenat větší utěsnění domů, s sebou také přinesou potřebu rekuperací, tedy výměny vzduchu. Systémy také nejsou zadarmo (stojí řádově desítky tisíc) a k celkovým nákladům je třeba je připočítat. Firmy, které již dnes takzvané „nulové“ domy nabízejí, uvádějí, že jsou o zhruba 600 tisíc korun dražší než standardní domy, a investice do úspor energií se vrátí zpátky přibližně za 15 let.
Developeři v klidu
Nové podmínky se dotknou i bytových domů, developeři jsou ovšem zvyklí stavět už nyní bytové domy úspornější a neměl by pro ně být velký problém se do pravidel vejít. Je to logické, na elektrické topení nebo dálkovod už dnes bytovku nikdo nestaví. Asociace developerů proto očekává, že zvýšené náklady budou pro investory i klienty nakonec schůdné. „Po lehké počáteční agonii ve věci zpřísnění požadavků na energetické parametry budov musím přiznat, že změny nebudou pro developery tak zatěžující, jak se na první pohled zdálo. Benefitem pro koncové klienty bude především úspora energie a vyšší kvalita stavby. S tím jsou samozřejmě spojeny o něco vyšší náklady,“ míní ředitel asociace Tomáš Kadeřábek.
Německo řeší éru po uhlí: investice do regionů, plynové elektrárny a syntetická paliva
Aliance s názvem Šance pro budovy porovnala průkazy energetické náročnosti u šesti větších bytových projektů, které jsou aktuálně v nabídce pražských developerů Central Group, Skanska Reality, JRD, YIT a Trigema. „Z této nabídky nový standard splňuje více než polovina z nich a dalších téměř 30 procent bytů se k němu blíží. Konkrétně by stačilo, pokud by developeři o několik centimetrů zvýšili tloušťku izolace nebo okna s dvojskly nahradili okny s trojskly,“ podotkl ředitel aliance Petr Holub.
Největším překvapením i počáteční zátěží tak bude změna pro malé stavitele rodinných domů. Pokud to vezmeme ad absurdum, český venkov dostal teď dobrou šanci vrátit se k lidové architektuře: malá okna, ohniště uprostřed a dojem bude kazit jen ten solární panel.
Dále čtěte: