Studenti vysokých škol napříč zemí...
… zahořeli pro otázky globálního oteplování a organizují on-line agitaci vyzývající ke změnám. Jde o další velké mládežnické hnutí?
V severním Vermontu byla mrazivá zářijová noc a úzkou besední místnost v přízemí Middlebury College naplnili studenti. Shromáždili se, aby vyslechli Billa McKibbena - místního vědce, autora a environmentalistu -, jak vidí budoucnost aktivistů v klimatologických otázkách. Přesvědčit vládu USA, aby se vážně postavila globálnímu oteplování, vyžaduje více než jen staromódní protestní pochody a shromáždění, vysvětloval. Je prý zapotřebí nového druhu koordinovaných akcí a chytrého využití internetu.
O sedm měsíců později se McKibben spolu s týmem „zapálených“ absolventů z Middlebury pokouší uvést ideu v praxi. Všichni na 14. dubna svolali celostátní „virtuální pochod“ do Washingtonu, který nazvali Step It Up (Urychli to). Kampaň bude požadovat legislativu, jež by omezovala emise uhlíku o osmdesát procent do roku 2050, což jde daleko za rámec globálních dohod, jakou je například Kjótský protokol.
Prosazení takového zákona v roce 2007 je samo sebou neuskutečnitelné. Ale technologicky inspirovaná taktika Step It Up by mohla pár zajímavých výsledků přinést. Asi 1100 kampusů (univerzitních městeček), církví a zelených organizací se již na webové stránce kampaně zapsalo se slibem, že uskuteční lokální akce, které se budou vázat ke změnám podnebí. Jedna skupina chce sjet na lyžích tající ledovce Jackson Hole ve Wyomingu. Jiní zase plánují potápěčskou expedici k floridskému Key West, aby tam dokumentovali vliv klimatických změn na korálové útesy. A každý krok McKibbenem „distribuované revoluce“ bude nejen snímán televizí, ale objeví se také na serveru YouTube, stane se předmětem zájmu blogů i takzvaných podcastů na vyžádání.
Jestliže kampaň Step It Up uspěje (a podaří se jí spojit ekologické aktivisty z amerických kampusů), mohlo by to spustit první masové studentské hnutí od dob války ve Vietnamu. Aktivity plánované na 14. dubna by mohly přerůst v „největší environmentální událost všech dob organizovanou běžnými lidmi,“ říká McKibben. Ale bude to skutečně více než dozelena zabarvená digitální Love Parade? Mladické nadšení je, koneckonců, stejně staré jako pomíjivé. Postupem času se zástupy mladých, kteří se nyní o tuto problematiku vášnivě zajímají a třímají transparenty při demonstracích, smrsknou, když se dostanou do područí hypoték, každodenních starostí a placení účtů za opravy aut. I protijaderné hnutí ze sedmdesátých let minulého století selhalo ve snaze zbavit svět jaderných zbraní. A asijské manufaktury i dětská práce přežily hněv aktivistů z kolejí v letech osmdesátých.
Nicméně je pravda, že některé revolty plné mladistvých vášní – například hnutí za lidská práva a protiválečné demonstrace ze šedesátých let – změnily směřování americké historie. Mnozí sociologové, politici a byznysoví šéfové říkají, že studenty vedené „klimatické“ aktivity by se mohly stát třetím takto úspěšným hnutím. „Je to významný směr a začátek větších změn,“ říká Michael Oppenheimer, prominentní vědec v oboru geoproblematiky z Princetonské univerzity.
Na rozdíl od „dětí Země“ ze sedmdesátých let 20. století nejsou tito aktivisté, již patří k silné osmdesátimilionové demografické skupině známé jako Milenisté, ani tvrdí levičáci, ani proti byznysu. Někdy se jim říká Generace Y (mladí lidé do pětadvaceti). Využívají různé nástroje zahrnující excelovské tabulky, makra zrychlených voleb čísel na mobilních telefonech nebo třeba blogy. Členové skupin reprezentují širokou škálu oborů a představ od hnutí Inženýři pro trvale udržitelný svět se 3000 členy přes Evangelickou mládežnickou klimatickou iniciativu až po Net Impact, což je „zelená“ obchodní síť škol se 130 oddíly. A studentské skupiny z 570 univerzit se přihlásily k účasti v letošní Campus Climate Challenge, kampani sponzorované třiceti environmentálními skupinami.
Nyní se většina milenistů pokouší působit v místě, kde žije: například nutí školy k využívání obnovitelné energie či k zavádění zelených staveb. Studenti z University of California před třemi lety sepsali knihu pravidel a přiměli správce školy nakupovat zelenou energii a prosadit víceletý závazek, že stavby budov s rozpočtem ve výši 7,7 miliardy dolarů ponesou ekologické prvky.
"Být cynickým... nebo účinným"
Na většině vysokých škol si stanovují skromnější cíle. Dva tucty studentů z Middlebury založily v lednu 2005 aktivistickou skupinu, jež nyní na svá víkendová setkání přiláká okolo stovky studentů. Pod tlakem tohoto uskupení souhlasila Middlebury se snížením emisí a stavbou elektrárny na biomasu za jedenáct milionů dolarů, která má dodávat energii na vytápění i chlazení budov. Studenti též udělali prezentaci pro školní investory, mezi něž patří Felix Rohatyn a Richard S. Fuld mladší - předseda správní rady Lehman Brothers. „Věřím ve smělost naděje,“ říká May Boeveová, která pomáhala skupinu zakládat, „můžete si vybrat: být cyničtí, anebo účinní.“
J. P. Plumlee a jeho aktivističtí kolegové z University of Tennessee sdílejí podobné zkušenosti. Nedávno rozjeli plán na zavedení osmidolarového ročního příspěvku studentů na podporu nákupu alternativní energie a získali souhlas od 4100 studentů na nashvillské škole – což je jeden z nejlepších výsledků pro jakékoli volby v tomto kampusu. Studenti se zavázali k příspěvku, jenž má být převáděn na univerzitu, která jej hodlá využít ke snížení závislosti na fosilních palivech. Dvě jiné školy v oblasti přijaly obdobné programy, díky nimž spotřebují 24 procent veškeré „čisté“ energie, kterou Tennessee Valley Authority dodá. A navíc mají čtyři následovníky. „Dříve jsem si myslel, že globální oteplování je problém pro má vnoučata,“ říká kancléř školy Loren Crabtree, „ale my se s tím musíme vyrovnat nyní a tito mladí lidé jsou našimi vůdci.“
Někdy přispěje tlak studentů k zásadním změnám institucí. Minulý rok přepracovala Ekonomická fakulta Stanfordovy univerzity své osnovy tak, aby zdůraznila témata spjatá se životním prostředím a odpovědností firem. „Studenti přicházejí do školy s očekáváním, že jednou budou mít výrazný vliv na společnost,“ říká Garth Saloner, stanfordský profesor ekonomie, jenž stál za transformací.
Nyní přechází první vlna milenistů do pracovních pozic a podniky, které chtějí přilákat nejkvalifikovanější kandidáty, říkají, že musejí brát ohled na zvýšenou citlivost studentů k problematice životního prostředí. „Jsou to budoucí šéfové našich firem, budoucí investoři i budoucí spotřebitelé,“ říká Lorraine Bolsingerová, viceprezidentka GE pro strategii Ecomagination. „Lidé takzvané Generace Y si myslí, že životní prostředí je dvakrát důležitější než ekonomika. A my na jejich zájmy musíme jednoznačně pamatovat,“ dodává
Za deset let půjde do důchodu obrovský počet lidí narozených v éře „baby boomu“. Ministerstvo práce uvádí, že v roce 2012 nastoupí do práce pouze jeden člověk na čtyři odcházející. Takže společnosti od Whirlpoolu, přes Ben & Jerry´s až po Google, Hewlett-Packard a General Electric opakují, že musejí pochopit, co ekologické aktivisty motivuje.
Náboráři se stále více setkávají s kandidáty, jako je Ananda Baronová. Když se minulý rok zajímala o práci pro Pacific Gas & Electric, byla tato osmadvacetiletá studentka Kelloggovy školy managementu při Northwestern University hluboce zaujata environmentálními plány energetických firem. Baronová říká, že ji lákala strategie čisté energie od PG&E a před pozváním na závěrečné kolo pohovorů strávila 45 minut telefonickým rozhovorem s firemním ředitelem pro otázky životního prostředí ve Washingtonu. „Obchod bude hrát roli i v těchto tématech a já bych tu ráda pracovala proto, abych mohla v této věci pomoci,“ říká Baronová, jež váhala, zda práci, kterou PG&E nabízí, přijmout.
To, co studenti požadují, zajímá hlavně společnosti, které slouží studentské komunitě. Sodexho Alliance, jež má kontrakty na stravování a úklid s 900 vysokými školami, ročně zaznamenává dvacetiprocentní nárůst objednávek žádajících jídlo lokálního původu. Dále má být organické (nemodifikované) a pěstované udržitelným způsobem. Spalování benzinu nebo kerosinu kvůli dopravě výrobků na vzdálenost tisíců mil z místa původu je pro studenty obzvláště rozčilující, takže Sodexho hledá výrobní partnery a dodavatele přímo v místě.
Pokud kampaň Billa McKibbena Step It Up a další podobné snahy ve shromažďování studentů pod jednou zástavou uspějí, uvolní se nečekaná síla. Mládež z vysokých škol se u voleb hromadí jen zřídka, ale ve dvou posledních federálních volbách se jejich počet zvýšil. „Tohle je mocná politická generace,“ říká William Strauss, konzultant a spoluautor knihy Millennials Rising (Milenisté na vzestupu). To, že šli mladí k urnám, pomohlo v roce 2006 zeleně naladěné Demokratické straně vyhrát volby v meziprezidentském období, k nimž dle odhadů přišly dva miliony nových voličů. „V roce 2008 má globální oteplování potenciál přivést voliče ze studentských kolejí,“ říká Steve McMahon, poradce demokratů.
Pokud jde o alianci politiků, kapitánů průmyslu a aktivistů z akademických kampusů, je v pořádku být skeptický. Na každou společnost, která se zaváže stát se zelenou, připadá tucet jiných, jež se jen pokouší „vymydlit“ svůj vývěsní štít a pověst. Studenti se zatím spojují proti nezeleným zákonům, postupům vlády a průmyslu, ale nemohou se odtrhnout od svých iPodů vyráběných Applem, který má v uplatňování udržitelné produkce ještě co dohánět.
Gwynne Rodgersová - analytička institutu Natural Marketing v pensylvánském Harleysville - se rovněž ptá, zda si studenti své nadšení uchovají. „Vášnivá péče o dané téma vydrží jen prchavý okamžik. Pak jste však vystaveni jiným námětům a vaše oddanost poleví.“ Ale protože jsou studenti částí širší společenské proměny a ponesou břemeno každé klimatické pohromy, tak si middleburský McKibben myslí, že ekoaktivismus by mohl být jedním z těch hnutí, která změnu přinesou. „Je tu mnoho lidí, kteří jsou poučení o globálním oteplování, a chtějí zjistit, co dělat,“ říká. A nakonec: studenti jsou příštím mainstreamem - zatím jen v tréninku.
Síla studentů Po celá desetiletí měla studentská hnutí střídavé úspěchy v ovlivňování společenských a byznysových změn
1955-1968
Občanská práva
Studenti „rozjeli“ občanská hnutí podporou volebních kampaní, účastí v široké škále demonstrací a bojkotů, jimiž vyvíjeli tlak na místní podniky.
1965-1970
Válka ve Vietnamu
Konflikt podnítil největší odpor mládeže ve dvacátém století. Semináře na vysokých školách byly zaměřeny na korporace - včetně kolosů GE a Dow Chemical - kvůli jejich roli ve válce.
1977-1989
Apartheid
Dvě samostatné vlny studentských protestů přiměly asi 150 vysokých škol vzdát se miliardových dotací od společností, jež obchodovaly s Jihoafrickou republikou.
1995-současnost
V potu tváře
Studenti se zaměřili na pracovní podmínky v asijských dílnách, když požadovali adekvátní mzdy a zlepšení pracovního prostředí v manufakturách i tamním školství. Neblahý stav ovšem panuje dosud.
1995-současnost
Globalizace
Protestující hlasitě odsoudili nadnárodní společnosti, které obvinili z působení proti zájmům „třetího světa“. Námitky však tento trend nijak výrazněji nezpomalily.
2004-současnost
Genocida v Dárfúru
Taktika napodobující „odboj“ proti apartheidu směřovala k odmítnutí dotačních fondů těch firem, jež podnikaly v Súdánu. Výsledky jsou nejasné.
Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc. BusinessWeek
