Nastal boj o dědictví po Daně Kuchtové
Ministryně padla, ať žije ministr. Jedním z mála politiků, kteří se takto věcně minulý týden postavili k demisi Dany Kuchtové, byla sama první místopředsedkyně Strany zelených. Označila za vhodného nástupce svého náměstka Dušana Lužného, post po odcházejícím náměstkovi pro školskou euroagendu Jaromíru Soukupovi předala partajnímu spojenci Martinu Tichému a s úsměvem zamávala kolegům ve Strakovce. Zato v řadách jejích kritiků i příznivců vypukl cvrkot. Premiér Mirek Topolánek ihned využil vakua a zahájil diskusi o zavedení školného na vysokých školách, s nímž zelení nesouhlasí a které není obsaženo ani v koaliční smlouvě. Antibursíkovsky naladění šéfové pěti ze čtrnácti regionálních organizací zelených naopak vytáhli do války za větší podíl na moci v koalici a ambiciózní ekostarosta Jindřichovic pod Smrkem Petr Pávek, který na prosinec ohlásil dobrovolný odchod z postu náměstka ministra průmyslu a obchod, dokonce v dopise členům širšího vedení strany vyzval k odchodu zelených z vlády. Vlnobití je to vysoké, vládní bárku však nezvrhne. A stabilní zůstane i vliv Kuchtové na ministerstvu školství.
ODS a lidovci na koni.
„Potřebujeme školné,“ prohlásil Topolánek překvapivě minulou středu při shromáždění rektorů vysokých škol, ještě v přítomnosti Kuchtové. „Součástí programového prohlášení vlády je teze, která nám ukládá začít širokou diskusi o platbách. Musíme ji vést s vámi všemi,“ nastolil premiér téma, s nímž měla Kuchtová dosud problém. Nejsilnější koaliční strana si tím nejen získala propříspěvkově naladěné rektory, ale včas si i vytvořila obranu před stupňujícími se požadavky zelených. Kabinet navíc pár hodin nato schválil návrh ministra financí Miroslava Kalouska na přesun prostředků z rozpočtové kapitoly ministerstva školství do daňových příjmů krajů na financování krajského školství. V rozhodovací kompetenci převážně modrých regionů se ocitne o 30 miliard korun ročně více. Jde o krok, kvůli kterému hrozila Kuchtová rezignací už na jaře. „Takové rozhodnutí je pro mě nepřijatelné. To je naprosté rozbití systému školství - financování základních a středních škol se 'rozčtrnáctí' a přestane tu jakákoli reforma,“ děsila se tehdy Kuchtová s tím, že by mohly převážit regionální zájmy nad nadhledem centra. Nyní dodává, že udělá všechno, aby návrh neprošel Parlamentem. „Prosazovat věci silově není ideální forma koaliční spolupráce, o fungování koalice a o místu zelených v ní by se měla otevřít diskuse,“ řekla minulý čtvrtek novinářům, když resort provizorně předávala své náměstkyni Haně Bartoňové z ODS.
Chceme náměstky a vliv ve firmách.
Připojila se tak vlastně k minirevoltě ve Straně zelených, která původně vypukla na její podporu. Začala v Liberci, kde tamní krajská rada pohrozila návrhem na vypovězení koaliční smlouvy jako odvetou za tlak na Kuchtovou. „V této vládě máme velice slabé personální obsazení,“ postěžoval si minulé úterý pro týdeník EURO šéf liberecké rady zelených Jan Korytář. Vzápětí vzniklo prohlášení šéfů pěti krajských rad (krajů Libereckého, Pardubického, Olomouckého, Moravskoslezského a Vysočiny), kteří vyzvali k jednání o podmínkách setrvání zelených ve vládě. Nespokojenost vyjádřili i pražští zelení, radikální výzvou k opuštění koalice překvapil i známý zelený starosta Jindřichovic pod Smrkem Petr Pávek. Ten přitom loni po volbách, když na něj nezbylo poslanecké křeslo, připouštěl i chuť utkat se s Martinem Bursíkem o předsednictví, k tomu však nedošlo. „Jde o to, aby zelení zastávali funkce, nejen posty, které by jim umožnily udělat něco z jejich programu,“ řekl Pávek pro týdeník EURO. „Nemyslím zdaleka jen náměstky na ministerstvech, spíše místa, kde se dá skutečně rozhodovat. Zelení třeba nemají žádný vliv na skupinu ČEZ, přitom ČEZ má v mnoha ohledech větší moc než orgány státu,“ myslí si. Pávkovi se také nelíbí, že zelení nemají žádné zastoupení v Českých drahách, ačkoli chtějí posilovat železniční dopravu: „Zůstali jsme v půli cesty. Když už jsem zeleným pomohl ve volbách, nechci, abychom jednou neměli s čím předstoupit před voliče.“ Na Bursíkovo křeslo prý ale zálusk nemá. „Nehodlám se příliš angažovat ve stranické politice,“ tvrdí.
Ne Schwarzenberga.
Za Pávkovy názory se staví i signatář „výzvy pěti“, šéf pardubických zelených Pavel Křivka. „Hrát desáté kolo u vozu ODS? Pan Pávek má pravdu, buď vystoupit z koalice, nebo změnit podmínky, za kterých tam strana funguje. Například dostat náměstky na všech ministerstvech,“ uvedl. Právě Křivka se však netají s další podmínkou - odstranit z ministerstva zahraničí nestraníka Karla Schwarzenberga, což si myslí i někteří další zelení v regionech, protože Schwarzenberg prý nedělá zelenou politiku. Řešení? Nominovat straníky.
Síly kuchtovského a bursíkovského křídla jsou zhruba podobné. K „výzvě pěti“ má ještě blízko vedení zelených v jižních Čechách a na jižní Moravě, loajalita Bursíkovi se ozývá z Ústecka, Karlovarska, Královéhradecka a z poslaneckého klubu. Korytář zdůraznil, že bez ohledu na výsledek nedělního jednání republikové rady zelených v Brně (proběhlo po uzávěrce tohoto čísla) je spokojen s rozhýbáním debaty o účasti zelených v koalici. Připomněl také, že mimořádný volební sjezd se může konat, když o to požádá minimálně pět krajských organizací. „Nikdy jsme se o tom nebavili, ale není to nic nereálného,“ varoval. Jenže Kuchtová teď proti Bursíkovi kandidovat nechce a chystá se na jinou možnou roli: být poradkyní nového ministra školství.
Martin Tichý Chci pokračovat v kurzu Kuchtové a Soukupa Pouhý den před složením ministerské funkce jmenovala Dana Kuchtová náměstkem odpovědným za investice, vnější vztahy a komunikaci Martina Tichého. Horký post po Jaromíru Soukupovi obsadil správce partajní kasy zelených, místopředseda strany a šéf regionální organizace zelených v Olomouci, který minulé úterý spolupodepsal výzvu pěti krajů k debatě o podmínkách setrvání v koalici s ODS a KDU-ČSL.
EURO: Není obvyklé stát se náměstkem odstupující ministryně. Kde jste vzal jistotu, že vás nová osoba v čele resortu bude akceptovat? Byla předem nějaká vnitrostranická dohoda? TICHÝ: Považoval jsem za zbytečné nad tím zásadně uvažovat. Paní Kuchtová mě oslovila a nechal jsem to na budoucnosti. Kdyby mě nový ministr neakceptoval, dojde k výměně. Když mě akceptuje, budu pokračovat. Na funkci nelpím.
EURO: Převzal jste agendu po náměstkovi Soukupovi. Budete s ním spolupracovat? TICHÝ: Výměny typu, že někdo odejde z úřadu, nikdo se s ním nebaví a na nic se nenavazuje, jsou škodlivé. Takže věci, které Jaromír Soukup dělal, mě zajímají. Když bude mít pan Soukup zájem, budu vždy rád naslouchat tomu, co dělal nebo dělá. Bude-li mít nějaké podněty, vždycky je přijmu. Totéž od paní Kuchtové.
EURO: Roli poradce pro Jaromíra Soukupa nechystáte? TICHÝ: To mě nenapadlo. Ale možná by to bylo rozumné.
EURO: Některé zelené, třeba předsedu Martina Bursíka, však Soukupovo působení na ministerstvu dráždilo. TICHÝ: To je osobní vztah pana předsedy a pana Soukupa. Do toho nechci vstupovat. Já s Jaromírem Soukupem nemám žádný spor.
EURO: Budete mít na starosti dvě nejdiskutovanější kauzy ministerstva, lyžařský šampionát v Liberci a čerpání peněz z eurofondů. Nemáte v úmyslu přehodnotit či korigovat červencový zásah do přípravy mistrovství? TICHÝ: Dosavadní politika ministerstva vůči Liberci bude jednoznačně pokračovat. Jsem osobně přesvědčen, že to bylo ku prospěchu celé akce. A co se týče evropských fondů, navzdory mediálnímu zájmu si myslím, že faktické problémy nejsou tak velké.
EURO: Počítáte dál s tím, že ministerstvu školství vypomůže s eurofondy CzechInvest, jak předpokládá smlouva s ministerstvem průmyslu a obchodu? TICHÝ: Budeme po CzechInvestu chtít pomoci při administraci, protože má zastoupení v každém kraji a je to přesně ta organizace, která je schopna přijímat žádosti od žadatelů o evropské dotace. Ale v žádném případě nebude Czechinvest rozhodovat o tom, kdo bude tyto peníze přijímat. To je záležitost orgánů ministerstva školství.
