Zelené rozhodnutí. Česko se nepřidá k žalobě proti limitům znečištění

17. 1. 2018

Česká republika se nepřidá k žalobě proti limitům znečištění ovzduší, které schválila Evropská unie v loňském roce, rozhodla na dnešním zasedání vláda. Ministerstvo průmyslu a obchodu tvrdilo, že se jeví jako vhodné se k žalobě přidat jako vedlejší účastník na straně Polska. Záměr kritizovaly ekologické organizace. Aktivisté Greenpeace kvůli tomu v úterý vylezli na balkon ministerstvo průmyslu a obchodu, ze kterého spustili transparent s nápisem: Ministerstvo uhlí a smogu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve Sněmovně v úterý uvedl, že se k žalobě chce připojit ministerstvo průmyslu, zatímco resort životního prostředí je zásadně proti. Premiér dodal, že se spíše kloní k negativnímu postoji ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Brabec dnes uvedl, že vláda o nepřipojení k žalobě rozhodla drtivou většinou. „Šlo o dopad na životní prostředí a nevěříme, že ta žaloba může mít nějakou šanci, nebyla to nějaká divoká debata,“ sdělil.

MPO se v materiálu mimo jiné odvolávalo na odhady takzvané národní technické pracovní skupiny, ve které jsou zastoupeni provozovatelé klíčových energetických provozů České republiky. Ta tvrdí, že předpokládané náklady zavedení limitů podle rozhodnutí Bruselu povedou k navýšení už uskutečněných ekologizačních investic v průmyslu zhruba o 15 až 20 miliard korun.

Protest Greenpeace v budově MPO

Greenpeace protesting new minister of industry and trade. Poster says Ministry of coal and smog @GreenpeaceCzech #prague #Czechia #tjekkiet #coal #energy pic.twitter.com/NTXs92T4nC
— pavelhelge (@pavelhelge) 16. ledna 2018

Nutnost dalších investic v hodnotě 20 miliard zmínil v úterý také ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner (za ANO). „To povede ke zvýšení cen tepla a elektřiny, což může mít za následek poměrně rychlý rozpad centralizovaného zásobování teplem,“ uvedl. Ministr upozornil, že Česko limity znečištění kritizovalo od začátku a do 107 spalovacích zařízení se kvůli omezení zplodin už dřív investovalo 40 miliard korun.

„Doufáme, že pan ministr Hüner se z této zkušenosti poučí a příště se podobných velmi špatných nápadů zdrží,“ uvedl dnes vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. „Z právního hlediska dává rozhodnutí České republiky nepřipojit se k polské žalobě smysl. Argumenty, na kterých Polsko staví svoji žalobu, jsou poměrně slabé, především procedurálního charakteru. Česká republika se dnes zařadila mezi vyspělé evropské země, které mají zájem o čisté ovzduší,“ dodala právnička ekologické organizace právníků Frank Bold Laura Haiselová.

Podnikatelské svazy jsou zklamány

„Zamítavé stanovisko vlády je pro nás zklamání. Česká republika podle nás tímto nehájí své zájmy, takové jednání hodnotíme jako vysoce rizikové a negativní signál od vlády,“ uvedl dnes prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Svaz průmyslu dnes dodal, že je nepřijatelné, aby vláda nereagovala na kroky Evropské komise, které podle něj bezdůvodně znehodnocují vynaložené investice a narušují stabilitu investičního prostředí v Česku.

Velká energetická revoluce. Odvětví se mění před očima

Hájek z Teplárenského sdružení podotkl, že žaloba byla už polskou vládou podána a Evropský soudní dvůr o ní bude rozhodovat bez ohledu na to, jestli se k ní Česká republika připojí nebo nepřipojí. „Evropský soudní dvůr je zcela nezávislý na členských státech EU, řídí se výlučně právem a jeho rozhodování nemůže nijak ovlivnit, jestli žalobu na Evropskou komisi podporuje jeden nebo deset států,“ uvedl. „V tomto smyslu byla reakce nevládních organizací zcela účelová a mrzí mě, že vláda tomuto nátlaku podlehla. Pokud by se Česká republika k žalobě připojila, získala by status vedlejšího účastníka, což by především znamenalo, že by měla přímý přístup k informacím o probíhajícím soudním sporu,“ dodal.