Legální pěstování marihuany na kšeft v tuzemsku jen tak povoleno nebude. > Stovky vykuků, kteří se těšili, jak si vydělají na svém koníčku a žádostmi již nyní zavalili ministerstvo zdravotnictví, budou mít zatím smůlu. Zákonodárci, kteří by se měli legalizací konopí pro léčebné účely zabývat na červnové poslanecké schůzi, dávají totiž přednost dovozu byliny před jejím pěstováním v tuzemsku. „Jde o to, aby se konopné produkty dostaly k vybraným pacientům co nejdříve, což v počáteční fázi splní jen import,“ říká jeden z předkladatelů legislativních změn poslanec Jiří Skalický (TOP 09).
V ideálním případě bude marihuana v lékárnách k dispozici od příštího roku. Z počátku ale na ní nebudou zřejmě přispívat zdravotní pojišťovny. Podle dostupných údajů by mohl gram byliny v lékárně vyjít na zhruba dvě stovky, což je cena, která v podstatě odpovídá černému trhu. Podstatným rozdílem je, že lékárenské zboží garantuje konkrétní obsah účinných látek. Drobné samopěstitelství bude i nadále zakázáno.
Opravdu drahá agentura
„Jmenuji se Zdeněk Majzlík, je mi 66 let a podle zákonů České republiky a Evropské unie jsem drogový dealer, kterému neustále hrozí zatčení a odsouzení k mnohaletému vězení. Je tak tomu proto, že sháním a pěstuji pro svou dceru konopí s vyšším obsahem THC, než povoluje zákon.“ Emotivními slovy se pan Majzlík snaží prolomit legalizaci konopí k léčebným účelům. S dosavadními návrhy ale asi spokojen nebude. Jak uvádí, jeho dcera k tomu, aby se zbavila permanentních potíží, křečí a bolestí, denně potřebuje 3,5 až pět gramů byliny. Což by pro ni znamenalo vydat několik set denně. Při jejím sedmitisícovém invalidním důchodu pro ni zůstane nákup marihuany, byť legálně, v říši snů. Pan Majzlík se svých obav z policejních perzekucí zřejmě hned tak nezbaví.
Marihuana se ve světě používá především jako podpůrné léčivo k tlumení chronických a neztišitelných bolestí, křečí a spastických stavů a pro terapii kožních chorob a artritid. Kolika pacientům budou odborní lékaři konopné produkty předepisovat, zatím vůbec není zřejmé. A právě proto by se mělo počkat s povolením pěstování v tuzemsku. Podle dosavadních odhadů to totiž vypadá, že na celkovou potřebu by měl stačit jeden skleník o sto metrech čtverečních. „Zatím netušíme, kolik by měl stát jeden gram konopí vypěstovaného v tuzemsku. Do nákladů se vedle výstavby a provozu pěstírny totiž musí započítat také režie státní agentury, rozbor ve specializované laboratoři a jiné výdaje. Neumíme tedy posoudit, zda by pěstování vyšlo levněji než dovoz,“ vysvětluje poslanec Skalický.
Mezinárodní Úmluva o omamných látkách totiž legální pěstování konopí k léčebným účelům podmiňuje zřízením agentury, která má dohlížet nad celým procesem. Od udělení licence producentovi, přes stanovení podmínek pro správnou pěstitelskou praxi, kontrolu a dohled až po výkup, skladování a distribuci byliny k pacientům.
Devět eur za dávku
Expertní skupina vedená děkanem 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Tomášem Zimou, která připravila podklad pro legalizaci konopí k léčebným a výzkumným účelům, původně dávala přednost právě variantě, při níž by lékárny byly zásobeny z domácích zdrojů. Předpokládala, že funkce agentury by se mohl ujmout Státní úřad pro kontrolu léčiv. To je ale podle legislativců sporné řešení a lékový úřad by se podle nich nevyhnul střetu zájmů.
Proti se postavilo i ministerstvo zdravotnictví. „Zřízení a provoz státní agentury a zajištění výkonu spolu souvisejících činností je finančně značně náročné a u výsledného produktu by se jistě odrazilo v ceně, která by nebyla zanedbatelná,“ upozorňuje resort.
Ve hře zatím zůstává jen dovoz konopí z Nizozemska, které jím zásobuje ještě několik dalších zemí, například Itálii, Finsko a Německo. Právě v zemi tulipánů zřídili státní agenturu (Office for Medicinal Cannabis), která vykupuje produkci od jediného licencovaného pěstitele, a do lékáren ji dodává opět jediný nasmlouvaný farmaceutický distributor. Monopolní dodavatel funguje ještě v USA, Kanadě a ve Velké Británii.
Nizozemští pacienti v lékárně zaplatí za jedno pětigramové balení vysoce kvalitního konopí 41 až 43 eur bez šestiprocentní DPH, jak uvádějí ve své studii Pěstování léčebného konopí – analýza zahraničních zkušeností z regulačního a ekonomického hlediska autoři z Centra adiktologie Vendula Běláčková a Tomáš Zábranský. Jak dále ze studie vyplývá, patří holandská cena léčebného konopí k nejvyšším ze všech zemí, kde fungují legální pěstírny.
Naproti tomu zkušenosti českého vědce Lumíra Ondřeje Hanuše, který působí na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, říkají, že v Izraeli se pacienti k bylině dostanou za pár babek. K léčbě se využívá již více než deset let. Pacienti lék dříve dostávali dokonce zadarmo. „Nyní platí 370 šekelů měsíčně, což je méně než desetina životního minima. Konopí dostávají buď v surové podobě jako vrcholové palice rostliny nebo ve formě olejů, kapek, mastí, koláčků nebo je výtažek z konopí přimíchán do medu či cukru. Je to levná léčba s minimem nežádoucích účinků,“ uvedl v tisku Hanuš. Láce to je: přepočteno za gram izraelští pacienti vydají zhruba jeden dolar.
V zemi totiž získalo licenci osm pěstitelů – dobrovolníků. Gram marihuany vyprodukují za asi 70 korun, jak zjistila zmíněná analýza. Nutno ale podotknout, že ji pěstují za příznivých klimatických podmínek, a tedy i nižších nákladů. Podle ministerstva zdravotnictví Izraele musí léčebné konopí obsahovat minimálně 18 procent THC.
„Za předpokladu, že by se cena léčebného konopí v České republice pohybovala ve stejném rozmezí, jako je tomu u zahraničních studií (tj. mezi maloobchodní a velkoobchodní cenou konopí na černém trhu), a za předpokladu, že by jedinou alternativou dovozu byl holandský Office for Medicinal Cannabis, jenž zatím operuje jako výhradní distributor léčebného konopí na území Evropy, by se cena in-door pěstovaného konopí pohybovala na třetině až polovině ceny dovozní,“ míní autoři zmíněné studie. Za nejefektivnější považují, „pokud státní agentura licencuje a kontrahuje větší počet pěstitelů, aby v důsledku monopolizace produkce nedocházelo k vykupování nekvalitního produktu jako v Kanadě nebo k relativně vysokým cenám, jako je tomu při mezinárodním srovnání v Nizozemsku“.
Jen za svoje peníze
Tento postoj ale zatím nenašel oporu na oficiálních místech. I když nad domácím pěstováním se voda ještě zdaleka nezavřela. I ministerstvo zdravotnictví navrhuje, aby se tak stalo po dvou letech od legalizace léčebného konopí. „Je třeba definovat, kdo může konopí pěstovat, za jakých podmínek, kdo bude garantovat výstup a jaká bude cena. Je nutné počítat s jedním až dvěma roky pro nastavení přísných pravidel,“ míní poslanec Skalický.
I přes vyšší cenu, za niž si pacienti budou moci v českých lékárnách vyzvednout konopí na recept s modrým pruhem, se nezdá pravděpodobné, že by na něj přispívaly zdravotní pojišťovny. Alespoň ne hned zkraje. I když názory se různí. Například pojišťovna Metal-Aliance by se přiklonila k alespoň částečné úhradě. „Pouze ale pro vyjmenované diagnózy a se spoluúčastí pojištěnce,“ uvádí její mluvčí Zuzana Dosoudilová.
Naproti tomu Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR je proti tomu, aby se farmaceutické konopné produkty hradily z pojištění. „Nejedná se o kauzální léčbu, ale pouze o potlačování symptomů, kterými se příslušné nemoci a stavy pozitivně reagující na podávání marihuany, projevují. Jedná se tedy o terapii podpůrnou,“ vysvětluje mluvčí pojišťovny Hana Kadečková. Všeobecná zdravotní pojišťovna, jež ovládá tři pětiny trhu, odmítla legislativní záměry komentovat před jejich schválením.
Chybí zkušenosti
Rovněž lékaři, kteří budou v rámci své odbornosti autorizováni k předpisu konopí svým pacientům, si nejsou jisti, do jaké míry by léčivo měly pojišťovny hradit. Šéf České onkologické společnosti Jiří Vorlíček podobně jako přednosta infekční kliniky brněnské fakultky Petr Husa míní, že by léčebná marihuana měla být hrazena ve stejném režimu jako jiné léky sloužící k tišení bolestí. „Pojišťovny by na léčbu měly zčásti přispívat. Pacienti jsou většinou starší lidé, chronicky nemocní s nižšími příjmy a na léčbu by jinak neměli,“ říká předseda Společnosti pro studium a léčbu bolesti Richard Rokyta.
Mnohé medicínské kapacity upozorňují, že pro některé diagnózy není užití marihuany odzkoušeno standardním pozorováním. „K využívání tohoto typu konopí zatím v našem oboru neexistují seriózní klinické studie. Z pozorování našich pacientů, kteří připouštějí občasné lokální použití netechnického konopí v doma připravovaných mastech, usuzujeme, že látka může být velmi účinná u různých forem lupénky, atopického ekzému a dalších zánětlivých chorob. Pokud se v klinických studiích prokáže jednoznačná účinnost a bezpečnost, pak by pacienti měli mít v indikovaných případech tento lék hrazen ze zdravotního pojištění,“ míní dermatolog Petr Arenberger. I ministerstvo zdravotnictví upozorňuje, že by se mělo o úhradách uvažovat až po řádných klinických zkouškách.
I proto specialistka na roztroušenou sklerózu, profesorka Eva Havrdová zastává názor, že v první řadě by se měl pacientům zpřístupnit již otestovaný lék Sativex, a to jak fyzicky, tak cenově. Tento přípravek je sice již rok registrován lékovým úřadem, nicméně zatím není na českém trhu v distribuci. Nebyla stanovena jeho maximální cena ani úhrada pojišťovnou. Měsíční dávka vychází na deset tisíc korun, což je pro řadu pacientů nedostupným snem.
Počty potřebných nikdo nezná
Další, nikoli nepodstatnou, brzdou pro rychlé a široké zpřístupnění léčebného konopí je absence představy o počtu indikovaných pacientů. „Je s podivem, že zatím neexistuje studie, která by obsahovala zásadní informace o tom, kolika pacientům a s jakou diagnózou by léčivé přípravky z konopí byly určeny,“ upozorňuje Skalický. To je přitom zásadní údaj pro to, aby se mohl načrtnout byznys plán budoucích pěstíren. I kdyby se třeba uvažovalo o postupném vývozu konopí do dalších zemí.
Ani oslovení odborníci si většinou netroufli odhadnout počty nemocných, kteří by se mohli legálně konopím léčit. Profesorka Havrdová ale uvedla, že by mohlo ročně jít o zhruba tisíc lidí trpících roztroušenou sklerózou v pokročilém stádiu. „Léky z konopí jim uleví od křečí, jiné preparáty buď nefungují, nebo mají řadu jiných účinků,“ vysvětluje. S touto chorobou přitom v zemi žije kolem sedmnácti tisíc lidí.
„Pacientů s lupénkou je v České republice kolem dvou set tisíc, s atopickým ekzémem především u mladších ročníků ještě mnohem víc. Hodně pesimistické odhady hovoří až o 20 procentech populace nejnižších věkových skupin. Nemyslím si ale, že by se s legalizací konopí pro léčebné účely všichni vrhli na tuto formu léčby. Preparátů k potlačování projevů obou chorob je spousta, takže bych si dovolil tvrdit, že konopné preparáty budeme využívat jen ve speciálních indikacích,“ míní profesor Arenberger.
I ze zahraničních zkušeností vyplývá, že zcela jistě nepůjde o masovou záležitost. Například v již zmíněném Nizozemsku, které je o polovinu početnější než Česko, je legálních uživatelů marihuany pět set a například v šestkrát větší Velké Británii tři tisíce. Nejdále je progresivní Izrael, kde se počet pacientů již vyšplhal k sedmi a půl tisícům.
Levný Izrael
Cena konopí pro léčebné účely
Stát Produkt Cena pro pacienta v národní měně za obvyklé množství Cena v národní měně/g Parita kupní síly v národní měně k USD (OECD) Cena g/USD dle parity kupní síly
Nizozemsko Bedrobinol (konopná sušina)* 41,25 EUR + 6 % DPH/5 g 8,7 EUR 0,87 10,1 192
Nizozemsko Bedrocan (konopná sušina)* 41,25 EUR + 6 % DPH/5 g 8,7 EUR 0,87 10,1 192
Nizozemsko Bediol (konopná sušina)* 43,50 EUR + 6 % DPH/5 g 9,2 EUR 0,87 10,6 202
Finsko Bedrocan (konopná sušina – dovoz) 12 EUR/g 12 EUR 1,00 11,9 227
USA – Kalifornie n. a. 30–70 USD/oz. 14 USD 1,00 14,3 271
Kanada – centrální pěstírna Prairie Plant Systems Inc. – konopná sušina 5 CAD/g + daň 5 CAD 1,30 3,8 73
Kanada – výdejna The Medicinal Cannabis Dispensary, Vancouver 6–10 CAD 8 CAD 1,30 6,1 117
Izrael Konopná sušina z centrální výdejny 100 USD/měsíc (cca 100 g) 3,7 ILS 4,47 0,8 16
Španělsko Konopná sušina 40 EUR roční poplatek 4 EUR 0,79 5,1 96
pramen: Pěstování léčebného konopí – analýza zahraničních zkušeností z regulačního a ekonomického hlediska
*různý obsah účinných látek THC a CBD
