České železnice si na mzdy půjčují u bank a dodavatelům neplatí
Díry ve financích Českých drah se nadále prohlubují, a potvrzují tak interpretaci pololetního kladného hospodářského výsledku jako účetního triku zastírajícího realitu. Skutečnost, že v posledních měsících již není moc slyšet ani železniční odbory, ukazuje na vážnost problému. České dráhy neplatí za své zaměstnance sociální a zdravotní pojištění (odvádějí pouze část strženou z platů zaměstnanců), pro zajištění prostředků na mzdy si otevírají stále nové bankovní úvěry, dluží za dodávky elektrické energie a za naftu a téměř neplatí železničním opravnám. K tomu je navíc třeba připočíst skryté dluhy na zanedbaných kolejových cestách, nádražích a dalším drážním majetku.
Propouštění nevinných.
Tiskový mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský minulý týden týdeníku EURO potvrdil, že jen železničním opravnám a strojírnám dluží celkem 800 milionů korun. To opětovně sráží opravny do kolen.
Krnovské opravny a strojírny se obávají, že vzhledem k výši pohledávek ze strany Českých drah nebudou mít dostatek finančních prostředků na vyplácení mezd pro příští měsíc. „Dluh se v současné době vyšplhal zhruba k šedesáti sedmi milionům korun a naše situace se stále zhoršuje. Potýkáme se také s problémy s dodavateli materiálů, kteří nám nyní odmítají dodávat kvůli dluhům, které u nich máme,“ řekl pro týdeník EURO ředitel společnosti Petr Bezruč.
Opravnám Pars nova Šumperk dluží dráhy zhruba 200 milionů korun. Ředitel šumperských opraven Tomáš Ignačák týdeníku EURO potvrdil, že stojí před podobným problémem jako na jaře – nutnost zastavit či omezit výrobu. Ignačák je nucen propustit část z osmi set zaměstnanců. „Zatím nedokážu odhadnout, kolika lidí se bude propuštění týkat, ve druhé polovině října ale rozhodnutí o částečném omezení výroby musí padnout,“ uvedl ředitel Pars nova Šumperk. Firma se navíc rovněž potýká s neochotou dodavatelů materiálů. „Bohužel v našem případě tvoří zakázky pro české dráhy zhruba osmdesát procent, a jsme tedy na provozních závazcích železnic přímo závislí,“ vysvětluje Ignačák.
Podniku ŽOS České Velenice dluží České dráhy zhruba osmdesát milionů korun, z čehož šedesát je po lhůtě splatnosti. „Výrobu zatím nepozastavujeme, ale logicky jde naše produktivita dolů,“ řekl ředitel Vladimír Lajdolf, jehož závod je závislý na zakázkách od ČD z 85 procent.
Říjnová výplata od ČSOB.
Chybějící prostředky na říjnové a listopadové výplaty hodlají železnice získat z třičtvrtěmiliardového úvěru od ČSOB. Jak informoval server EURO OnLine, návrh úvěrové smlouvy odsouhlasila na svém posledním zasedání správní rada Českých drah. Zdroj peněz na prosincové výplaty je zatím ve hvězdách. Odborový předák železnic Jaromír Dušek týdeníku EURO sdělil, že jde v krátké době několika posledních měsíců již o třetí úvěr, který si podnik bere. Předchozími věřiteli mají být Citibank a Raiffeisenbank.
Problémy se zajišťováním mzdových prostředků, stejně jako neplacení sociálního a zdravotního pojištění za drážní zaměstnance potvrdila již i mluvčí ministerstva dopravy a spojů Ludmila Roubcová (EURO 39/2002).
Stát to zatáhne.
Podle tiskové mluvčí Českých drah Zdeny Celé jsou dráhy jen v druhotné platební neschopnosti, neboť jim stát za letošní a loňský rok dluží vzhledem ke smlouvám o náhradě prokazatelné ztráty už sedm miliard korun. Její kolega Petr Šťáhlavský dodal, že dráhy spoléhají, že stát od nich dluhy nakonec převezme. Nebylo by to ostatně poprvé. Letos v květnu Česká konsolidační agentura odkoupila z rozhodnutí vlády část pohledávek tuzemských železničních opraven za Českými drahami v celkovém objemu necelé půl miliardy korun.
Mají padat hlavy.
Generální ředitel Českých drah Dalibor Zelený se zřejmě již blíží na konečnou. Ministr dopravy Milan Šimonovský minulý týden na tiskové konferenci prohlásil, že zvažuje personální změny ve vedení železnic. Změny prý mají souviset s připravovanou transformací podniku. Návrh na odvolání stávajícího managementu hodlá Šimonovský předložit na prosincové schůzi správní rady.
Podle v červenci schválené transformace se mají České dráhy začátkem příštího roku rozdělit na akciovou společnost, provozující železniční dopravu, a na státní podnik Správa železniční dopravní cesty.
Pohledávky železničních opraven za ČD (stav k 29. 9. 2002)
Ostravské opravny a strojírny 297 mil. Kč
Pars nova Šumperk 156 mil. Kč
RYKO Děčín 70 mil. Kč
Krnovské opravny a strojírny 66,8 mil. Kč
ŽOS České Velenice 52 mil. Kč
ČMKS Česká Třebová 51 mil. Kč
ŽOS Louny 47,5 mil. Kč
ŽOS Nymburk 40 mil. Kč
DYKO Kolín 12 mil. Kč
MOVO Plzeň 10,5 mil. Kč
Zdroj: Odborové sdružení železničářů
