Zelení modeláři

Vojáci chtějí nakoupit průzkumná letadla v cizině, k dispozici jsou přitom domácí

Podporou domácí výroby a českého průmyslu se zaštiťovali vojáci a úředníci na ministerstvu obrany (MO) před nákupem tatrovek za miliardy korun. Přitom Tatra už zdaleka není česká firma. Jiný postoj ovšem ministerstvo zaujímá v případě nákupu bezpilotních průzkumných prostředků. Přestože je vyvíjí a dodává česká firma, vojáci hodlají nakupovat v zahraničí.

Nevyhovují Armáda si hodlá pro potřeby průzkumných jednotek pořídit malé bezpilotní průzkumné prostředky (UAV). „Do armády se v současné době nově zavádějí malé UAV s doletem řádově několika kilometrů a výdrží desítek minut. Voják je pouští doslova z ruky a vejdou se do kufru,“ říká mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek. Přitom armáda již systém bezpilotních prostředků má a provozuje od roku 1997. U 102. průzkumného praporu v Prostějově pracují dva komplety třetí generace UAV Sojka. Jenže armáda už s jejich dalším využitím nepočítá. „Koncepce bezpilotního průzkumného prostředku Sojka v současnosti nesplňuje požadavky, které armáda uplatňuje,“ uvedl bez dalšího vysvětlení Vladimír Lukovský z tiskového oddělení MO.
„Vývoj UAV typu sojky stojí zlomek jeho koncové ceny. Jde o stovky milionů korun. Sojka splňuje všechny požadavky, které armáda měla. Nevím přesně, co jim vlastně nevyhovuje,“ říká ředitel Vojenského technického ústavu letectva a protivzdušné obrany Viliam Holub. Právě jeho ústav sojku vyvíjí. Možnosti takového UAV jsou podle Holuba široké. Výdrž ve vzduchu je šest hodin, rychlost letu 170 kilometrů za hodinu. To dává možnosti sledovat například okolí kolony vozidel, hlídat produktovody, monitorovat zelené hranice či pomáhat při přírodních katastrofách. „Hlavně je ale nutné vědět, že UAV není jen letadlo. Jde o komplexní systém, složený z pozemního celku, který komunikuje s letadlem, vyhodnocuje data a zprostředkuje operátorovi výstup, a ze samotného letadla, vybaveného požadovanou technikou,“ říká Holub.

co Nejrychlejší řešení Problém se skrývá právě v komplexnosti systému. Jelikož výstupy získaných dat mohou bez problémů směřovat na obyčejný přenosný počítač, celému komunikačnímu a datovému toku systému i jeho operátorovi může být úplně jedno, na jak velkém letadle se čidla nacházejí. Pro operátora je důležitý pouze údaj o výdrži letadla ve vzduchu a kvalita získaných informací. V případě prostředku, vypouštěného z ruky, u nějž je užitečné zatížení nižší než u sojky, bude nutné použít například menší infrakameru s horším rozlišením. Taková omezení jsou přitom dána velikostí letadla, nikoliv systémem. Dalo by se očekávat, že vojáci využijí už hotového kompletu sojka a nechají jej pouze doplnit o menší letoun dle svých potřeb. „Takovou zakázku bychom rádi přijali. Nebyl by to problém,“ říká Holub. MO však hodlá raději utratit tisíce dolarů za jeden UAV z cizí produkce. Letadélek chce přitom armáda rozhodně více než jedno.
Pro Holubův ústav jde o důležitý byznys. Kdyby pro českou armádu firma vyvíjela kompatibilní systém různých velikostních tříd UAV s jednotným operátorským výstupem, šlo by jistě o žádané zboží. „Náklady na provoz UAV jsou složené ze samotného systému, výcvikového modulu a dalších,“ říká Holub. Možnost ovládat několik přístrojů jedním systémem by minimálně výcvikové a personální náklady snížila. Ministerstvo může argumentovat vznikem „náhlé“ potřeby malé UAV vlastnit, tak jako tomu bylo u „strategických“ zakázek již v minulosti. „Ve světě se UAV velmi rychle rozvíjí už několik let a v současné době se jich používá obrovské množství,“ říká Holub. Pokud armáda „včera zjistila“, že tyto prostředky potřebuje už zítra, jde o skvělou vytáčku, umožňující nakoupit cokoliv za jakoukoliv cenu. „V současné době jsou otázky pořízení bezpilotních průzkumných prostředků předmětem intenzivní odborné diskuse v rámci armády s cílem v co nejkratší možné době navrhnout další postup,“ poznamenává k tomu Lukovský.

Souvislosti
- Armáda zvažuje pořízení nových bezpilotních průzkumných prostředků (UAV), které umožní průzkum v reálném čase ve dne i v noci. Jeden má armádu přijít na deset až dvacet tisíc dolarů.
- Cílem UAV je získávat informace o situaci v terénu a posílit ochranu vojáků v zahraničních operacích.
- Bezpilotní prostředky jsou přesnější, účinnější a mnohem tišší než pilotované bojové letouny; využívají se k nejnebezpečnějším bojovým misím.
- Jsou vybaveny průzkumnými prostředky, které dokážou automaticky sledovat i velmi malé objekty.