Ceny elektřiny pro domácnosti klesnou o méně než pět procent
Čtyři až pět procent. Takový bude patrně v příštím roce pokles cen elektřiny pro domácnosti. Vyplývá to z informací týdeníku EURO. Optimistický odhad analytiků o desetiprocentním snížení z počátku letošního roku se nenaplnil. Energetický regulační úřad oznámí finální ceny pro domácnosti tento týden. Do té doby nechce konkrétní čísla komentovat. „Vše teprve dopočítáváme a nebudeme zveřejňovat nějaké dílčí výsledky,“ sdělil koncem minulého týdne předseda úřadu Josef Fiřt. Pouze upozornil, že z propočtů je již nyní patrné, že zlevnění elektřiny dosáhne „jen“ řádu jednotek procent.
Sluneční problémy Pro odběratele, kteří doufali, že se zhruba patnáctiprocentní propad cen silové elektřiny výrazněji projeví v konečných cenách, je to zklamání. Jenže většímu zlevnění konečných cen za elektřinu citelně brání dva důvody. Tím prvním je celkový propad spotřeby elektřiny v Česku, jenž letos v meziročním srovnání dosáhne zhruba dvou až tří procent. Jen za září spotřebitelé v České republice odebrali 4,32 terawatthodiny proudu, což je meziročně o 8,7 procenta méně. Spotřeba proudu by měla s ohledem na vývoj ekonomiky klesat i v příštím roce. Jak velký ale propad bude, lze nyní jen stěží odhadnout. Součástí konečné ceny, kterou platí odběratelé za elektřinu, jsou i takzvané regulované složky. Sem kromě jiného patří i poplatky za údržbu rozvodných sítí a distribuci elektřiny. Jenže i když „dráty“ proteče méně proudu, režijní náklady jejich majitelů to nikterak nesníží, jen se rozpočítají v menším objemu spotřebované elektřiny. Dalším důležitým faktorem, který působí proti většímu zlevňování elektřiny, je výše státem garantovaného příspěvku za elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů. Ta je rovněž součástí takzvaných regulovaných složek. Celkový objem příspěvku přitom příští rok výrazně vzroste především kvůli masivní výstavbě slunečních elektráren, což se samozřejmě promítne i v celkové ceně elektřiny. Regulátor odhaduje, že celkový objem příspěvku v příštím roce vzroste v porovnání s letoškem na trojnásobek a bude se na celkové platbě za elektřinu podílet minimálně pěti procenty. Odběratelé tak zaplatí za podporu obnovitelných zdrojů v příštím roce zhruba 7,4 miliardy korun, zatímco letos to byly necelé tři miliardy korun. Silová elektřina se na celkové ceně pro domácnosti, bez započtení daně z přidané hodnoty, podílí z 50,5 procenta, zbytek tvoří již zmíněné regulované služby (přesná struktura viz graf). U větších odběratelů, především firem, se regulované složky podílejí na celkové ceně elektřiny méně, a proto lze předpokládat, že tato kategorie odběratelů bude mít dodávky proudu v příštím roce o něco levnější než domácnosti. S takřka nulovým zlevněním musejí počítat domácnosti, které na jaře využily nabídky ČEZ a zafixovaly si sazbu na rok 2010.
Snížit o maximum Energetický regulační úřad vedle cen elektřiny pro domácnosti do konce listopadu oznámí, za kolik se v příštím roce bude vykupovat elektřina vyrobená ve slunečních elektrárnách. Dle informací týdeníku EURO regulátor využije zákonem povolené maximální pětiprocentní snížení. Státem garantovaná výkupní cena za kilowatthodinu elektřiny vyrobené ve slunečních elektrárnách je aktuálně třináct korun. Díky této výkupní ceně je z výstavby solárních elektráren výhodný byznys, jenž přilákal do oboru desítky nových investorů. Ceny fotovoltaických panelů totiž v posledních letech klesly zhruba o třetinu a roční výnos se aktuálně pohybuje kolem 20 procent. V roce 2005, kdy stát začal s výkupem elektřiny z obnovitelných zdrojů, bylo přitom hlavním záměrem udržet výnosy investorů kolem sedmi procent, čemuž aktuální situace v solárním byznysu neodpovídá. I z tohoto důvodu vláda schválila novelu zákona o obnovitelných zdrojích, která umožní regulátorovi rychleji snižovat výkupní cenu ,,zelené“ elektřiny o více než pět procent ročně. Česká fotovoltaická průmyslová asociace ale označuje údaje o ročních výnosech a návratnosti investic do výstavby solárních elektráren za zavádějící. Asociace upozorňuje, že doba návratnosti se pohybuje mezi osmi až deseti lety. Navíc pokud bude výkupní cena snížena v příštím roce o pět procent, zvýší se návratnost investice na devět až jedenáct let. „Státní orgány iniciující změnu a distribuční společnosti operují s údaji o návratnosti, výši investic a o zatížení přenosových sítí, jež nevycházejí z reálné praxe. I my bychom uvítali úpravy zákona, které omezí spekulativní projekty a protřídí trh. Pokud však budou tyto úpravy založeny na nepravdivých číslech, mohou rozvoj fotovoltaiky zcela zadusit,“ říká předseda asociace Jaromír Řehák. Asociace navíc upozornila, že na očekávané razantní snížení výkupních cen elektřiny v roce 2011 energetickým regulačním úřadem mohou investoři reagovat žalobami na český stát. Údajně kvůli tomu, že nebyl schopen ochránit jejich investice do elektráren. Regulátor již oznámil, za kolik se bude vykupovat v roce 2010 elektřina z dalších obnovitelných zdrojů. Úroveň výkupní ceny u elektřiny vyrobené z biomasy zůstává na stejné úrovni jako letos, u větrné energetiky klesne o 4,7 procenta. Naopak majitelé malých vodních elektráren dostanou v příštím roce zhruba o deset procent více.
Německý strašák Problémy s podporou výroby „zelené“ elektřiny nemá pouze Česko, ale i sousední Německo. Jen za poslední desetiletí zvýšilo Německo podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů dvojnásobně – zhruba na patnáct procent z celkové produkce. Podle analýzy německého ekonomického ústavu RWI ale obnovitelné zdroje pro energetiku přinášejí jen masivní náklady a nemají takřka žádný pozitivní dopad na snižování emisí či inovace. Německo každoročně určuje výkupní ceny zelené elektřiny a zaručuje jejich platnost na dalších 20 let. Jen solární zdroje v letech 2010 až 2020 získají v povinných cenách 53 miliard eur a větrná elektřina dalších 20 miliard.
***
GRAF (koláč)
Složení konečné ceny elektřiny pro domácnosti v roce 2010
(bez DPH, v procentech)
Elektřina včetně obchodní marže* 50,5
Distribuce elektřiny* 36,1
Přenos elektřiny* 3,4
Systémově služby ČEPS* 4,6
Obnovitelné zdroje a kogenerace* 5
Decentrální výroba* 0,2
Operátor trhu* 0,1
Pramen: ERÚ
