Pane Křenovský, která z technologií, jíž se v 2JCP věnujete, je pro firmu ta nejvýznamnější?
Stále nás živí především plynová energetika. Našimi hlavními klienty jsou hlavně výrobci plynových turbín, jimž dodáváme všechno, co je k provozu turbín potřeba. Tomuto odvětví se aktuálně velice daří, jelikož po světě je mnoho oblastí, kde význam plynové energetiky vzrůstá.
Může za to jednak skutečnost, že plynovou elektrárnu postavíte mnohem rychleji než třeba elektrárnu jadernou, a také aktuální prudký rozvoj umělé inteligence. Kvůli ní totiž obzvláště v Severní Americe vzniká velké množství datových center, která jsou náročná na spotřebu energie. A to hraje novým plynovým zdrojům do karet, protože mnoho jiných možností, jak rychle zajistit potřebnou energii, ve skutečnosti není.
Vaše společnost podniká i v odvětví generování zeleného vodíku. Co konkrétně si pod tím lze představit?
Nejprve chci zmínit, že 2JCP se zabývá jen velkými průmyslovými zdroji. Naše elektrolyzéry mají výkonnost ve vyšších jednotkách nebo v desítkách megawattů, takže se bavíme o objemech především pro chemický průmysl. Ten zelený vodík používá hlavně k výrobě syntetických paliv, ačkoliv v budoucnu může mít velké uplatnění i v dalších oblastech energetiky.
Kdo v tomto segmentu patří k vašim největším zákazníkům?
Jedním z nich je třeba společnost Siemens Energy, pro niž jsme první projekt dokončili už v roce 2022, což byl 54megawattový zdroj pro firmu European Energy, od které bude syntetické palivo odebírat například globální rejdařská společnost Maersk. V současnosti už pro Siemens pracujeme na třetím projektu, kde dodáváme část inženýringu celého produktu, vyrábíme některé komponenty a provádíme jejich finální integraci.
Brzy bychom také rádi zahájili spolupráci s francouzským partnerem, který má zájem o pětimegawattové kontejnerizované elektrolyzéry. V této zakázce se už chceme podílet na inženýringu a výrobě celé technologie, což zahrnuje jak úpravnu vody, tak kompresní jednotky i samotný elektrolyzér.
Jak moc složité bylo do tohoto nového odvětví expandovat?
Bylo to složité, jednalo se totiž o skutečně velký skok. Velmi náročné bylo třeba to, abychom u jednotlivých komponentů vodíkových technologií dodrželi přísné požadavky na čistotu, které jsou nutné z hlediska bezpečnosti.
A jak se k takovým zakázkám lze vůbec dostat?
V našem odvětví je určitě dobré mít nějaké renomé, které se dá vybudovat jedině spolehlivostí a technickou vyspělostí vašeho řešení. K mnoha velkým firmám včetně Siemens Energy jsme se tedy dostali na základě doporučení, které jsme získali díky dobré reputaci v oblasti výroby komodit pro plynové turbíny.
Syntetická paliva jsou několikanásobně dražší
Jak velký zájem je aktuálně o technologie pro generování vodíku?
Původně jsme očekávali, že zájem o vodíkové technologie bude vyšší. Investoři jsou ale zatím poměrně dost konzervativní, takže třeba v roce 2022 měl tento trh větší objem než letos. Na druhou stranu se stále domnívám, že slibovaný boom odvětví dříve či později nastane. A až k tomu dojde, budeme mít připravené investice, které nám pomůžou s dalším rozvojem firmy v tomto odvětví.
Čím si vysvětlujete, že o vodík je zatím zájem menší?
Je třeba si položit jednu zásadní otázku. Opravdu jsme jako evropská společnost, která je jedna z nejvyspělejších a nejbohatších na světě, ochotní platit více za to, že se budeme chovat šetrněji a udržitelněji? Odpověď je jasná: nejsme. Stále převládá přístup, že peníze jsou až na prvním místě. A nové ekologické technologie jsou samozřejmě dražší, třeba syntetická „zelená“ paliva jsou oproti těm konvenčním i několikanásobně dražší. Pokud to tedy jako společnost myslíme s ekologií vážně, měly by být tyto technologie alespoň ze začátku dotované.
Myslíte si, že v následujících letech se pohled společnosti na zelené technologie změní?
Já jsem optimista. Třeba ve skandinávských zemích se chce většina lidí k přírodě chovat šetrněji a jsou ochotní do ekologických technologií investovat, i když je to finančně velmi nákladné a čistě z ekonomického hlediska se to nevyplatí. Myslím, že právě tento postoj může být katalyzátorem změn v dalších částech světa. Kdybych tomu nevěřil, tak se zelenými technologiemi ani nezabýváme.
2JCP se věnuje i fenoménu carbon capture, tedy zachycování uhlíku. Jak se k tomuto firma dostala?
U jednoho z prvních větších evropských komerčních projektů pro cementárnu Heidelberg v Norsku jsme vyráběli poměrně velkou sadu atmosférických předehřívaných tanků pro skladování chemických látek, které jsou potřeba právě pro zachycení oxidu uhličitého. Následně jsme se tomuto odvětví začali věnovat mnohem více, takže nyní spolupracujeme s několika partnery na studiích proveditelnosti a inženýringových návrzích jednotlivých řešení.
Podílíte se už i na nějakých konkrétních realizacích?
Pracujeme například na britském projektu Net Zero Teesside, jehož cílem je vybudovat velký energeticko-průmyslový areál, který bude CO2 neutrální. Dále se podílíme na švédském projektu Flagship Two, jehož hlavním cílem je výroba syntetických paliv právě kombinací technologií na generování zeleného vodíku a technologií na zachytávání CO2.
V hledáčku je má i IKEA
Pakliže se nepletu, jedno z velkých témat pro 2JCP představuje cirkulární ekonomika. Jak konkrétně se do ní vaše společnost zapojuje?
Těch projektů je opět několik. Třeba se švédským partnerem Meva Energy jsme pracovali na vzniku technologie pyrolytického zplynění rostlinného odpadu pro jednu papírnu. Ta při zpracování dřeva produkuje obrovské množství pilin a hoblin, z nichž se následně v takzvaném procesu peletizace stávají malé kompaktní pelety, které dokážeme vysušit, rozdrtit na dřevěný prach a ten posléze pyrolytickým procesem zplynit. Díky tomu vzniká syntetický plyn, jímž lze nahradit klasický zemní plyn, jehož se v papírenské výrobě spotřebuje obrovské množství.
Druhým produktem procesu je pak rostlinné uhlí (biochar), které je zase možné využít jako přírodní hnojivo. Povedlo se nám vytvořit jakýsi koloběh, díky němuž je celý výrobní proces uhlíkově neutrální. Tato technologie je tedy skutečně perspektivní, takže ji brzy budeme dodávat i do nového závodu švédské společnosti IKEA v Polsku.
A pokud jde o ty další projekty? Můžete přiblížit ještě některý?
Aktuálně vyrábíme tepelné výměníky pro technologii na recyklaci ojetých pneumatik pro společnost Scandinavian Enviro. Tato firma přišla s unikátním řešením, kdy umí ze starých pneumatik separovat části, jež lze použít pro výrobu pneumatik nových. Jako vedlejší produkt pak vzniká pyrolytický olej, který lze přimíchat do standardních paliv jako aditivum namísto zelené složky. Tento projekt je podle mě opravdu velmi zajímavý, jelikož potenciál recyklace pneumatik je nejen po Evropě skutečně obrovský.
Důležitým odvětvím jsou pro 2JCP i velká průmyslová čerpadla. Jak funguje tepelné čerpadlo u rodinného domku, alespoň zhruba tuším. Ale předpokládám, že tohle se bude v něčem trochu odlišovat, že ano?
Jsou to v podstatě technologie, které umožňují využívat teplo v řekách nebo v odpadních vodách velkých měst. Aktuálně pracujeme například na projektu pro německou společnost Vattenfall, kde budeme z odpadní vody s pomocí speciálních výměníků odebírat teplo, jež následně přeneseme do topné soustavy. V tomto projektu naše firma navrhla a nyní i vyrábí tlakové zařízení a tepelné výměníky pro technologii zmíněných čerpadel.
K uhlíkové neutralitě je potřeba hlavně celospolečenská vůle
Není pro firmu problematické, že se věnuje tolika různým technologiím, potažmo oborům najednou?
Možná to zní jako příliš velký rozptyl, ale všechno to propojuje určitá sada inženýringových a řemeslných disciplín, které dle mého názoru umíme velmi dobře používat. V uplynulých letech se nám navíc podařilo výrazně expandovat. Kromě původního areálu v Račicích nyní působíme také v Třebíči a v Novém Městě nad Metují a další pobočky máme v anglickém městě Ripley a u Jacksonville na Floridě. Dohromady nyní zaměstnáváme téměř 650 lidí.
A co finanční cíle společnosti? S čím jste do letošního roku vstupovali a jak by se měl vyvíjet ten následující?
Náš letošní obrat by měl dosáhnout zhruba 1,9 miliardy korun, přičemž EBITDA marže se bude pohybovat mezi 12 až 13 procenty. Příští rok by navíc měl dopadnout ještě lépe, jelikož očekáváme meziroční růst okolo 25 procent. Velmi nám s tím pomáhá skutečnost, že našim klientům nabízíme takřka komplexní servis. Ten zahrnuje důkladnou prohlídkou místa dané instalace, návrh vhodného řešení, detailní inženýring, samotnou výrobu a instalaci i následnou asistenci při zkušebním provozu.
A kam by se podle vás měla firma v následujících ideálně posunout?
Bezpochyby nás bude stále aspoň z poloviny živit plyn. Jak jsem již říkal, díky rozvoji umělé inteligence a také cloudových zařízení bude potřeba stavět nová datová centra, která budou napájet hlavně plynové elektrárny. Kromě toho ale plánujeme být aktivní i v dodávce části technologií pro elektrárny využívající SMR, tedy malé a střední modulární reaktory.
Je podle vás reálné, že díky zeleným technologiím v budoucnu dosáhneme uhlíkové neutrality?
Jsem v tomto ohledu optimista, protože mnohá nově používaná řešení jsou opravdu velmi chytrá. Když tedy budeme schopni dobře využívat to, co máme kolem sebe, budeme schopni uhlík zcela nahradit. Jde jenom o to, aby k těmto krokům byla celospolečenská vůle.
Každý z nás by měl přitom začít u sebe a snažit se chovat šetrněji. Pokud k tomu dojde, budeme jako společnost určitě otevřenější k tomu, abychom si připlatili nějakou tu korunu za ekologická řešení.