Ministr Palas chce po vládě navíc alespoň 4,3 miliardy korun
Jedni slibovali, že budou více šetřit, druzí, že budou více rozdávat, teď nastal problém. Sestavit nový státní rozpočet tak, aby kabinet dodržel závazek z programového prohlášení o snižování schodku veřejných financí se ukázalo být možné jen za cenu porušení jiných slibů. Vláda premiéra Stanislava Grosse, bývalého ministra vnitra, cítí prioritní povinnost k policistům, hasičům a vězeňským dozorcům, kterým podle koaliční dohody z minulého čtvrtka bude na platech přidáno slíbených 27 procent. Podvedeni se budou cítit bezpochyby zemědělci, kteří zřejmě nedostanou to, co bylo dojednáno v rámci přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Ministr zemědělství Jaroslav Palas (ČSSD) měl ve své kapitole původně navrženo 36 miliard korun, ještě v polovině minulého týdne prohlašoval, že bude usilovat o 46 miliard, aby byl schopen dostát všem závazkům. Teď to vypadá, že se bude muset smířit s tím, co má. Kde jinde vzít a nekrást?
Červená pro venkov.
Palas již minulé úterý reagoval podrážděně na požadavek lidovců snížit plánovaný schodek zhruba o deset miliard. „To není Zelená pro venkov, ale červená, “ poznamenal v narážce na název programového dokumentu, za nímž stojí předseda lidovců Miroslav Kalousek. To ještě netušil, že lidovci si své nakonec prosadí. Šéf resortu zemědělství měl v záloze připraveno ústupové pole. Místo deseti miliard byl ve svých požadavcích na navýšení ochoten slevit na 4,3 miliardy, ale níže už prý ne. „Minimálně 2,3 miliardy potřebujeme na dorovnávání přímých plateb poskytovaných z EU, jednu miliardu, abychom byli schopni Evropské investiční bance kofinancovat projekty v oblasti vodního hospodářství a další miliardu, pokud chceme pokračovat v pozemkových úpravách,“ sumarizoval své požadavky. Jak ale dodal, tyto úspory je možno udělat jen za předpokladu, že financování některých jiných činností (příspěvky do nákazového fondu, platby za likvidaci uhynulých zvířat, podpora domácího genetického fondu) převezme Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond.
Transfer od Škromacha.
Palas chtěl peníze pro sebe získat krácením sociálních výdajů. „Některé sociální podpory, které jdou na venkov, se v průběhu posledních let prudce zvýšily. My nechceme, aby byl venkov takto sanován. Chceme, aby tam šly finance prostřednictvím našich rozvojových programů, aby peníze přinášely nová pracovní místa,“ řekl týdeníku EURO. Krácení sociálních dávek sice nakonec bude, ale jen v zájmu snížení schodku. Pokud se ministrovi žádné navýšení nepodaří vyjednat, lze očekávat, že největší pozdvižení na vsi vypukne kolem přímých plateb vyplácených dle plochy obdělávané půdy. Připomeňme, jak bouřlivou odezvu vyvolal během přístupových rozhovorů prostý fakt, že farmáři z nových členských zemí dostávají v prvním roce ze společné pokladny EU na hektar jen 25 procent toho, co jejich kolegové ze starých zemí. Možnost dorovnávání z národních zdrojů dalšími 30 procenty se tehdy brala jako slabá náplast. Letos je skutečnost taková, že naši farmáři k 25 evropským procentům dostanou z domácí „sýpky“ 23 procent. Příští rok sice z EU budou dostávat už 30 procent (přímé platby jim budou postupně navyšovány až na 100 procent v roce 2013), ovšem dosavadní návrh rozpočtu počítá s dorovnáním zhruba jen sedmnácti procent. Palasovo úsilí nadále směřuje k tomu, aby z národních zdrojů šlo alespoň tolik co loni, a přímé platby tak činily v souhrnu kolem 55 procent stavu ve starých členských zemí.
Bezpečnostní priority.
Na podporu ministrových požadavků se již ozvali největší agrární lobbisté, šéfové podnikatelských svazů. „Mnozí si vůbec neuvědomují, že tady nejde jen o rok 2005, ale i o další roky, jde o to, kolik budeme čerpat z Evropské unie,“ uvedl prezident Agrární komory Václav Hlaváček. „Proč se všichni bojí sáhnout na rozpočet vnitra? Já chápu, že bezpečnostní věci jsou důležité, ale jsou opravdu nejdůležitější v tomto státě? Jsou snad důležitější než výživa národa, než je venkov, než je údržba krajiny?“ klade prezident sugestivní otázky a už vyzývá své kolegy k razantním akcím a přímočarým akcím. Předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský považuje za vysoce nekorektní vystoupení ministra financí Sobotky, který prý na tripartitě farmářům vyčetl, že na HDP se podílejí jen 1,2 procenty, na nezaměstnanosti 2,5 procenty, přičemž ale z Bruselu čerpají třetinu peněz. Jirovský neopomene poukázat i na mimoprodukční význam zemědělské činnosti v krajině. Specifický pohled na věc prezentuje předseda Asociace soukromého zemědělství Stanislav Němec (člen ODS), zastupující soukromé rolníky . „Pokud bychom dostali o nějakých pět miliard méně, hlady bychom asi neumřeli, ale když někdo něco slíbil, má to prostě dodržet. Vzpomeňme, s jakým velkým humbukem byl slib o dorovnávání přímých plateb po příletu vyjednavačů z Kodaně prezentován. Toto je další příklad vládní nezodpovědnosti.“ Ministr Palas dříve prohlašoval, že na svých požadavcích hodlá důsledně trvat. Bude zajímavé sledovat jeho reakci.
