Železniční republika. Příští rok dá stát na výstavbu nových tratí 22 miliard korun

29. 12. 2018

O tom, že premiér Andrej Babiš rád sní, už jsme asi všichni slyšeli. A teď chce, aby se zasnili i jeho lidé z resortu dopravy. V Česku vznikl vůbec poprvé dokument, v němž se sešly úplně všechny železničářské sny a nápady, které by se daly uskutečnit do roku 2030. Že se premiérem nechali jeho lidé inspirovat, dokládá číslo, ke kterému došly. Jde o pěkných 736 miliard korun. Teď už zbývá jen přijít na to, kde je vzít, aby se Česko stalo republikou železnic.

Onen snový dokument nese jméno Národní investiční plán a výsledných 736 miliard je součtem dvou částek. Jednak 532 miliard pro konvenční železnici a pak 204 miliard pro vysokorychlostní železnice. A ani tato suma (asi tři čtvrtiny ročních příjmů státního rozpočtu) není konečná. Úplně nové rychlodráhy protínající českou krajinu mají podle předběžných odhadů stát celkem zhruba 600 miliard, do roku 2030 se tak stihne utratit přibližně třetina celkových nákladů.

Podívejme se na tento zlatý sen každé stavební firmy blíže. Nyní probíhají studie proveditelnosti na tři tratě. Jsou to Praha - Ústí nad Labem - Drážďany včetně odbočky Kralupy nad Vltavou - Louny - Most, dále Praha-Brno-Břeclav a Praha-Beroun-Hořovice s vidinou budoucího prodloužení do Plzně a Německa. Protože provoz na rychlotratích bude nastupovat po úsecích, aby se ulevilo přetíženým konvenčním tratím, byly vybrány pilotní úseky VRT pro zrychlený režim přípravy. Dokumentaci pro územní rozhodnutí chce mít správa železnic už v příštím roce. Jde konkrétně o úseky Praha-Poříčany, Brno-Vranovice a Přerov-Ostrava. Peníze mají jít z půjček od Evropské investiční banky, z dotací EU a také ze státních peněz.

Kromě rychlotratí, které mají prioritu, je zřejmé, že se Národní investiční plán v plné podobě naplnit nepodaří. Na ministerstvu dopravy spočítali, že k uskutečnění jejich snů by bylo potřeba do železnic posílat dvojnásobek peněz oproti současnému stavu. Držme se tedy při zemi a podívejme se na aktuální mapu. Ukazuje místa, kam potečou nebo už plyne hlavní část investic. Vůbec přitom není od věci říci, že jde o rekord. Na opravy a budování železnic už dávno nešlo tolik peněz, jako nyní. Výjimkou je jen rok 2015, kdy končilo programové období EU a musely se utratit poslední dotace. Dlouhodobá křivka ale až na tuto výjimku roste kontinuálně. Zatímco v roce 2012 šlo do kolejí 9,5 miliardy korun, letos to bylo 19,4 miliardy a v roce 2020 je výhled na 36,1 miliardy. A pak že je zlatý věk železnice minulostí.