Zahraniční investoři urychlí technologické změny
ŠÉFOVÉ komerčních televizí v Česku se dlouho snažili působit dojmem, že je přechod na digitální vysílání příliš nezajímá. Jenže pravý opak je pravdou. Ředitel televize Nova Vladimír Železný připustil, že hledá strategického zahraničního partnera pro digitální satelitní vysílání. Ve skutečnosti však šéf Novy dělá mnohem více, týdeník EURO má informace, že o digitalizaci jedná na všech frontách. Železný pošilhává po potenciálních partnerech mezi dvěma držiteli licence na zkušební pozemní digitální vysílání
- společností Czech Digital Group i Českými radiokomunikacemi. Zajímají ho i další firmy, které hodlají přenášet televizní digitální signál. Tedy třeba Český Telecom.
Vše nasvědčuje tomu, že se na českém trhu objeví silní hráči, kteří budou chtít bourat zdánlivě nepřekonatelné bariéry českého trhu digitálního vysílání. FTV Premiéra, držitel licence na televizi Prima, se chystá prodat svou dceřinou společnost Czech Digital Group. S největší pravděpodobností zahraniční telekomunikační společnosti. Jelikož půjde o převod licence, bude muset tuto transakci schválit Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Nového majitele budou mít po privatizaci také České radiokomunikace a Český Telecom. V zemích, ze kterých budoucí investoři přijdou, pochybuje o nevyhnutelnosti přechodu na digitální vysílání málokdo. To bezpochyby ví i Vladimír Železný, který se zahraničními zájemci jedná o jejich možném vstupu do CET 21 – držitele licence na televizi Nova. Boj o ČT u konce. Už tento týden by se měla uzavřít aféra kolem výběrového řízení, které loni vyhlásila Česká televize (ČT) pro digitální přenos televizního signálu. Český Telecom tehdy překvapivě porazil dosavadního monopolního provozovatele České radiokomunikace. Žádný z ředitelů ČT však od té doby kontrakt s Českým Telecomem nepodepsal. Za působení Jiřího Hodače v ČT se dokonce zdálo, že by televize mohla výběrové řízení přehodnotit a zakázku nakonec přidělit radiokomunikacím. I když ve výběrovém řízení šlo jen o část služeb, které si Česká televize v oblasti digitálního přenosu hodlá objednávat, České radiokomunikace se podle informací týdeníku EURO s porážkou smiřovaly jen těžko. Nakonec však České radiokomunikace a Český Telecom začaly nacházet společnou řeč. „Jsme otevřeni spolupráci, říká mluvčí radiokomunikací Dagmar Francková. Tento týden mají představitelé obou firem podepsat dohodu, která Telecomu umožní dodávat televizní signál na vysílače Českých radiokomunikací. Ty ho budou jako dosud dále šířit do domácností. Tato dohoda má umožnit novému vedení České televize, aby kontrakt pro Český Telecom stvrdilo. Právě dohodu mezi oběma firmami, s nimiž ČT hodlá v budoucnu spolupracovat, si veřejnoprávní televize kladla jako podmínku. Marketingový ředitel Českého Telecomu Kamil Čermák vidí v zakázce velkou příležitost, která může firmě pomoci při chystané privatizaci. „Vstupujeme do nového byznysu, posilujeme náš růstový potenciál, říká Čermák. Dodává, že Český Telecom uvažuje i o dalších aktivitách v oblasti pozemní digitální televize, byť konečné rozhodnutí bude na nových vlastnících. Čermák zdůrazňuje, že chystaný prodej firmy Czech Digital Group zahraničnímu investorovi nenechává vlažným ani Český Telecom. Legislativní vakuum. Zatímco se na trhu chystají velké věci, čeští politici zatím přechodu na digitální vysílání nepomáhají. Spíše naopak. Při přípravě nového zákona o rozhlasovém a televizním vysílání zůstávala problematika digitální televize dlouho stranou. I když se jí na poslední chvíli poslanci začali zabývat, v návrhu zákona se to nijak neprojevilo. Na návrh poslance Petra Plevy (ODS) byly z textu dokonce veškeré zmínky o digitálním vysílání vyřazeny. Stále tedy není jasné, kdo bude moci být provozovatelem digitálního vysílání, kdo bude mít nárok na poskytování obsahu či kdo (a zda vůbec) bude přidělovat licence. Držitelé licence na zkušební digitální vysílání zdůrazňují, že pokud stát jasně nenastaví pravidla, bude se stále přešlapovat na místě. „V současné době nechystáme razantní nástup, říká Dagmar Francková. Pokud by však stát přišel s jasnou vizí, kdy hodlá plnohodnotné digitální vysílání odstartovat, a vytvořil pro to pravidla, radiokomunikace by se údajně rychle přizpůsobily. Poslanec Vojtěch Vymětal (ČSSD), který neúspěšně prosazoval zahrnutí digitální problematiky do projednávaného návrhu, nicméně očekává, že se Parlament k těmto záležitostem brzy vrátí při projednávání zvláštního zákona o digitálním vysílání. Šéf prezidentské kanceláře a bývalý ředitel České televize Ivo Mathé je přesvědčen, že už dnes má digitální vysílání zbytečně velké zpoždění. Říká, že pilotní projekty, kterými se nyní zabývají Czech Digital Group a České radiokomunikace, bylo možné uskutečnit před dvěma roky. „V letech 1996 a 1997 jsme měli našlápnuto na mnohem rychlejší tempo, domnívá se Ivo Mathé. „Oddaluje se tak vstup nové konkurence na televizní trh, zdůrazňuje někdejší šéf veřejnoprávní televize. Čas tlačí. Předseda představenstva Czech Digital Group Leoš Pohl upozorňuje, že čas tlačí i z dalšího důvodu. Už nyní se v souvislosti s přípravou digitálního vysílání na mezinárodní úrovni jedná o přidělování kmitočtů v rámci celé Evropy – zatím především na dvoustranných jednáních sousedních států. Země, které nemají jasnou představu o své budoucí digitální televizi, jsou v nevýhodě. Řada odborníků je přesvědčena, že podceňování přechodu na digitální vysílání mají v Česku do značné míry na svědomí skeptické výroky a lobbying šéfů komerčních televizí. „Vladimír Železný mystifikoval národ, když tvrdil, že trh digitalizaci neunese, říká Ivo Mathé. Sám šéf televize Nova nyní připouští, že se digitální vysílání prosadí. Zároveň neskrývá, že z toho nemá žádnou radost. Faktem je, že přechod k digitální televizi může dnešním komerčním televizím přinést řadu nových konkurentů a ohrozit jejich příjmy z reklamy. Navíc budou muset počítat s vyššími náklady na vysílání v přechodném období, kdy vedle sebe budou existovat současně analogová i digitální televize. Komerční televize se navíc mohly obávat, že jim nový zákon o rozhlasovém a televizním vysílání naloží v souvislosti s přípravou na digitální éru další povinnosti. Objevily se návrhy, podle nichž by měla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání při udělování či prodlužování licencí posuzovat také „přínos žadatele k rozvoji nových technologií . Nakonec se v návrhu zákona, který odešel z Poslanecké sněmovny, nic podobného neobjevilo. Kdo to zaplatí? Strach komerčních televizí z astronomických částek, které budou muset za přechod na digitální vysílání zaplatit, je oprávněný. Je nicméně otázkou, kdo ponese nejvyšší náklady. Leoš Pohl z Czech Digital Group ukazuje, že modelů je několik. Značný díl každopádně připadne provozovateli multiplexu – tedy digitálního balíčku několika televizních a rozhlasových programů, vedle nichž se ovšem může objevit nabídka řady interaktivních služeb pro diváky. Televize se tak stane multimédiem, které umožní nejen přenos obrazu, zvuku i dat, ale i přímou komunikaci diváka s vysílatelem či diváků mezi sebou. Do financování může vstoupit stát, který by měl mít zájem o podporu nových technologií, rozvoj informační společnosti a rozšíření konkurence na multimediálním trhu. I ten má různé možnosti – může zajistit výhodné daňové podmínky pro provozovatele multiplexu nebo třeba dotovat dekodéry (set–top boxy), které divákům umožní příjem digitálního signálu na analogových televizních obrazovkách. Kromě samotných diváků pak mohou do financování vstoupit také poskytovatelé obsahu – tedy třeba právě komerční či veřejnoprávní televize. Leoš Pohl vypočítává, že nejdražší položkou budou právě set–top boxy. Zatímco vysílací infrastruktura pro jeden celoplošný multiplex bude stát 800 milionů až 1,4 miliardy korun, přijímače pro čtyři miliony českých televizních domácností vyjdou na 20 až 45 miliard korun. „Švédové se domnívali, že si set–top boxy zaplatí sami občané, ale od této představy museli rychle ustoupit, zdůrazňuje šéf Czech Digital Group. Ivo Mathé je o něco optimističtější. „Kdyby se set–top boxy vyráběly ve statisícových sériích, jejich cena klesne, míní bývalý šéf České televize. Zároveň nepovažuje za šťastné, když argument vysokých cen za dekodéry zneužívají odpůrci digitálního vysílání. „Slova o tom, že to trh neunese, padala od lidí, kteří se jinak ohánějí liberálním myšlením. Ale trh si určí sám, co unese, říká Ivo Mathé. Tahounem mají být služby. Leoš Pohl sází na to, že se digitální televize prosadí hlavně díky novým interaktivním službám. „V řadě zemí se domnívali, že největším tahounem bude rozšíření programové nabídky. To se ale nepotvrdilo, říká Pohl. Šéf Czech Digital Group v této souvislosti uvádí, že ve Švédsku si zatím digitální televizi předplatilo 45 tisíc domácností, což je oproti očekáváním poměrně málo (EURO 10/2001). Digitální televize (zatím hlavně satelitní) je naopak úspěšná v Británii, Francii či Španělsku, kde se právě nové služby dostaly do centra marketingových strategií. V každé zemi se ovšem prosazují jiné služby – někde to může být televizní e–mail, jinde interaktivní zpravodajský magazín, bankovní transakce či televizní elektronický obchod. Czech Digital Group nyní chystá marketingový výzkum, který preference českých diváků prověří.
