Dovozy levné zeleniny z Polska a Slovenska ohrožují české zemědělce Kromě velké vody způsobilo nižší loňskou produkci zeleniny nepříznivé počasí, které ovlivnilo množství ale také kvalitu sklizně. Méně zeleniny vypěstovali zemědělci v loňském roce ve srovnání s rokem 2001.
Dovozy levné zeleniny z Polska a Slovenska ohrožují české zemědělce
Kromě velké vody způsobilo nižší loňskou produkci zeleniny nepříznivé počasí, které ovlivnilo množství ale také kvalitu sklizně.
Méně zeleniny vypěstovali zemědělci v loňském roce ve srovnání s rokem 2001. Především se na tom podepsaly srpnové záplavy. Velká voda zničila vloni osm procent ploch osetých zeleninou. Výměra ploch se zeleninou se snížila z 14 246 na 12 996 hektarů. Přesto zelináři při celoroční bilanci minulý týden v Olomouci s ulehčením konstatovali, že se nerealizovaly katastrofické scénáře o zaplavení zelinářských farem nebezpečnými chemikáliemi. To by jim znemožnilo pokračovat v podnikání nejméně na několik let. „Řada pěstitelů měla po záplavách zcela devastovaná pole. Jsem rád, že se z toho vzpamatovali a zároveň se podařilo vymýtit fámy o tom, že půda v zaplavených oblastech je kontaminována a nebude se na ní moci pěstovat. V těchto oblastech již připravujeme úrodu pro letošní rok,“ řekl předseda Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Jaroslav Zeman. Většina zelinářů neměla úrodu pojištěnu, protože pojištění na záplavy stěží uzavřou. Pěstební plochy se nacházejí většinou v blízkosti řek, takže pojišťovny nechtějí proti velké vodě zelináře pojišťovat. Vloni vypěstovali zemědělci v České republice 321 tisíc tun zeleniny, což bylo ve srovnání s rokem 2001 o 25 tisíc méně. Pokles byl způsoben vedle záplav i nepříznivým počasím, které negativně ovlivnilo množství a kvalitu sklizené zeleniny. „Loňský rok byl velice kritický, doufejme, že dolů to již nepůjde,“ charakterizoval loňskou sezonu tajemník ZUMČ Karel Holík. Nejvíce se vypěstovalo cibule, které se sklidilo z celkové výměry 2926 hektarů 70 000 tun. Na 1596 ha vloni zemědělci měli zelí, dále nejvíce nasázeli květák (945 ha) a mrkev (936). Naproti tomu mezi nejméně zastoupenými druhy zeleniny byl vloni česnek (44) a brokolice (41). Čeští zemědělci se museli v loňském roce bránit ostré konkurenci ze zahraničí. Jednalo se především o dovozy levné zeleniny ze Slovenska a Polska za výprodejové ceny. „Komplikovaly situaci na českém trhu a odrazovaly české zemědělce od pěstování zeleniny,“ vyjádřil se k tomu Zeman. Zelináři se musí také potýkat se změnou nákupních zvyklostí. I lidé z menších měst a vesnic místo v malých obchodech a na trhu nakupují zeleninu v supermarketech. Zejména drobnější pěstitelé nenacházejí uplatnění na trhu. Počet zelinářů se stále snižuje, v současnosti se jedná asi o 1200 subjektů, z toho necelá polovina je rozhodujících, protože hospodaří na 80 procentech celkové výměry. Přesto odborníci považují zelinářství ze perspektivní obor. Na společném trhu Evropské unie se uplatní větší zemědělské podniky, které naváží spolupráci s obchodními řetězci a velkoobchody. Pěstování zeleniny nebrání žádné kvóty, jako je tomu u většiny zemědělské produkce. Na zeleninu se pravděpodobně začnou orientovat zemědělci produkující dosud jiné komodity. Například bramboráři mají velice blízko k pěstování cibule, která u nás je společně se zelím hlavním druhem zeleniny. Produkce zeleniny v České republice představuje necelé jedno procento z produkce Evropské unie. U cibule to v roce 2001 bylo 2,1 procent, mrkve 1,5 a u květáku, který se nejvíce pěstuje na Mělnicku je podíl 3,5 procent.
Produkce čerstvé zeleniny v České republice
sklizňová plocha hektarový výnos domácí výroba dovoz vývoz
(tis. ha) (t/ha) (tis. t) (tis. t) (tis. t)
2000 32 15,1 482 292 6,9
2001 23 16,2 421 314 6,5
Pramen: MZe
