Prezident Miloš Zeman nevystoupí s projevem k výročí 17. listopadu, kdy si Česko připomíná studentské protesty proti nacistickému a komunistickému režimu z let 1939 a 1989. Stejně nevystoupil k 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna nebo k výročí podpisu mnichovské dohody, nechystá projev ani k březnovému výročí obsazení Československa nacistickým Německem. Důležitější než konkrétní datum výročí je podle něj připomínání toho, co se stalo poté, řekl dnes prezident.
„Důležitější než jeden den výročí je to, co následovalo potom, to znamená kolaborace. A teď je jedno, jestli to bylo vůči Sovětskému svazu nebo nacistickému Německu. A ta kolaborace je to nejhorší, co v historii tohoto národa bylo,“ řekl Zeman v rozhovoru na webu Blesk.cz. Podle něj to je důvodem, proč není třeba, aby se hlava státu k výročím vyjadřovala.
Prezident čelil kritice za to, že veřejně nevystoupil u příležitosti 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. „Svůj odvážný projev už pan prezident pronesl. Když za počínající normalizace prohlásil, že nesouhlasí s okupací. Za tento postoj byl vyhozen z práce, z Vysoké školy ekonomické,“ uvedl tehdy jeho mluvčí. Zeman k výročí srpna 1968 nevystupoval ani v minulosti.
Přečtěte si komentář Petra Weikerta:
Prezidentská cesta do USA, díl 2369
Dále čtěte:
Zeman udělí státní vyznamenání Michalu Davidovi. Prý zlepšil Čechům život
Svatý Václav: víc smolař než světec
Prezidentská demokracie
