Prezident Miloš Zeman uvedl, že nepodepsal Chartu 77, protože za ním s dokumentem nikdo nepřišel.Dodal, že je však "natolik nafoukaný", že se sám nedomáhal toho, aby mu Chartu někdo přinesl. Zeman řekl, že si Charty 77 váží, k pádu komunismu v roce 1989 však podle něj ještě víc přispělo to, že díky tehdejšímu sovětskému prezidentovi Michailu Gorbačovovi nezasáhly sovětské tanky.
Zeman v rozhovoru pro Blesk.cz řekl, že kdyby za ním s Chartou někdo přišel, tak by ji zřejmě podepsal. Nepohyboval se ale v kruzích chartistů. „Těch bylo dohromady asi 1200, to je velice omezený počet. Nedostal jsem se s nimi do kontaktu, zatímco například materiál Několik vět mi někdo přinesl a já jsem ho bez rozmýšlení podepsal,“ připomněl petici z roku 1989.
Charta 77 byla společenstvím lidí usilujících o lidská práva. Na začátku letošního ledna slaví 40. výročí od svého vzniku. Její iniciátoři se poprvé sešli 10. prosince 1976, prvními mluvčími byli bývalý ministr zahraničí Jiří Hájek, dramatik Václav Havel a filozof Jan Patočka. Mezi Vánocemi a Novým rokem své podpisy pod text Charty 77 připojilo 242 signatářů. Do ledna 1990 se k ní přihlásilo přes 1800 lidí.
Přečtěte si, jak na Chartu 77 vzpomíná Petr Pithart:
Pithart: Charta byla přelomová, začala se zajímat o všechny
„Hlavním faktorem rozpadu komunismu nejen v Československu byl Gorbačov. Tím neříkám, že to hnutí, ať už Solidarita v Polsku nebo Charta u nás, bylo bezvýznamné, pouze říkám, že se zbytečně zatlačuje do pozadí fakt, že díky Gorbačovovi nezasáhly sovětské tanky,“ řekl prezident.
Po pádu komunismu bylo podle Zemana chybou bez dalšího předpokládat, že ten, kdo je proti něčemu, automaticky dokáže i vybudovat nějaký nový systém. Někteří chartisté to podle něj dokázali, někteří ne. „Z těch, kteří to nedokázali, se mnohdy stali trochu zatrpklí lidé, kteří mají pocit, že si jejich minulé historie ta současná příliš neváží,“ dodal.
Čtěte také:
ČLÁNKY DO MAILU