Menu Zavřít

Zeman chce, aby Česko odvolalo uznání Kosova. Projedná to s ústavními činiteli

11. 9. 2019
Autor: čtk

Prezident Miloš Zeman bude chtít s českými ústavními činiteli projednat, zda by bylo možné, aby Česká republika odvolala uznání Kosova samostatným státem. Zeman to uvedl po setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem, který mu za jeho stanovisko poděkoval. Kosovo v reakci odvolalo účast na summitu V4 a západního Balkánu v Praze. Ministr zahraničí Tomáš Petříček řekl, že k debatě o odvolání uznání Kosova nevidí důvod.

Setkání čtyř premiérů zemí V4 a zástupců šesti zemí západního Balkánu se v Praze původně vedle premiérů Srbska, Severní Makedonie, Černé Hory, Albánie, Bosny a Hercegoviny měl zúčastnit i místopředseda vlády Kosova. Mluvčí vlády Jana Adamcová potvrdila, že na summit nedorazí z kosovského kabinetu nikdo, zemi bude reprezentovat zástupce velvyslanectví v Praze.

Výrok prezidenta Zemana o Kosovu na návštěvě Srbska je podle vás:

Český prezident ke Kosovu zároveň dodal, že stát, v jehož čele jsou váleční zločinci, nepatří do společenství demokratických států. Již po příletu do Bělehradu Vučićovi řekl, že má rád Srbsko a Srby, ale nemá rád Kosovo.

Na dnešní tiskové konferenci Zeman řekl, že haagský mezinárodní tribunál nedávno vydal zprávu, ve které podle prezidenta vyslovuje podezření z válečných zločinů kosovských politických představitelů. Zeman poukázal na následnou rezignaci kosovského premiéra Ramushe Haradinaje. „Dovolte mi vyjádřit osobní, ale o to silnější mínění, že stát, v jehož čele jsou váleční zločinci, nepatří do společenství demokratických států,“ poznamenal český prezident.

Kosovo uznává kolem stovky států
Kosovo, které po rozpadu Jugoslávie vyhlásilo v únoru 2008 nezávislost na Srbsku, postupně uznalo 116 zemí. V současnosti tento počet klesl podle srbské diplomacie pod stovku. Srbsko totiž přesvědčuje země uznávající kosovskou nezávislost, aby od svého postoje ustoupily; dosud se mu to podle některých zdrojů podařilo u 15 států, podle jiných u 12 států. Jedná se zejména o menší latinskoamerické a africké země, například Burundi, Lesotho, Togo či Surinam. Cílem Bělehradu je, aby počet zemí uznávajících Kosovo klesl pod 97, tedy pod polovinu ze 193 členů Spojených národů.

Mezi státy, jež Kosovo uznaly, je většina členských zemí OSN i většina zemí Evropské unie, včetně Česka. To uznalo Kosovo v květnu 2008 za vlády premiéra Mirka Topolánka; rozhodnutí kabinetu se tehdy nelíbilo prezidentu Václavu Klausovi. Kosovo neuznává kromě Srbska například Rusko a Čína a rovněž pět unijních zemí - Slovensko, Španělsko, Rumunsko, Řecko a Kypr.

Na otázku, zda by mohla Česká republika zrušit uznání Kosova jako samostatného státu, Zeman řekl, že věc bude chtít projednat na nejbližší poradě českých nejvyšších ústavních činitelů. „Zeptám se, zda by bylo možné, aby se toto udělalo, protože jsem rád, že pan ministr (obrany Lubomír) Metnar už prohlásil, že je chyba, že bylo uznáno Kosovo,“ řekl. Dodal, že Metnar proto bude nejspíš v této otázce na „jeho straně“. „Kdo bude na straně druhé, to se za ten měsíc uvidí,“ dodal.

„Přestože k takové debatě v tuto chvíli nevidím důvod, protože situace na Balkáně se nijak dramaticky nezměnila, rád se s panem prezidentem o jeho názoru pobavím,“ uvedl ministr zahraničí Petříček. Zdůraznil, že Česko podporuje země západního Balkánu včetně Srbska na cestě do Evropské unie.

Premiér Andrej Babiš (ANO) naopak preferuje debatu o uznání Kosova na schůzce nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice České republiky, teprve pak zaujme nějaké stanovisko.

Kosovo po rozpadu Jugoslávie bylo součástí Srbska, v roce 2008 ale s podporou západních velmocí vyhlásilo nezávislost. Srbsko jej ovšem stále považuje za své území. Většina členských států OSN včetně Česka samostatnost Kosova uznala, naopak některé země jako Slovensko, Španělsko, Rusko, Bosna a Hercegovina nebo Řecko nikoli.


Zemanovy výroky o Kosovu:

7. března 2014 - Zeman v souvislosti s událostmi na Krymu: „Chtěl bych upozornit na fakt, na který někteří z nás už dávno zapomněli. Existuje tady historický precedens odtržení části suverénního státu od tohoto státu a to vzdor rezolucím Rady bezpečnosti OSN. Ten precedens se jmenuje Kosovo. Veřejně jsem vystupoval proti odtržení Kosova, kritizoval jsem, že Česká republika uznala nezávislost Kosova a nyní svým způsobem sklízíme plody, které jsme zaseli. Bylo by pokrytecké tvrdit, že nezávislost Kosova je v pořádku a nezávislost Krymu je nemožná. Musíme každému měřit stejným metrem.“

2. dubna 2014 - Zeman při návštěvě Srbska: „Já se domnívám, že vzhledem k tomu, že UÇK, tedy Kosovská osvobozenecká armáda, předvedla v době jugoslávské války celou řadu teroristických činů, pak bych se samostatné kosovské armády, která by nebyla ničím jiným než UÇK ve zbrani, poněkud obával,“ řekl.

- Prezident také dodal: „Zastávám názor, že Kosovo, které řada zemí neuznala, je, jemně řečeno, velmi podivný stát. Stát se silným vlivem narkomafií.“ V rozhovoru s novináři připomněl i podezření z obchodu s lidskými orgány, kterého se údajně dopouštěla UÇK.

30. dubna 2015 - Pro srbský deník Večernje novosti Zeman uvedl: „Já osobně jsem nezávislost Kosova neuznal. Dokazuje to i fakt, že jsem nikdy nejmenoval velvyslance ČR v Prištině.“ Tehdejšího kosovského vicepremiéra Hashima Thaçiho nazval válečným zločincem.

28. března 2017 - Při návštěvě Chorvatska Zeman mimo jiné uvedl, že Česko podporuje šíření euroatlantické integrace na západním Balkánu, nicméně si myslí, že v ní není místo pro Kosovo.

16. listopadu 2017 - V rozhovoru pro ruskou tiskovou agenturu TASS Zeman prohlásil: „Na jedné straně je tady Kosovo, kde existovala záruka (autonomie v rámci Srbska) ze strany OSN. Tato záruka nebyla naplněna. Na druhé straně je Krym, kde proběhlo referendum. Je to politika dvojího metru, a to je špatně.“


Zeman vyznamená 28. října filmaře Kusturicu
Prezident Miloš Zeman vyznamená srbského režiséra a hudebníka Emira Kusturicu medailí Za zásluhy. Učiní tak 28. října při oslavách státního svátku. Kusturica může být podle Zemana pojítkem mezi Českou republikou a Srbskem.

Zeman se s Kusturicou, který v 70. letech studoval v Praze, setkal v úterý v Bělehradě. Dnes řekl, že se na návrh tří českých osobností rozhodl Kusturicovi udělit medaili Za zásluhy. Označil ho za symbol. „Symbol lidí, kteří studovali v Praze, nyní působí v Srbsku a mohou dále působit jako pojítko,“ řekl český prezident. Vyznamenání Kusturici navrhli Zemanovi i čeští poslanci.

Kusturica vystudoval pražskou FAMU. Mezinárodně uznávaný 64letý režisér a filmový producent Kusturica, kterému jsou někdy vyčítána příliš prosrbská stanoviska, získal za svou tvorbu řadu ocenění. Na festivalu v Cannes vyhrál dvě Zlaté palmy - v roce 1985 za snímek Otec na služební cestě a v roce 1995 za Underground. Narodil se v Sarajevu.

Čtěte také:

Nizozemsko nese část viny na masakru ve Srebrenici, potvrdil tamní nejvyšší soud

Esej: Hra s balkánským ohněm

MM25_AI

Zeman v ráži. Před velvyslanci kritizoval „žvanění o lidských právech“, mluvil o konci ekonomického mejdanu

Důvěra v Zemana mírně vzrostla na 57 procent. Prezidentovi věří hlavně lidé nad 60 let

  • Našli jste v článku chybu?