Přezdívka "Velká kapsa" byla zřejmě msta Zemanových poradců,...
Celý podtitul:
Přezdívka „Velká kapsa“ byla zřejmě msta Zemanových poradců, říká současný ekonomický expert ČSSD
Ekonom Jan Mládek je mužem, o jehož politickém vlivu koluje řada fám. Na titulní strany novin se dostal v únoru 2001 kvůli privatizaci Komerční banky. Lidové noviny tehdy přinesly zprávu, že jako tehdejší náměstek ministra financí měl říci italským diplomatům, že soutěž o banku je předem rozhodnutá a že v ní nemají šanci. „Je to nesmysl, bylo to úplně jinak,“ říká dnes.
EURO: Byl jste poradcem ministra průmyslu Vladimíra Dlouhého, náměstkem ministra financí Pavla Mertlíka, poradcem premiéra Stanislava Grosse. Zdá se, že jste byl u všech důležitých ekonomických rozhodnutí polistopadové historie. MLÁDEK: Něco na tom je, byl jsem rok a půl u Vladimíra Dlouhého a Mertlíkovým náměstkem od srpna 1998. Ale mezitím jsem se ocitl na volné noze a pracoval pro různé instituce, nejvíce pro Středoevropskou univerzitu George Sorose. To mě hrozně bavilo, protože jsme jezdili po celé střední a východní Evropě a studovali proces transformace. Šest let jsem tedy v politice nebyl. Na druhé straně tam zůstala určitá kontinuita, protože není mnoho lidí, kteří u toho byli jak za prvních Klausových vlád, tak i za sociální demokracie.
EURO: Jak to bylo s vaším údajným výrokem při privatizaci KB, kdy jste měl říci italským investorům, že nemají šanci? MLÁDEK: Ta historka se především netýkala Komerční banky, mělo k tomu dojít při privatizaci Pražských vodovodů a kanalizací. Já jsem udělal věc, která se dělala normálně a byla zcela legitimní, tedy že jsem tlačil na investory, aby dali českému státu co nejvíce. Já těm Italům řekl pouze to, že když jejich firma nabídla půlku toho, co vítěz, tak jim to přece neprodáme. Tam byla taková zvláštní delegace - byznysmeni a také jeden italský náměstek ministra, který zřejmě od nás očekával nějakou zdravici, která se nekonala. Pak se o tom negativně zmínil doma v Římě a tady to hned někdo zneužil k rafinovanému útoku na moji osobu.
EURO: Je pravda, že jste při privatizaci KB měli požadovat od možných investorů, aby přivedli do země automobilku? MLÁDEK: To o té fabrice bylo z hlavy Miloše Zemana, který říkal: „My vám to dáme, když nám zajistíte automobilku.“
EURO: A nevnímal jste to jako ránu pod pás, když vás za to potom Zeman veřejně kritizoval? MLÁDEK: Samozřejmě že ano. Oni byli oba dva schopni pěkných drsných věcí, nejenom Zeman, ale i Klaus, to je doložitelné. Politika občas bývá brutální.
EURO: Vy asi s Milošem Zemanem nemáte moc dobré vztahy. MLÁDEK: To nemám. A částečně tomu sice rozumím, ale částečně ne. Já jsem kdysi spáchal takovou hloupost, šlo o článek, který jsem napsal v listopadu 1996 mezi prvním a druhým kolem senátních voleb. Tam jsem uvedl, že Zeman není ten správný vůdce ČSSD a nedělá správnou politiku. Pak jsem za to samozřejmě dostával přes pusu. Pak se ale naše vztahy zlepšily a najednou někdy po roce 2000 se zase zhoršily. Proč, to úplně nevím, ale myslím, že to vzniklo někde v tom podhoubí poradců kolem Miroslava Šloufa.
EURO: Takže za veřejnou Zemanovou kritikou v té době stály nějaké osobní antipatie? MLÁDEK: Samozřejmě. Já vím, že mu ti poradci říkali, že jsem lump, který chodí do Lípy (neformální sdružení mocných byznysmenů a politiků - pozn. red.) a podobně. Ale ten nápad vázat prodej banky na příchod automobilky byl špatný už od začátku. Jakmile tam dáte podmínku, že musíte přivést automobilku, tak hned některé zájemce diskvalifikujete a navíc ztížíte vyhodnocení soutěže. Protože byť automobilka je samozřejmě zajímavá, nevíte, o kolik nižší je kvůli ní cena za privatizaci.
EURO: Skoro veřejně se mluví o tom, že privatizace za desítky miliard korun se neobejdou bez úplatků. Setkal jste se s nějakou korupcí? MLÁDEK: S přímou nabídkou jsem se nikdy nesetkal, oni většinou chodí takoví ti „chodiči“, jak se jim říká. Oni se vždy snaží najít někoho z okruhu toho člověka a ty nabídky chodí takovým řetězem. Kde jsem se s tím setkal, to byla deblokace ruského dluhu. Tam přišel s „téměř“ nabídkou jeden člověk, napůl rozvědčík, napůl mafián, ale já jsem to měl na starost naštěstí jen devět měsíců. Potom jsem to předal dál a to dlouho před ukončením celého procesu.
EURO: Z čeho vznikla vaše údajná přezdívka „Velká kapsa“? MLÁDEK: To vzniklo podle všeho v okruhu Šloufových poradců. Bylo to něco jako msta z jejich strany, ale za co, to nemůžu veřejně říct. Zajímavých případů je ale víc. Například když přeběhl náš poslanec Miloš Melčák, to je takový nenápadný člověk, tak jsem přemýšlel, co ho k tomu vedlo. A vzpomněl jsem si, že on mimo jiné dlouhou dobu blokoval Kimberleyský proces, který se týkal zákazu obchodování s krvavými diamanty ze Sierry Leone, Angoly a podobných zemí. Ta dohoda byla sice nakonec přijata, ale Melčák pořád předkládal nějaké pozměňovací návrhy, a kvůli němu se to odložilo asi o půl roku. To se dá doložit.
EURO: Takže myslíte, že v tom měl nějaké osobní zájmy? MLÁDEK: Když se na to zpětně dívám, tak je to velmi pravděpodobné.
EURO: Vy jste se jako první náměstek ministra financí až do května 2001 zabýval právě privatizací. Pak jste byl odvolán. Proč? MLÁDEK: To je taková bizarní historka. Já jsem předpokládal, že mě nový ministr odvolá, tak jsem mu to ulehčil a chtěl jsem odejít sám. Pavel Mertlík ještě před odchodem z úřadu podepsal mé odvolání k 10. červnu 2001. Takže Jiří Rusnok mohl pouze počkat do 10. června a byl bych odešel sám. Pokud měl starost, že bych mohl něco ovlivnit, mohl mi vzít pravomoci. On mě ale skoro okamžitě bez udání důvodu odvolal. Možná za tím byl i tlak Zemana. Takže dnes tak mám dva odvolací dekrety - jeden od Mertlíka k červnu a druhý od Rusnoka ke květnu 2001.
EURO: Údajně za tím měly být i tlaky ze strany smluvně-opoziční ODS. MLÁDEK: Nepochybně. Jejich lidé se významným způsobem podíleli na privatizaci Transgasu a já jsem jim asi vadil.
EURO: Proč jste ODS vadil? MLÁDEK: Za tím je asi můj vztah k Václavu Klausovi. Ten jednou napsal fantasmagorický článek o tom, že vlastně řídím vládu, že chudák Zeman by měl výborný kabinet nebýt jeho ministra Pavla Mertlíka, který mu to kazí. A vlastně ani ten ministr není ta hlavní škodná, tou je náměstek Mládek, který ze zadního sedadla řídí celou vládu..
EURO: Jako ekonom ale podle vás Klaus nebyl špatný, nebo ano? MLÁDEK: Ačkoli to dnes může vypadat absurdně, tehdy v osmdesátých letech jsme považovali za daleko lepšího ekonoma Karla Dybu, o tom není pochyb. Druhá věc je, že nevím, co vlastně Klaus kdy napsal, on je podepsán pod několika skvělými technickými články z té doby spolu s matematikem Vladimírem Rudlovčákem. To je jeden z nejchytřejších lidí, které jsem znal. Ale jaký byl vlastně Klausův podíl na těchto článcích, to je otázka. On má ale sebevědomí, umí se prodávat a génius je v tom, že vás umí kdykoli nakopnout. On se na člověka podívá a hned ví, zda má zaútočit na vaši ješitnost, vaši inteligenci, na to, že koktáte, nebo na něco jiného. Tohle on umí dokonale, proto se ho lidi bojí.
EURO: Jaká byla vaše role při privatizaci IPB? MLÁDEK: Já jsem vedl spolu s viceguvernérem národní banky Luďkem Niedermayerem jednání s Randallem Dillardem, Danielem Jacksonem a Eduardem Onderkou (tehdejší členové dozorčí rady za banku Nomura ve společnosti IPB Group Holding, kterou později převzala ČSOB – pozn. red.). A pozdější parlamentní vyšetřovací komise Miroslava Kalouska musela konstatovat, že jsem nijak nepochybil a práce vlády až do uvalení té nucené správy byla správná. Komise poté zpochybnila pouze ty státní garance za IPB a u těch jsem již nebyl. To bylo pro mě dobře, protože jinak by mě asi ODS nejraději stíhala.
EURO: Jak dnes zpětně hodnotíte celou tu kauzu? MLÁDEK: Nucená správa byla jednoznačně nutná. Banka byla na mizině, hrozilo, že si lidi masově začnou vybírat peníze. Dillard nám dokonce na jednáních hrozil, že zavře pobočky. To bylo v době, kdy si rumunský lid chodil pro peníze do banky s ocelovými tyčemi v ruce a raboval pobočky zkrachovalých bank. Obávali jsme se, že něco podobného může nastat i tady. Dnes všichni jen sčítají škody, ale neuvědomují si, že tenkrát hrozila hluboká ekonomická, politická a společenská krize. Jiná věc je, jestli ty státní záruky nebyly příliš velké, o tom se dá diskutovat. A postup vlády také nebyl důsledný. Zeman a jeho okolí do toho napřed šli a pak začali váhat. Zásadní věc ale je, že tu nucenou správu měli udělat už lidé z ODS v roce 1997. Ovšem chápu, že to bylo těžké, protože IPB nebyla jen banka, to byl obrovský konglomerát firem, který měl navíc velmi košaté vazby na politiky.
EURO: Jak se dnes díváte na odprodej IPB Československé obchodní bance? MLÁDEK: Problém byl v tom, že bylo nutné zajistit fungování instituce, která má ztráty ve výši desítek miliard korun a které hrozí masové výběry vkladů nespokojených klientů. Nabízely se dvě alternativy. Buď to převezme stát, tedy Konsolidační banka, nebo soukromý investor. Soukromí zájemci se přihlásili dva: KBC/ČSOB a UniCredito/Allianz. Druhá firma ovšem nebyla tak připravená, protože aktivní byla zejména Allianz, která měla zájem o pojišťovací část IPB. Allianz tak hledala banku jako partnera. HVB Bank je odmítla a Allianz si našla UniCredito, které tehdy nebylo na takovou akvizici připraveno natolik jako ČSOB. Převzetí do Konsolidační banky nešlo, protože stát neměl kapacitu na to, aby provozoval takhle velkou banku.
EURO: Nedávno jste kritizoval ČNB, že je Klausovou loutkou. Proč? MLÁDEK: To je evidentní. Většina bankovní rady je proti zavedení eura v nejbližších deseti letech, což je naprosto ojedinělé. Teď tu byl guvernér lotyšské centrální banky a ptal jsem se ho, zda už jsou na euro připraveni, zda mají potřebné zákony, grafické návrhy mincí a podobně. Odpověděl, že samozřejmě ano. A když jsem se ho zeptal, zda má členy bankovní rady, kteří bojují proti zavedení eura, díval se na mě jako na blázna. A co se u nás moc neví, zajímavou roli v tomto celém sehrál Brusel. Když tam bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý poslal čísla, že budeme mít deficit rozpočtu čtyři procenta, tak Brusel spustil strašný kravál, protože oni jsou zvyklí, že když nějaká země špatně hospodaří, tak ještě podsekává ty odhady. Takže když země řekne čtyři procenta deficitu, tak to ve skutečnosti bude šest. Jenže oni nepochopili, že tady se poprvé v historii setkáváme s vládou, která přeceňuje ten deficit, aby se země do eurozóny nedostala. To se nikde jinde neděje. A taky jsme nakonec v roce 2007 - ještě před jakýmikoli reformami - měli deficit jeden a půl procenta HDP.
EURO: Proč podle vás vláda euro nechce? MLÁDEK: Je to asi trochu pokračování konceptu národního kapitalismu, který provozovala ODS, že „cizákům nic nedáme“. Druhá věc je otázka qui bono, tedy kdo z toho bude mít prospěch. Já zájemce o zabránění rozšiřování eura vidím tři. Je to londýnská City, která z obchodních důvodů nechce, aby libra zůstala poslední samostatnou měnou v Evropě. Potom jsou to Spojené státy, které léta vydělávaly miliardy na takzvané seniorage, díky níž mohou tisknout dolary za výrobní cenu bez toho, aby se jim zvyšovala inflace. Tento princip totiž začíná přebírat i euro, což je pro Ameriku ekonomicky nevýhodné. Třetím, kdo může mít zájem na zpoždění eurozóny, je Rusko. Když se podíváte na HDP Ruska, tak Evropa je proti němu hospodářský moloch. Kdyby se tento moloch ještě ekonomicky a politicky integroval, tak je z něj supervelmoc ještě silnější než Spojené státy. To se Rusku samozřejmě nelíbí.
EURO: Dají se zaslechnout i dohady, že důvod, proč část elit bojuje proti euru, je to, že potřebují legalizovat pochybně získané peníze, které mají stále v korunách. MLÁDEK: Nad tím jsem také přemýšlel, ale nedospěl jsem k jednoznačnému závěru. Kdyby to totiž byli jen trochu zkušení lidé, v jejichž slovníku se vyskytuje slovo „offshore“ a vládnou anglickým jazykem, tak je to hloupost. Na druhou stranu je možné, že tu stále máme lidi, kteří nevládnou cizími jazyky, neumí dojet do těch správných zemí, a je tedy docela možné, že mají někde doma či v bance papírové koruny a pilně bojují proti zavedení eura.
EURO: Nyní pracujete jako poradce předsedy ČSSD Jiřího Paroubka. V čem mu radíte? MLÁDEK: Hlavně v ekonomické oblasti. Také jsem měl na starost výjezd do Moskvy, který potom kritizovala vláda. To bylo ale samozřejmě nesmyslné, protože každá velká strana udržuje vztahy se svými protějšky v cizině. Naše styky s německou SPD nebo britskou Labouristickou stranou nikoho nezajímají, ale z jedné cesty za ruskou stranou Spravedlivé Rusko, která má ambice být sociální demokracií, je hned pozdvižení.
EURO: Takže se ztotožňujete se štědrou sociálnědemokratickou ekonomickou politikou? MLÁDEK: To je jinak. Musíme si uvědomit, že Evropa se po staletích dopracovala k sociálnímu tržnímu hospodářství, které zajišťuje soudržnost společnosti. Tato soudržnost je v České republice mimořádná. Tady se nestávkuje, tady nemáte nějaké fatální sociální bariéry. Množí se ale lidé, kteří se bijí v prsa, jak tuto soudržnost zlikvidují. Rovnou daň považuji za cestu do pekel. Jádrem sociálního státu je jistá zodpovědnost těch bohatších. Ti sice platí vyšší daně, ale za to dostávají sociální stabilitu. Když se podíváte na Rusko, kde vládne surový kapitalismus bez ohledu na chudé, tak tam zase bohatí platí více za ochranky, za policii a za vysoké ploty kolem domů. Tu obrovskou sociální nerovnost, která v takových zemích panuje, si tady nedovedeme představit. Bourání sociálního státu je velmi nebezpečný experiment.
EURO: Říká se o vás, že stále máte ve straně velký vliv, přestože v nejvyšší stranické politice nejste. Je to pravda? MLÁDEK: Ten vliv je taková „muška jenom zlatá“, je to pomíjivá věc. Ano, ve své době jsem měl významný vliv na formování ekonomické politiky. Ale nepřeceňoval bych to.
EURO: A do vrcholné politiky se nechcete vrátit? MLÁDEK: Já nikdy neříkám nikdy, ale také se nikam nehrnu. Ty důvody jsou spíše osobní, mám teď malé děti a chci si jich užít.
BOX:
Jan Mládek (47) vystudoval Vysokou školu ekonomickou, nedokončil studia matematiky. V letech 1984 až 1990 pracoval v Prognostickém ústavu Akademie věd. Později byl mimo jiné poradcem ministra hospodářství nebo zástupcem guvernéra České národní banky v Mezinárodním měnovém fondu. V letech 1999 až 2001 byl náměstkem ministra financí, v letech 2005 až 2006 ministrem zemědělství. Je členem ČSSD.
