Kandidáti na soudce Ústavního soudu mohou do funkce nastoupit jedině v případě, že je horní komora Parlamentu schválí. Jedno z 15 míst ústavních soudců je uvolněné od počátku roku, kdy rezignoval Jan Musil.
Šámal dostal od hlavy státu nabídku 27. listopadu, poté si vzal dva týdny na rozmyšlenou. Novinářům minulý týden po schůzce se Zemanem řekl, že rozhodování pro něj bylo těžké, protože Nejvyšší soud považuje za svoji srdeční záležitost. Se Zemanem mimo jiné diskutoval o tom, kdo by ho měl v čele Nejvyššího soudu nahradit. Podle něj by to měl být někdo ze současných členů soudu, o jménech ale nechtěl spekulovat.
Šámal Nejvyššímu soudu předsedá od roku 2015. Je specialistou na trestní právo, stejně jako Musil, který počátkem letošního roku rezignoval na funkci ústavního soudce. Jeho místo je od té doby volné. Zemanův kandidát Aleš Gerloch nezískal podporu v Senátu a poté už prezident dalšího adepta nenavrhl. Zbývajících 14 ústavních soudců tak má více práce.
Jako soudce by Šámal musel za čtyři roky skončit kvůli věku. V roce 2023 mu totiž bude 70 let, což je zákonná hranice. U Ústavního soudu ale žádný věkový limit není.
Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident se souhlasem Senátu na dobu deseti let, přičemž ústava nezakazuje opakování mandátu. Ústavním soudcem se může stát bezúhonný český občan, který je volitelný do Senátu - tedy je mu nejméně 40 let. Musí mít vysokoškolské právnické vzdělání a musí být nejméně deset let činný v některé právnické profesi.
Čtěte také:
Většina Čechů je nespokojena s prací soudů. Zejména starší lidé a stoupenci SPD i komunistů
Zlatá česká spravedlnost: tuzemská justice v mezinárodním srovnání obstála
