Ze zahraničí mají letos přijít čtyři miliardy dolarů.
Premiér Miloš Zeman v posledních týdnech získal novou funkci: přestřihávat pásky nově otevřených závodů. Jenom ve čtvrtém zářijovém týdnu se slavnostně otevíraly tři nové továrny.
„Je to pro mě velmi příjemné, pochlubil se nejméně dvěma stovkám hostů firmy Rigips při slavnostním zahájení výroby sádrokartonů v Horních Počaplech nedaleko Mělníka. „Po dvou akcích na severní Moravě je to v těchto dnech již třetí příležitost, dodal. Miloš Zeman i tentokrát hýřil bonmoty a všem lidem s blbou náladou mimo jiné vzkázal, a by si vzpomněli na přísloví, podle něhož je lépe zapálit svíčku než kritizovat tmu.
O investice do výroby šlo i v předchozích dvou zmíněných případech. Výrobce osvětlovací techniky pro osobní i nákladní auta Hella Autotechnik uvedl do provozu nový závod ve svém areálu v Mohelnici. Do něho hodlá postupně investovat pětatřicet milionů dolarů. V Příboře na Novojičínsku zase belgická společnost Primus, která vyrábí průmyslovou prádelenskou techniku, zahájila v novém provozu za 85 milionů korun produkci průmyslových praček a žehličů. Podnik tak dá zatím práci třem stovkám lidí.
V novém závodě v Horních Počaplech sice bude pracovat jen 35 zaměstnanců, hodnotou jedné miliardy korun se však podnik stal největší britskou investicí v zemi. Dceřiná firma britského koncernu BPB Gypsum Industries, společnost Rigips, v n ěm bude postupně vyrábět sádrokartony pro tuzemskou spotřebu i na vývoz.
Že by důvod k jásotu?
I když se tyto tři slavnosti zřejmě sešly do jednoho týdne náhodou, dnes už nejen optimisté ve vládě věří, že je to trvalý a nezvratný trend. I ze zveřejněných čísel je jasné, že se příliv zahraničních investic z vyšuje. Podle údajů České národní banky přitekly do země jenom za první pololetí investiční prostředky ve výši pětačtyřiceti miliard korun, což je 1,3 miliardy dolarů. A to je tolik jako za celý rok 1997. O něco více to bude zřejmě i ve sr ovnání s loňskem. Nedávno zveřejněná zpráva Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) uvádí u přímých investic do České republiky za rok 1998 sumu 2,54 miliardy dolarů.
Do konce tohoto roku by se měla dosavadní suma investic ztrojnásobit, a dosáhnout tak za letošek ohromujících čtyř miliard dolarů. Přílišný optimismus je však třeba zchladit připomínkou struktury očekávaných investic. Víc než miliardu představuje o čekávané inkaso za prodej Československé obchodní banky.
Představitelé nynější vlády se rádi chlubí, že k tučnějším investicím přispěl systém investičních pobídek. Jako první ho ovšem navrhl již kabinet Josefa Tošovského. Loni nynější vláda nicméně schválila podporu pro pět projektů, celkem za 686 milion ů dolarů. Letos zatím odklepla daňové úlevy - odměnu za vytvořená pracovní místa nebo připravené pozemky pro sedm projektů - za 224 milionů dolarů. „Rozpracovaných je dalších deset pobídkových projektů a dva se připravují již k projednání vládě , uvedl René Samek z agentury CzechInvest. Spolu s nimi je to od dubna loňského roku čtrnáct firem, které se zavázaly investovat téměř miliardu dolarů a vytvořit pět tisíc nových míst.
Zvýšeným přílivem investic nyní Česká republika ve střední Evropě dohání Maďarsko a Polsko, některé příležitosti však už definitivně promarnila. „Naši konkurenti daleko dříve pochopili, že se zahraničním investorům musí podbízet. Některé projekty, které by skončily v České republice, tak šly v letech 1996 a 1997 do Polska či do Maďarska, upozorňuje Samek. Například továrna, kterou General Motors postavil v polských Gliwicích, měla původně stát v Ostravě. V roce 1997 získal náš severní soused téměř čtyřnásobný objem přímých investic a také Maďarsko na tom bylo o třetinu lépe než Česká republika.
Zlaté české ručičky.
Investiční pobídky sice představují pro zahraniční podniky, které se chtějí rozvíjet, značné lákadlo, není to však jediný důvod. Britský koncern BPB si testoval český trh a jeho potřebu sádrokartonů už od roku 1991. Rozhodnutí o výstavbě továrny padlo v roce 1994, stavět se začalo v roce 1997. „Investiční pobídky, o nichž se v té době začalo hovořit, nehrály v našich plánech vůbec žádnou roli, uvedl ředitel divize koncernu pro střední a výcho dní Evropu Gareth Rhys-Williams. Firma se podle něj rozhodovala hlavně podle vývoje trhu.
Také nadnárodní koncern Lucas Varity zvažoval investici za čtyřicet milionů korun už od roku 1997. Vybíral mezi Českou republikou, Polskem a Slovenskem a rozhodnutí pro tuzemské háje padlo počátkem loňského roku, ještě než vláda pobídky schvál ila. „Zvítězila zručnost a odbornost domácích pracovníků, uvedl jednatel společnosti Vladimír Veselý. Lucas je spoluvlastníkem jabloneckého výrobce brzd a s profesní úrovní Čechů má již zkušenosti.
Podle Samka je Česká republika atraktivní pro ty investory, kteří hledají optimální mix mezi nízkými výrobními (hlavně mzdovými) náklady a zručnou a relativně kvalifikovanou pracovní silou. „Odráží se tu silná tradice průmyslové výroby, soudí Samek.
Firma Hella Autotechnik nyní investuje do rozšíření prostor pro techniky a konstruktéry. „Podařilo se nám rychle adaptovat na kvalitativní úroveň celého koncernu. Náš německý vlastník pak přišel na to, že naši konstruktéři jsou nejen o hodně levnější než němečtí, ale i stejně chytří, vysvětlil generální ředitel mohelnického výrobce Oldřich Svoboda. Původně totiž Němci, kteří sem přišli v souladu se svojí strategií v době, kdy Volkswagen vstupoval do mladoboleslavské Škody, počítali s tím, že v tuzemsku vybudují jen montážní závod s maximálně sto padesáti pracovníky. Dnes zaměstnává tři sta osmdesát lidí a do konce roku přibude další stovka.
Zelené louky, hnědá pole.
I když ve finančním srovnání vedou před investicemi do nových továren vstupy do existujících firem, v počtu projektů přece jen převažují nové výrobní kapacity. Investice na zelené louce a takzvaná hnědá pole (odku p a rekonstrukce starých výrobních prostor) tvoří sedmdesát procent projektů. „Ve vyspělém světě převzetí firem převažuje. Tam je výhodnější koupit již zavedenou firmu, následná rizika jsou minimální. Ve střední a východní Evropě nejsou tyto ak vizice až tak dobrou volbou, říká René Samek. Firmy jsou totiž často na prodej jen proto, že se jim nevede dobře. Navíc riziko nemilých překvapení, například kvůli nevyhovujícímu právnímu prostředí, je podle Reného Samka značně vysoké.
Druhý dech.
Zahraniční firmy, které na počátku devadesátých let v tuzemsku zprivatizovaly různé podniky, již dokončily jejich restrukturalizaci a nyní nastává čas pro další expanzi. K tomu často nahrává i to, že takové podniky mají k dispozici větší pozemky, než bylo původně potřeba.
Například americký koncern Hayes Lemmerz přišel v roce 1993 a založil společný podnik s Novou hutí na výrobu ocelových kol pro osobní auta. Projekt byl úspěšný, a proto později zahraniční vlastník vykoupil od ostravské firmy i j ejí podíl. Vloni se Hayes jako první ucházel o pobídky a před měsícem ve svém areálu postavil novou fabriku za dvacet šest milionů dolarů. Protože dodává i Škodě Auto, plánuje nyní v Mladé Boleslavi výstavbu malé továrny na předmontáž e.
Podobně je to i s motorárnou, do níž chce automobilka Škoda investovat 562 milionů dolarů. Mladoboleslavská motorárna má zatím ve střední a východní Evropě primát, v tomto regionu je dosud největší investicí na zelené louce.
