Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) v sobotu rozhodne, koho podpoří v lednové prezidentské volbě, uvedl předseda hnutí Tomio Okamura. Na své konferenci se bude zabývat i výsledkem sněmovních voleb a přípravou na komunální a senátní volby. Na sjezdu s projevem vystoupí prezident Miloš Zeman. O podporu ve volbách ale hnutí podle svých slov žádat nebude.
Konferenci zahájí projevy Tomia Okamury a Miloše Zemana. Následovat bude vyhodnocení voleb a aktuální situace. Okamura doufá v to, že delegáti sjezdu pozitivně ohodnotí volební výsledek hnutí. SPD v nich skončila čtvrtá a do Sněmovny vyslala 22 poslanců. Ostatní sněmovní strany s hnutím odmítají spolupracovat, obviňují ho z extrémních názorů ve vztahu k migraci, islámu nebo k EU a NATO. SPD kritiku odmítá, označuje se za vlasteneckou stranu. Při sněmovních hlasováních často s SPD spolupracovali vítěz voleb hnutí ANO a komunisté.
Delegáti se na konferenci budou bavit i o strategii SPD při obecních a senátních volbách, které se budou konat příští rok. Dalším tématem bude konference, na kterou v polovině prosince do Prahy přijedou zástupci spřízněných evropských politických stran z osmi zemí včetně předsedkyně francouzské Národní fronty Marine Le Penové.
S kým bude Zeman soupeřit? Podívejte se na seznam prezidentských kandidátů
Na sobotní konferenci vystoupí s projevem Zeman. „Jestli si někdo myslí, že tam jedu, abych požádal o podporu v prezidentské volbě, tak je to naprosto naivní,“ řekl ve čtvrtek v TV Barrandov. V přímé volbě podle prezidenta nehraje podpora politických stran výraznější roli, větší význam má podpora veřejnosti. Před pěti lety Zeman požádal o podporu například KSČM.
Okamura řekl, že bude prosazovat, aby byl podpořen kandidát, který se staví proti islámu, neřízené migraci, je pro přímou demokracii a na první místo klade národní zájem. Zároveň by měl mít reálnou šanci na zvolení. Delegáti sjezdu podle něj rozhodnou, zda bude podpora udělena jmenovitě či obecně pro kandidáta, který dané podmínky splňuje. Zmíněným kritériím odpovídá ze zaregistrovaných kandidátů především Zeman. Podle Okamury není žádný z uchazečů o Hrad „ideální“, je ale podle něj lepší, aby uspěl někdo, kdo splňuje alespoň tato zmíněná kritéria. Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a podnikatel Michal Horáček mají podle Okamury jiné programové cíle.
O volbě prezidenta čtěte více v rubrice Prezidentské volby 2018:
