Časté spekulace o jeho zdraví, ostré střety s bývalým premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) a úzká spolupráce se šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem (ANO) charakterizují poslední rok v tomto funkčním období prezidenta Miloše Zemana. Poslední měsíce ovlivňovaly blížící se prezidentské volby i výsledek voleb sněmovních. I když Zeman slíbil, že kampaň za své znovuzvolení nepovede, protikandidáti tvrdí opak. Dokazují to letáky, billboardy a reklamami, které Zemanovu kandidaturu v ulicích propagují.
Na veřejnosti se v souvislosti s Milošem Zemanem nejčastěji diskutovala otázka jeho zdraví. Zeman tvrdí, že kromě neuropatie dolních končetin a cukrovky je zdráv, na veřejnosti ale mnohokrát působil velmi unaveně. Zřejmé to bylo především při cestě do Číny či Vietnamu. Hrad to zdůvodňoval náročností programu.
Zeman se pokoušel několikrát výrazně zasáhnout do domácí politické scény, na které pokračoval v úzkém spojenectví s Babišem. Předsedu hnutí ANO mnohokrát podpořil ve sporech především proti Sobotkovi. Názorové rozdíly se mezi nimi ukázaly jen několikrát. Babiš třeba zpochybnil Zemanem prosazované čínské investice a kriticky se postavil proti rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa přesunout americkou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma.
Oporu naopak Babiš v Zemanovi našel při policejním stíhání v kauze Čapí hnízdo, před sněmovními volbami a především při sestavování nové vlády, kdy ho jmenoval premiérem, i když nemá zajištěnou většinu hlasů ve Sněmovně. Slíbil mu také, že mu umožní druhý pokus na sestavení kabinetu.
Kdo vyráží do souboje o Hrad? Podívejte se na seznam prezidentských kandidátů
Zeman stál na straně Babiše i při jarní vládní krizi. Pozornost tehdy vyvolal jeho střet se Sobotkou. Někdejší premiér za ním přijel na Hrad na konzultace. Prezident ho ovšem přijal, jako by přišel podat demisi, kterou původně Sobotka sliboval. Zeman také avizoval, že zvažovanou demisi bude považovat pouze za demisi premiéra, nikoli celé vlády. Proti jeho názoru se postavil třeba předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Dlouhodobě chladné vztahy mezi Sobotkou a prezidentem se vládní krizí vyostřily.
Ostrou kritiku vyvolalo Zemanovo prohlášení v Radě Evropy, podle kterého je obsazení Krymu Ruskem „fait accompli“, tedy hotová věc. Ocenění se naopak dočkal od amerického židovského fondu, který mu udělil cenu Bojovník za svobodu (Warrior for Truth). Ocenil ho za dlouhodobou podporu Izraele a Židů. Během roku Zeman podnikl několik cest do zahraničí. Setkal se s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, ruským prezidentem Vladimirem Putinem nebo s britskou královnou Alžbětou II. Naopak se neuskutečnilo přijetí v Bílém domě americkým prezidentem Donaldem Trumpem, na které byl podle Pražského hradu pozván.
Esej: Na Hradě se každý zblázní. Českým prezidentům překáží ústava
Pozornost veřejnosti si Zeman zajistil propuštěním dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka z vězení i svými oblíbenými bonmoty. Kritizován byl, když při setkání s Putinem v Číně řekl, že je přítomno příliš mnoho novinářů a bylo by vhodné je likvidovat.
Že se bude opět ucházet o post hlavy státu, oznámil Zeman v březnu. Slíbil, že nepovede volební kampaň a nebude se účastnit diskuzí. Protože jeho příznivci a spolupracovníci nechali s jeho vědomím v ulicích vyvěsit billboardy a reklamy nebo poslat do schránek volební letáky, protikandidáti tvrdí, že slib nevést kampaň nedodržel. Nelíbí se jim také, že odmítá účast v diskuzích. Voliči tak podle nich nemohou srovnávat. Hrad Zemana hájí, že plní svůj slib.
O volbě prezidenta čtěte více v rubrice Prezidentské volby 2018:
