Ano, prezident Miloš Zeman pojede do Číny slavit konec druhé světové války. Ač to zní děsivě, na celém tomhle rodícím se skandálu je Zemanovo rozhodnutí nejméně překvapivým momentem.
Diagnóza prezident
Miloš Zeman, jak známo, není typem moderního levicového evropského politika. Jeho levicovost působí hodně autenticky, postkomunisticky. Má rád autoritáře, muže silné ruky. Tíhne k nim. No a když mu ti západní z různých důvodů nedopřávají sluchu, obrací se trochu uraženě na východ. Rozumějte, tenhle český prezident nebude mít nikdy fotku z Bílého domu, nepřijme ho britská královna a jaký obrázek by si měl na stará kolena pověsit do pracovny? Jeho cesta do Číny je z osobních důvodů logická a pochopitelná, i když sama o sobě dost smutná.
Překvapující jsou naopak dvě věci. Za prvé: Zeman zrazuje Evropu. Tenhle titulek by si jistě český prezident s vlajkou EU na nádvoří nepřečetl rád, ale je to tak. Slabý Sobotkův kabinet, který se snaží se Zemanem všemožně handlovat a přežít vedle něj bez úhony, se za něj postavil a Česko jako jediná země EU vetovala návrh, aby se evropské špičky této oslavě společně vyhnuly.
Na Hrad asi tahle informace nedorazila, ale Evropa měla několik dobrých důvodů Čínu bojkotovat. Tím hlavním byly vyhrocené spory Číny s Japonskem. Chystaná vojenská přehlídka se dá totiž dost dobře vnímat jako vztyčený prostředníček asijskému sousedovi a kdo se přidá, je proti Japonsku, což Evropa nechce.
Dobře, dá se namítnout, že Miloš Zeman na přehlídku třeba nepůjde, jako tomu bylo při oslavách v Rusku. Ale tohle je úplně jiná úroveň. Velká část evropských politiků, včetně francouzského prezidenta Francoise Hollanda, účast v Moskvě sice bojkotovala, přijela ale například německá kancléřka Angela Merkelová, která ruskou frustraci z bojkotu mohla alespoň trochu naředit. Do Číny se naopak nechystá vůbec nikdo. Ani Angela Merkelová, podle německého tisku jí Čína neposlala pozvánku.
Slibem nezarmoutíš
Miloš Zeman tak bude působit trochu jako opuštěný krteček ve velkoměstě, ale on už mu někdo poradí kam jít. A tady se právě dostáváme k druhé překvapivé věci. V pozadí toho celého cirkusu je samozřejmě byznys. Není důležité mít věštecké schopnosti, aby bylo jasné, že Zemana do Číny dotlačil Jaroslav Tvrdík. Je to Zemanův někdejší ministr obrany a muž, který se živí domlouváním obchodů v Číně.
Dokonce i expremiér ODS Petr Nečas se s ním v poslední době spřátelil, je u něj kvůli podnikání ve stejném oboru tak trochu v učení. Bez Tvrdíka se byznys v Číně zkrátka dělat nedá. Tedy až na jednu výjimku. Je to rodina firem miliardáře Petra Kellnera, která má v Číně hodně peněz a potřebuje vydělávat. Je zarážející, jak velký vliv mají byznysmeni na prezidenta.
A že by prezidentova cesta pomohla přílivu investic z Číny k nám? Zatím se za dva roky klanění na východ nestalo v téhle oblasti nic. Čínský konglomerát Fosun slíbil 80 miliard do nemovitostí a průmyslových podniků, ale zatím kupuje podíly v britských cestovních kancelářích nebo amerických pojišťovnách. CEFC slíbila 38 miliard do vědy, technologií a zemědělství, ale zatím je z toho podíl v J&T bance. BWI slibuje u Chebu postavit montovnu s díly pro automobilový průmysl, kterých máme u nás opravdu málo. Jediným výraznějším počinem je tak vstup Xi´an Shaangu Power do brněnského výrobce turbín Ekol. Opravdu by se toho nedalo dosáhnout trochu elegantnějším způsobem?
Z komentářů redaktorů týdeníku euro čtěte také: