Prezidentova strana nespoléhá jen na mediální efekt Rusnokovy vlády. Sází na přímý kontakt s ulicí a snaží se přitáhnout mladé
Revoluční ulice patří mezi hlavní tepny Ústí nad Labem, přes kterou denně projdou stovky nebo spíš tisíce lidí. Minulé úterý se po vlně nesnesitelných veder konečně ochladilo, obyvatelé severočeské metropole se nemuseli schovávat před horkem v klimatizovaných budovách a centrum očividně ožilo.
Mnoho z těch, kteří ten den vyrazili z domovů a úřadů, natrefilo venku na mladé lidi v bílých tričkách s nápisem Zemanovci, kteří je lákali na petici za přijetí zákona o prokázání původu příjmů a majetku. Ústečáci jsou vůči anketářům a pouličním prodejcům asi stejně otrlí jako obyvatelé jiných větších měst, na oslovení zemanovských aktivistů se jich ale zastavovalo celkem hodně. V průměru údajně podepsal každý čtvrtý oslovený.
„Tady v Ústí to jde výborně. To třeba v Plzni nebo v Písku se lidé tolik podepisovat nechtěli,“ konstatuje Petr Hanák, student herectví z Brna. Jeho kolega Nikola Jucha z Ostravy prozrazuje, proč se na sbírání podpisů pro Zemanovce dal. „Nejsem členem SPOZ, ale vždycky jsem se Zemanem sympatizoval. V politice chybí silné osobnosti a on takovou je,“ vysvětluje. Vůbec prý nevadí, že mu za celodenní postávání na ulicích českých měst strana ani nezaplatí. Hradí pouze stravu, ubytování a dopravu. „Projedu celé Česko, normálně bych si to nemohl dovolit,“ pochvaluje si. Podobně to vidí také ostatní sběrači autogramů v bílých tričkách. Jejich loajalita vypadá neotřesitelně.
Námitky, že SPOZ místo konkrétního návrhu majetkového zákona mluví pouze o dvou hlavních zásadách, které mohou být i pro laika v konfliktu s ústavním právem (přímá konfiskace podezřele nabytého majetku místo zdanění, důkazní břemeno na straně obviněných), je vůbec nevyvádí z míry. Lidem stačí předestřít myšlenku, co se má dělat správně, konkrétní kroky jsou až na poslancích. Nezviklají je ani námitky, že se v SPOZ pohybují kontroverzní osoby, jako jsou Miroslav Šlouf nebo Zdeněk Zbytek. „Setkala jsem se jenom s některými lidmi z vedení strany. Usuzovala jsem podle vlastního dojmu z přímého kontaktu a byla jsem mile překvapená,“ říká Nika Slavíková, studentka produkce, která SPOZ pomáhala už s dřívější peticí na podporu Zemana.
Cíl: sto tisíc „Původně s peticemi pomáhali moji kamarádi a známí, na ně se pak nabalili ostatní,“ poodhaluje důvody loajality mladé party Vladimír Kruliš, jeden z místopředsedů a zároveň mluvčí SPOZ, který má petiční akci na starost. Ve žlutém tričku Lacoste, švýcarských hodinkách Hublot a bílých mokasínech se jakoby vymyká ze študáckého kolektivu, ve skutečnosti ale není o moc starší. V říjnu mu bude dvaatřicet. Podpisy pod petici se začali sbírat od začátku července na Zlínsku, během prázdnin objede dodávka s petičním týmem všechna okresní a krajská města. Do terénu se vyráží každý pracovní den, desetičlenná skupina se zpravidla rozdělí do dvou měst. Na víkendy jezdí studenti domů. Kromě mobilní party sbírají podpisy pro SPOZ také členové a další dobrovolníci v místech bydliště po celé republice. Čtvrtý týden od vyhlášení akce se nasbíralo 50 tisíc podpisů, podle očekávání se podepsal i prezident a čestný předseda SPOZ Miloš Zeman. „Uděláme vše pro to, abychom překročili hranici 100 tisíc podpisů,“ zdůrazňuje Kruliš. Poslední štací spanilé petiční jízdy budou 28. srpna Ostrava, Frýdek-Místek, Havířov a Třinec.
Útok na dvou frontách Proč si vlastně všímat petiční akce SPOZ?
V týdnech, kdy lidé blízcí současné hlavě státu spustili personální zemětřesení na ministerstvech, představenstvech a dozorčích radách, to může působit skoro nicotně. Přesto stojí za upozornění. Dokazuje to, že Zemanovci v tažení za politickým vzestupem útočí na více frontách. Nespoléhají jen na to, že se s Rusnokovou vládou dostanou do vysokých postů nebo se prostřednictvím prezidenta aspoň zviditelní. Obojí samozřejmě SPOZ přináší body. A pokud by třeba Jiří Rusnok nebo Martin Pecina coby neformální tváře Zemanovců nakonec kývli a kandidovali za Zemanovce v příštích volbách do Poslanecké sněmovny, bude se zdolání pětiprocentní hranice blížit jistotě (některé průzkumy dávají SPOZ příznivé výsledky už řadu měsíců za sebou). Na druhou stranu Rusnokova vláda neměla před vyslovením důvěry nic jisté, před očekávaným hlasováním tento týden to stále vypadalo spíše na těsnou převahu pro návrat koalice ODS-TOP 09 a Lidem. Pokud se Rusnok a spol. skutečně odporoučí a nahradí je Miroslava Němcová (ODS) nebo Bohuslav Sobotka s menšinovou vládou ČSSD, na mediálním výsluní by SPOZ zůstal zase jen prezident, což je sice vysoká karta, jak ale ukazují průzkumy, Hrad zatím působí spíše jako stabilizátor než hnací motor podpory. Podle údajů společnosti PPM factum research rostly preference SPOZ nejvíc v zimě během prezidentské kampaně a od února spíše stagnovaly. osvĚdČEnÝ ModEl V době, kdy se hlasy ve volbách čím dál víc nahánějí přes sociální sítě, může přístup Zemanovců vypadat jako zastaralý nebo těžkopádný. Jenže přímý kontakt s voličem, zdá se, pořád zabírá. „Zvlášť když se vybere vhodné, populistické téma a podaří se ho zjednodušeně podat. Je to vlastně velmi snadné,“ říká politolog Lukáš Jelínek, který se zaměřuje na dění na levici. Zemanovci podle něj vytěží z petice i v případě, že se nějaký zákon o majetkových přiznáních skutečně podaří schválit v Parlamentu.
„Vždycky budou moci říci: My jsme s tím přišli k lidem jako první,“ podotýká.
Stejný přístup se Zemanovcům osvědčil před dvěma lety, když sbírali podpisy na podporu přímé volby prezidenta. Politikům v Parlamentu se tehdy do uzákonění nových pravidel příliš nechtělo, ačkoli to předtím veřejně slíbili - původním motivem byly hlavně nechutné zákulisní tahanice o hlasy poslanců a senátorů před druhým zvolením Václava Klause. Pro Zemanovce, nebo spíš pro Zemana, však bylo uzákonění přímé volby naprosto klíčové. A jejich marketingový plán se vydařil. Pod petici se nakonec podepsalo přes 100 tisíc lidí a podpořili ji i někteří sociální demokraté, například Michal Hašek a Zdeněk Škromach, nebo poslanci za hnutí Starostové v čele s Petrem Gazdíkem. Kampaň vyvrcholila právě ve dnech, kdy o přímé volbě hlasovali poslanci, o akci informovala média, předseda Mynář měl první větší rozhovor v televizi. Zákonodárci nakonec novou úpravu schválili a de facto tím Zemanovi umetli cestu na Hrad.
USMĚVAVÉ MLADÉ TVÁŘE Personální masakr, jejž spustili Zemanovi lidé, zakrývá také další tendenci, přes niž se SPOZ snaží definitivně zakotvit ve sféře „pět procent plus“. Je to postupné bourání představy, že strana spjatá s někdejším důchodcem z Vysočiny nemá velkou podporu u voličů mladšího a středního věku. Obecné závěry předvolebních průzkumů sice potvrzují, že starší voliči se stranou sympatizují častěji, do budoucna to ale vůbec nemusí platit. Dokazuje to i struktura lidí, kteří podpořili aktuální petici. Velmi často ji podepisovali třeba mladé páry, starší občané podle aktivistů mnohdy reagovali odmítavě.
Mladší věkové skupiny měla při prezidentské volbě přitáhnout Zemanova dcera Kateřina. A objevují se další tváře. Nejvýraznější v posledních týdnech je Zakaría Nemrah, student Univerzity obrany se jménem po syrském otci. V posledních týdnech je to zřejmě nejaktivnější bloger a glosátor Zemanovců.
Vystupuje jako „vedoucí oddělení Nová média SPOZ“ a předseda místního sdružení strany na Praze 9 a vyjadřuje se takřka ke všem tématům, od brownfieldů přes podporu exportu až po kvalitu potravin. Tento politik, který si na osobní stránce vystavil fotky z návštěvy psího útulku nebo ze sportovních her seniorů, má přitom za sebou zajímavou minulost. Jak si už dříve všiml server Česká pozice, Nemrah se loni objevil na kandidátce hnutí s poněkud bizarním názvem Uzdravme naši politiku, spojovaného s pražským kmotrem Tomášem Hrdličkou. Nový mediální expert SPOZ se ale brání tím, že kandidoval jako nezávislý.
Z prezidentských voleb, konkrétně živelného nárůstu podpory Karlu Schwarzenbergovi, by se dalo usuzovat, že mladším voličům (hlavně ve městech) může vadit Zemanův hrubější styl, minulé politické hříchy nebo kontroverzní osoby v pozadí strany jako bývalý poradce Miroslav Šlouf nebo Zdeněk Zbytek. Jak ale připomíná politolog Jelínek, pro mnoho voličů v této věkové kategorii jsou doby opoziční smlouvy příliš dávnou minulostí a jako problém nevnímají ani sepětí některých zakladatelů SPOZ s ruským byznysem. Důležitější je pro ně osobnost lídra, snadná srozumitelnost hesel a přesvědčení, že v politice se dá aplikovat manažerský princip řízení. „V poslední době vnímám, že s tímhle přístupem souhlasí stále více lidí mezi dvacítkou a čtyřicítkou i v sociální demokracii,“ podotýká Jelínek. l *
Jak moc pomáhá prezident? Vývoj volební podpory SPOZ podle průzkumů v jednotlivých měsících (v %)
Zdroj: ppm factum research
O autorovi| Tomáš Pergler, pergler@mf.cz
