Premiér nechal hlasovat o důvěře, Špidla ji nevyslovil
Předseda vlády Miloš Zeman minulý týden premiér otestoval své ministry a před nadcházejícím jednáním o privatizaci energetik upevnil svoji pozici ve vládě. Ví, s kým může počítat a s kým ne.
Třináct ku jedné. V pondělí 3. prosince, kdy ministři na uzavřeném jednání probírali bruselskou dohodu o jaderné elektrárně Temelín, předseda vlády překvapivě spojil hlasování o dohodě s hlasováním o důvěře premiérovi. Naprostou důvěru mu vyslovilo třináct členů vlády, vicepremiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla nikoliv. O tom, zda Špidla hlasoval proti, nebo se pouze zdržel, nemáme informace. Ministr zahraničí Jan Kavan, který dohodu s kancléřem Wolfgangem Schüsselem spíše nepodporoval, nebyl na jednání vlády přítomen, protože byl na návštěvě Rumunska. Ministerstvo zahraničí zastupoval Kavanův náměstek pro dvoustranné vztahy Rudolf Jindrák, který zprávu předkládal. Tyto informace nám potvrdily dva na sobě nezávislé důvěryhodné zdroje z vlády.
EdF jako možný trumf.
Motiv Zemanova kroku označují tyto zdroje za jasný: premiér potřeboval otestovat své ministry před nadcházejícím klíčovým jednáním o privatizaci elektroenergetiky, plynárenství a Unipetrolu v pondělí 17. prosince.
Týdeník EURO získal informace, že na uzavřeném zasedání se v souvislosti s řešením mezinárodních aspektů otázky Temelína hypoteticky hovořilo o možné důležité roli Francie a státní společnosti Electricité de France.
„Vláda při vyjednávání o ukončení melkského procesu postupovala s maximální vstřícností, aniž by jakkoliv opomněla české národní zájmy,“ prohlásil Zeman. Premiér byl ale zejména opozicí kritizován, že ustoupil ve všech rozhodujících bodech až příliš. Sociolog a poradce prezidenta Václava Havla Ivan Gabal považuje výsledek jednání za „totální vítězství Rakouska“. Upozorňuje na to, že pokud se dohodu z Bruselu podaří vídeňské administrativě prosadit do dokumentů o vstupu České republiky do Evropské unie, může rakouská strana donekonečna požadovat úpravy Temelína. „V budoucnu přitom může být Temelín po privatizaci české energetiky v soukromých rukou. Soukromá firma se rozhodne (rakouským požadavkům – pozn. red.) nevyhovět, tak to bude platit český stát,“ vysvětlil svoji černou vizi pro ČTK Gabal. Jeho manželka Jana Hybášková, bývalá velvyslankyně ČR ve Slovinsku a od letošního září poradkyně prvního náměstka ministra zahraničí Pavla Teličky, byla součástí týmu Miloše Zemana při jednání s Rakušany v Bruselu.
Paříž, nebo Madrid?
Gabalova konstrukce má však dvě trhliny, na které při desetihodinovém bruselském jednání premiér Zeman zřejmě nezapomněl. V obou případech hraje naprosto klíčovou roli Electricité de France či španělská společnost Iberdrola, která jaderné elektrárny provozuje také a ze soutěže o českou elektroenergetiku zatím nevypadla.
Je velice nepravděpodobné, že by se bruselská dohoda stala součástí dokumentu o vstupu České republiky do Evropské unie, protože by s tím musely souhlasit všechny státy unie. A pokud bude ČEZ, a tudíž i jaderná elektrárna Temelín, prodán do rukou Electricité de France či společnosti Iberdrola, bude mít zájem na tom, aby se bruselská dohoda s Rakouskem nestala součástí dokumentů o přijetí České republiky do unie v roce 2003, přinejmenším jeden silný člen Evropské unie: Francie nebo Španělsko.
Stejně nepravděpodobné je, že českou elektroenergetiku získá soukromá společnost nebo podnik, který nemá zásadní vliv na státní administrativu. Electricité de France je státem ovládaná společnost a Iberdrola, která je většinově v soukromých rukou, má ve Španělsku více než osm milionů zákazníků a tomu odpovídající logický vliv na politiku země. Lze tedy s velkou pravděpodobností vyloučit, že by vlády Francie či Španělska postupovaly v otázce Temelína proti zájmům svých největších firem, které získaly významné akvizice v České republice.
Mandát z nočního zasedání.
Neméně zajímavé byly i události, které předcházely jednání týmů Miloše Zemana a rakouského kancléře Wolfganga Schüssela v Bruselu. Ve středu 28. listopadu ráno, den před odjezdem předsedy vlády do Bruselu, měl kabinet stanovit mandát pro českou delegaci. Vicepremiér Vladimír Špidla však údajně prohlásil, že o záležitosti ví málo a potřebuje určité konzultace. Proto bylo jednání odročeno. Vláda musela počkat, až se ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr, který jednal v Bruselu s komisaři Montim a Liikanenem o restrukturalizaci českého ocelářského průmyslu, vrátí do republiky, takže mimořádná schůze kabinetu se uskutečnila až v nočních hodinách. Týdeník EURO má informace, že právě vzhledem k nedostatku času nebyla většina členů delegace seznámena s rozsahem mandátu, který od vlády dostala.
Kromě premiéra Zemana a ministra zahraničí Kavana do Bruselu odjeli například ředitelka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová (SÚJB), vedoucí Mise ČR v Evropské unii Libor Sečka, ředitel odboru států střední Evropy ministerstva zahraničí Bedřich Kopecký, poradkyně Pavla Teličky Jana Hybášková, poradce premiéra pro veřejnou správu Lubomír Baroš.
Rakouští právníci vs. Zeman. Tedy ani jeden expert na mezinárodní právo. Kancléř Schüssel naopak přivezl čtyři renomované právníky. Informace, které získal týdeník EURO, hovoří o tom, že ti byli vybaveni veškerými potřebnými moderními IT prostředky. „Rakouští právníci pro Schüssela vždy připravili na papíře jednotlivé varianty a když bylo třeba, okamžitě mu poradili. Rakouský kancléř mohl přečíst navržené změny na papíře, zatímco Zeman byl nucen v různých verzích škrtat a dopisovat tužkou,“ řekl týdeníku EURO důvěryhodný vládní zdroj. Skutečnost, že Češi do Bruselu nepřivezli experty na mezinárodní právo, je některými úředníky považována za fatální chybu ministra zahraniční Jana Kavana. Kopecký a Baroš mají vystudovanou právnickou fakultu, nejsou však odborníky na mezinárodní právo, a proto není divu, že českou delegaci hned na začátku šokoval rakouský požadavek hovořit o mezinárodněprávní závaznosti česko-rakouského ujednání o Temelínu. O této problematice se již mnohokrát diskutovalo, a proto je s podivem, že českou stranu rakouská žádost zaskočila.
Kavan: Pojďme pryč!
V jednom okamžiku jednání část české delegace, zejména lidé ze SÚJB a někteří zástupci Kavanova resortu, nebyla daleko od toho, aby navrhla další rozhovory odmítnout a odjet do Prahy. Nakonec se dohodlo, že se po telefonu seženou čeští právníci. Nebylo to nic lehkého, neboť po pracovní době se experti shánějí těžko. Jednotlivé otázky pak konzultovali členové delegace s právníky v Praze.
Ministr Kavan prý řekl, že česká delegace příliš ustupuje a že se do mandátu, který dostala od vlády předchozí den, takový kompromisní přístup nevejde. Místo vstřícného postupu, který po celou dobu zastával premiér Zeman, Kavan v jisté chvíli navrhoval dokončit rozhovory. Nakonec se rozhodnutí předsedy vlády podepsat dohodu s kancléřem Schüsselem jevilo jako jediný možný krok pro vyřešení dlouhotrvajícího konfliktu s Rakouskem. Vláda minulé pondělí tuto dohodu vzala na vědomí a třináct jejích členů, s výjimkou vicepremiéra Špidly, vyslovilo Miloši Zemanovi důvěru.
